×
TOPZINE.cz

Petr Fiala z Mňágy a Ždorp: K výslechům StB chodil každej slušnější muzikant

mnaga-a-zdorp-1S Petrem Fialou, frontmanem, hudebním skladatelem a textařem kapely Mňága a Žďorp, jsme se setkali v pražském Café Louvre, abychom se pobavili o jeho hudebních začátcích, zvláštních životních zážitcích a novém CD Mňágy.

Zdroj: archív
Mňága a Žďorp, Zdroj: archiv

Na české klubové scéně vystupujete už od 80. let minulého století. Zažil jste proměny, kterými od té doby až dodneška prošla. Jaké jsou vaše zkušenosti například s přehrávkami před komisí, které kapely za totality musely podstupovat?

Já jsem nikdy nebyl u přehrávek, takže nevím. Nemám žádné zkušenosti. K přehrávkám totiž chodili hudebníci, kteří chtěli za hudbu dostávat peníze. To my jsme nechtěli, protože to nemělo žádnej smysl. Tos pak musel hrát tak, jak chtěl někdo jiný, to ses musel přizpůsobovat. Naše generace to měla tak, že když kluci udělali přehrávky, dostali pak nějakých patnáct korun na hodinu. …Anebo člověk hrál jakoby jenom tak, pročež ale musel mít zřizovatele, protože v celym podělanym Československu nemohl být nikdo, kdo by hrál jen pro radost.

Kdesi jsem se dočetl, že jste měl i konflikty s StB…
No samozřejmě! Chodil jsem taky na výslechy… Ale to v době chodil každej slušnější muzikant.

A jaké je vlastně vaše vzdělání? Vaše původní povolání?
Moje původní povolání je v podstatě nic… Vychodil jsem gympl a pak jsem pokračoval na pedagogické fakultě v Ostravě (měl se ze mě stát učitel matematiky a chemie). Škola mě ale nebavila a proplouval jsem jí jenom proto, že jsem se naučil dobře opisovat. To ale nemělo žádný smysl, kromě toho, že jsem kvůli studiu nemusel na vojnu… Takže jsem brzy skončil a po poradě s mnoha zkušenějšími kamarády jsem se nechal zavřít do blázince. …Asi na dva měsíce.

Po poradě s přáteli?
, všichni moji kamarádi měli totiž modrou knížku, protože to byli magoři. (smích) Takže jsem se naučil nějakou diagnózu (navíc jsem ještě tehdy měl depky, protože mě nic nebavilo a všechno stálo za nic – takže jsem se tam vcelku hodil). (smích) Dobrovolně bych tam samozřejmě nešel, kdybych nepotřeboval to razítko.

A kdo Vás nejvíce ovlivnil ve Vašich hudebních začátcích?
Spousta kapel a hudebníků. Například Frank Zappa, pár undergroundových amerických kapel a z české scény hlavně folkaři jako Jan Otta, Plíhal, Nohavica. …Když jsem viděl první koncert Nohavici, tak jsem se málem posral. On se jako jeden z mála nebál. Všichni ostatní se báli. My se samozřejmě snažili podobat se v tomto ohledu více jemu než těm ostatním.

Mňága a Ždórp; Zdroj: archiv
Mňága a Ždórp; Zdroj: archiv

Jak ale začala Vaše praxe?
Na gymnáziu jsem měl kamaráda Martina Knora, který měl svou kapelu, ale neměl už kde zkoušet. Já měl zkušebnu, takže jsme udělali dohodu. Poskytl jsem jim prostor ke hraní a oni mi za to půjčovali své nástroje. Ihned jsem oslovil své kamarády a začali jsme hrát. Tedy hrát… On na to nikdo z nás neuměl, první zkouška zněla strašně. Já jsem do svých devatenácti let na nic nehrál.

Vraťme se ještě k Vašemu pobytu v blázinci, o kterém jste mluvil. Ovlivnily ty dva měsíce nějak Vaši tvorbu?
Ohromně. Napsal jsem tam spoustu písniček; to víte, měl jsem spoustu času, pevný režim, pravidelnou stravu, okna byly zamřížovaný, dveře věčně zamčený… Ono to nebylo úplně měkký oddělení. Byli tam se mnou třeba vrazi, kteří se nechtěli dostat do kriminálu (údajně i kvůli jídlu, ve věznicích se prej mizerně vaří). (smích)

Neměl jste trochu strach?
. (smích) Jinak z té osmitýdenní zkušenosti stále čerpám inspiraci. Osm týdnů místo dvou let vojny. Dobrej kauf. …Potom jsem šel hlídat děti.

Trochu se divím, že Vám je svěřili…
To já taky. K jiný práci jsem se ale nedostal.

A jak jste prožíval sametovou revoluci?
Shození režimu byl jeden z nejlepších okamžiků mého života. To vám byla taková pruda.

Zdroj: My Space
Mňága a Žďorp, Zdroj: archiv

Současnost

Necítíte se být vyčerpaný hudebnickým životem?
Vůbec. Lidi, kteří tohle tvrdí, tak jsou většinou vyčerpaní z alkoholu, drog a nespánku. Byl to i můj případ, dnes už není. Každý hudebník může jít po koncertě spát. Když nejde, je to jeho problém. Já jsem nechodil spát dvacet let… Teď už chodím spát.

Máte svůj recept jak napsat hit?
Takový recept v podstatě není. Samozřejmě platí pravidla o jednoduchých a snadno zapamatovatelných refrénech a podobný kecy. To je ale jenom teorie. Problém je, jak to udělat, aby to bylo důvěryhodný… Nevím. Kdybych to věděl, asi bych tu teď neseděl…

Na jaký svůj hit jste nejpyšnější?
Nejlíp jim bylo. Tu písničku mám vážně rád.

Nedávno vyšla Mňáze nová deska Takže dobrý, je něčím výjimečná?
Doufám, stále se snažíme vyvíjet. Nová deska je taková zvláštní směs. Jsou tam podivné písničky, jedna ve stylu hip-hop, jedna country…

Recenzi nového CD Mňágy a Žďorp Takže dobrý najdete zde.

Na článku spolupracovala Hana Martausová.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..