Již dva roky uvádí oblíbená činoherní scéna v Praze, Divadlo Komedie, svou hru o těžkém životním osudu dívky z maloměsta. Inscenace režiséra Davida Jařaba nás nutí přemýšlet a především ukazuje nelehkou životní filozofii nejen z pohledu nemocného člověka.

Karel Roden a Ivana Uhlířová Zdroj: Divadlo Komedie
Havlíčkovy Petrolejové lampy, které jsou proslaveny svým filmovým zpracováním s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem v hlavní roli, se hrají v současné době hned na dvou pražských scénách. V Hrušínského Divadle Na Jezerce a také v samém centru Prahy – v Divadle Komedie, které se několikrát umístilo v kategoriích prestižních Cen Alfréda Radoka. Roku 2007 bylo vyhlášeno nejlepším divadlem u nás.
Karel Roden, trefa do černého
Dílo převedené do divadelní podoby ukazuje příběh nevydařeného manželství ústředních postav – Štěpky Kiliánové a Pavla Maliny. Tento vztah je provázen neutuchající touhou Štěpky po dítěti, která se ho však nemůže dočkat, protože Pavel trpí nevyléčitelnou chorobou. Nutno podotknout, že Pavla dokázal ztvárnit nadmíru přijatelně výborný český herec Karel Roden, takže jste mu uvěřili každé slovo, každý jeho projev vyvolal emoce.
Jeho gesta a především výraz ve tváři dokázal ovládat tak, jako by se do postavy dokonale vcítil. Skvěle předvedl jak špatný psychický stav, který byl následkem jeho těžké nemoci, tak i téměř ztroskotané manželství. Nevěděli jste tak, zda máte litovat jeho bortící se vztah, či jeho samotného.
To se však nedá říct o představitelce Štěpky Ivaně Uhlířové. Její nevýrazný výkon chvílemi až nudil a divák volal po jiné herečce, která by do role dokázala vložit víc života. K tragédii je zapotřebí vyvolat u návštěvníka reakce, nikoliv lhostejnost, která se především kvůli hereččině stereotypnosti příliš neprojevila.
Bratrské rozepře patří k nejzajímavější
Své postavě nedávala téměř nic, z jejího uchopení role by nikdo nepoznal, jak těžký je její osud. Obsazení doplňují starci Kilián, ztvárněný Hynkem Chmelařem, a Malina v hereckém provedení Jiřího Štrébla, kteří se představují již v úvodu a s dobrým přesvědčením vyprávějí svoje teorie o plynutí času. Martin Finger ve hře figuruje jako bratr syfilidou chorého ústředního hrdiny. Bratrské scény, kterým dominují především pře, se dají přiřadit k těm zajímavějším pasážím.

Krizové životní situace řeší Štěpka Kiliánová
Scénu, stejně jako scénář a režii, má na svědomí David Jařab. Před začátkem představení nás udivuje molo, jež vybíhá z jevištního prostoru až k prvním řadám jeviště. Odehrávají se na něm nejdůležitější momenty – střety a životní vystřízlivění, kdy jsou si postavy vědomy blízkosti svého nevyhnutelného konce. Kromě mola, na němž je umístěná židle, kterou aktéři neustále přesouvají, se na jevišti objevuje světlá kachlová stěna.
Dramatické zpracování nezasvěcení nepochopí
Na tak silný příběh, který je doplněný o hudbu Petra Haase, je čas vymezený šedesáti minutami málo. Dramaturgické škrty v příběhu inscenaci nepomohly, ba naopak. Hodinu na diváky chrlí všemožné emoce, jež plynou ze zbytečně promarněného života hlavního hrdiny. Tento fakt však není v příběhu nijak zaznamenán a kdo nečetl knihu, nebo neviděl jiné provedení, musí být velice zmaten a děj zcela nepochopí.
Plusem inscenace jsou kostýmy, s nimiž si vkusně vyhrála Kamila Polívková. Jsou jednoduché, bez zbytečných výstředností.
Do Divadla Komedie chodíme především na díla, která nám nejsou servírována na zlatém podnose. Musíme o nich přemýšlet a zkusit je pochopit. To bych hodnotila jako velké plus komorní pražské scény. U Petrolejových lamp se ale dá vytknout hned několik věcí. I když tato známá psychologická próza splňuje požadavky náročného diváka, pro režijní uchopení nepatří hra mezi ty, ke kterým by se návštěvník vracel. Největším přínosem pro inscenaci produkce Komedie je sázka na herce námi tolik oblíbeného a především osvědčeného, tedy Karla Rodena.
Petrolejové lampy
Divadlo Komedie
Autor: Jaroslav Havlíček
Režie: David Jařab
Hrají: Karel Roden, Ivana Uhlířová, Hynek Chmelař, Martin Finger, Jiří Štrébl
Hodnocení: 2**