Menu
TOPZINE.cz
Knižní novinky, nové knihy

Paměti klavíristky, která přežila holocaust. Předmluvu napsal Václav Havel

Redakce

Redakce

22. 1. 2013

!Ukázka z knihy! Století moudrosti od Caroline Stoessingerové je příběhem o houževnatosti a optimismu stodevítileté klavíristky Alice Herzové Sommerové. Je nejstarší žijící osobou na světě, která přežila holocaust. Paměti vychází celosvětově s předmluvou Václava Havla a podporou Elieho Wiesla.

FOTO: Noty

Po ochodu ze zaměstnání pracoval Weltsch na druhém doktorátu z filozofie. Zdroj: sxc.hu

Když osmiletá Alice zvedla petlici zahradní branky, poprvé jí pohled padl na vysokého, velmi hubeného muže, který měl být o mnoho let později znám jako jeden z největších spisovatelů dvacátého století. Franz Kafka byl pro Alici strýček Franz. Dorazil v povoze taženém koňmi s malou kyticí pestrých květin pro její matku. Jak květiny na slunci vadly, Kafka ještě zastavil, aby nakrmil koně jablky, která spadla na zem.

Klavíristka Caroline Stoessingerová vystupovala na jevištích Carnegie Hall a Lincolnova centra a pětadvacet let byla členkou Tokijského smyčcového kvartetu a Brooklynské filharmonie. Je uměleckou ředitelkou komorní hudby v Tillesově centru, hostující umělkyní v Koleji Johna Jaye, ředitelkou hudebního tělesa Newberrští komorní hudebníci v Newberrské opeře a zakladatelkou a prezidentkou Mozartovy akademie. Žije v New Yorku.

„Chudák Franz,“ vzpomíná Alice. „Omlouval se za ty květiny. Ale ne kvůli jejich žalostnému stavu, ale protože byly tak různobarevné. Říkal, že se prostě nemohl pro žádnou barvu rozhodnout.“

Alice měla dva bratry, Georga a Paula, a dvě sestry: Irmu, která byla o dvanáct let starší než Alice, a Mariannu přezdívanou Mitzi, která byla Aliciným dvojčetem. Irma se zasnoubila s Felixem „Fritzem“ Weltschem, mladým společenským filozofem, jenž se setkal s Franzem Kafkou, když oba studovali na Karlově univerzitě práva.

Oba odmítli právo jako svou profesi a stali se blízkými přáteli, když spolu pracovali u jedné pojišťovací firmy. Po ochodu ze zaměstnání pracoval Weltsch na druhém doktorátu z filozofie, zatímco Kafka psal, začal publikovat a spolu s Maxem Brodem a Oskarem Baumem založili skupinu spisovatelů, tzv. „pražskou čtyřku“. Později se spřátelili s mladistvým básníkem Franzem Werfelem.

Bylo jen přirozené, že Weltsch pozve svého nejlepšího přítele, aby se seznámil s jeho budoucími tchány. „Chodil k nám velmi často,“ vysvětluje Alice. Kafka se cítil tak dobře v literárním a hudebním domově Herzových, že se stal pravidelným účastníkem jejich nedělního oběda. „Byl jako člen rodiny,“ říká Alice.

Stodevítiletá klavíristka Alice Herzová Sommerová na vlastní oči viděla celé minulé století a první dekádu století tohoto. Přežila koncentrační tábor v Terezíně, byla při procesu s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě a během té doby přicházela do styku s některými z nejúžasnějších historických osobností našeho věku. Jako dítě trávila v Praze víkendy a svátky ve společnosti Franze Kafky (kterého znala jako „strýčka Franze“) a k přátelům její matky patřili Gustav Mahler, Sigmund Freud a Rainer Maria Rilke.

Bojoval se svou židovskou identitou a teplo jejich světského německého židovského života pro něj bylo povzbudivé a uklidňující. Pokud šlo o jeho židovské dědictví, Kafka po celý život zaujímal jakousi střední cestu: žil podle židovských hodnot, ale nijak nelnul – kromě obřadu bar micva – k organizovaným židovským tradicím.

OBR: Caroline Stoessingerová: Století moudrostiPřed světem a přáteli vystupoval jako člen evropské buržoazie, s dokonalými způsoby a náležitě oděný. Je skoro nemožné najít nějakou fotografii, kde by byl Kafka oblečený neformálně. Jako dítěti připadalo Alici divné, že Franz vždycky vypadá jako v šatech do úřadu, i když šli ven nebo na piknik.

Všímavá Alice dokázala rychle analyzovat a přijmout Kafkovy způsoby. Měl sklon chodit pozdě, něco zapomenout nebo dokonce zabloudit – a když pak přijel, za všechno se omlouval. Choval se tak kajícně, až se Alice zdálo, jako by se omlouval za jídlo, které snědl, nebo jen za to, že je naživu. Ale jakmile se přes to dostal, byl velmi zábavný a také velmi zodpovědný ve vztahu k dětem.

V létě Kafka, který velice rád plaval, organizoval dýchánky pod Karlovým mostem. Spolu s Irmou a jejím snoubencem byly často pozvány i Alice a Mitzi. Alice uměla výborně plavat dlouho předtím, než se seznámila s Kafkou, a bez potíží přeplavala Vltavu.

Jednou z Aliciných nejmilejších vzpomínek na Kafku je vzpomínka na bezmračný letní den, kdy se bez ohlášení objevil v jejich domě na venkově, když chůva měla právě volno. Dvojčata byla neposedná a netrpělivá; chtěla prozkoumávat blízký les nebo jet někam na piknik. Sofie jim váhavě dala svolení, a Kafka s Alicí a Mitzi vyrazili do dobrodružného dne plného sportu a zábavy. Kafka provozoval rychlostní chození; začal s tím, aby posílil své křehké tělo.

Když se Alice po válce přestěhovala do Izraele, jejích bytových koncertů se účastnila Golda Meirová a také Artur Rubinstein, Leonard Bernstein a Isaac Stern. Dnes žije Alice v Londýně, kde stále několik hodin denně cvičí na klavír.

Děvčátka se snažila, co mohla, ale po první míli musela zpomalit a pak zastavit, aby si odpočinula. Kafka našel kládu, na kterou se dvojčata mohla posadit, a sám si sedl na pařez. Ze své výšky je pak častoval historkami o fantastických fiktivních zvířatech. Čím byly Kafkovy výmysly divočejší, tím víc se dívenky smály. Asi za hodinu odkudsi vyndal „kouzelné“ sendviče a termosku s čajem a tvrdil, že to pro ně v lese nechal neviditelný živočich, napůl medvěd a napůl kozel. Budoucí velký spisovatel dovedl stejně tak dobře žertovat.

Alice pak na Kafku vzpomínala vždy jako na „věčné dítě“.

Převzato z knihy Caroline Stoessingerové: Století moudrosti. Vydalo nakladatelství JOTA, 2012.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Paměti klavíristky, která přežila holocaust. Předmluvu napsal Václav Havel