4 fotky 
Koncem minulého roku vyšla v nakladatelství Prostor kniha spisovatele, básníka, esejisty a novináře ruského původu Saši Sokolova Palisandreia. Román psaný v letech 1980 – 1985 nyní do češtiny přeložil Jakub Šedivý. Na své si přijdou nejen milovníci postmoderní literatury, ale také příznivci alternativní historie a parodických textů.
Ilustrační foto, Zdroj: sxc.hu
Děj příběhu je prezentován ve formě memoárů spisovatele a váženého obyvatele Kremlu Palisandra Dalberga, jediného strážce nejvyššího tajemství. Palisandr jako sirotek vznešeného původu požívá veškeré výhody obyvatele moskevské pevnosti v dobách stalinské diktatury.
Čtenář pak Dalberga zastihuje v roce 2044 při revizi deníků zachycujících jeho životní dráhu od dětství, plného nikoliv nevinných her, přes léta učení se hrobařem, funkci klíčníka v Domě masáže, komtura vládnoucího řádu, vyhoštěného atentátníka, prostituta a váženého exilového podnikatele.
Incest kremelského grafomana
Zvonice Ivana Velkého na Chrámovém náměstí v Kremlu
Ačkoliv jde o hlavní postavu a zároveň autora předkládaného textu, nastíněné putování plné zvratů jako by ani nemohlo být hlavní osou Palisandrova dokumentárního románu ve znamenitě uzpůsobené formě pamětí. Jeho vznešená osiřelost, jak Palisandra oslovují, totiž prožívá téměř celý svůj život ve vaně, bahenní lázni, nebo při sexuálním styku, a to nejlépe kombinovaně. Vznešenost, pro kterou je vyzdvihován, tak není rodového ani morálního charakteru, a krása, která je synonymem jeho jména, má podobně pochybné kořeny.
Uvedené předpoklady příběhu, tedy koupání a intimní styk, jsou pro vyprávění dědice tzv. chronchariátu trpícího lupénkou a alopecií příznačné, protože představují symboly plynutí, obrození a chaosu působící na rigidní řád. Mimo zdi Kremlu pak Dalberg působení chaosu a skutečného života pociťuje o to palčivěji a intenzivněji.
Kvůli spáchanému atentátu je z rodné pevnosti vyhoštěn, a tak mu nezbývá nic jiného, než přijmout nepokřivenou skutečnost, v níž se však jeví jeho tělo i mysl jako naprosto abnormální. Jeho předchozí agresivní snaha o udržení určité představy řádu ustupuje. Palisandr přechází k mírnější (přesto stále kontroverzní) formě konzervace dějin, kterou je sbírání ostatků významných lidí.
Prozaický postmodernismus
Jednotný a univerzální výklad světa je postmoderní literatuře rozhodně cizí. Sokolov ve svém románu využívá prakticky všechny charakteristiky tohoto literárního stylu. Že vám text připadá nesourodý, události nepravděpodobné, děj zmatený a forma neuspořádaná? Výborně, přesně o to jde. Poctivý autor mínil roztočit vaše mozkové závity na nejvyšší obrátky. Slibovaný alternativní přístup ke světu vám kniha pouze otevře, jeho vlastní verze se musíte dovtípit sami.
Chronos a chaos: co se má stát, stane se
Francisco de Goya, Saturn požírající svého syna
Čas, paměť, sex, smrt, logika i city jsou v příběhu deformované, převrácené, atrofované i hyperbolizované. Zadržování plynutí příběhu ze strany hlavní postavy a autora v jedné osobě je vynuceno zvláštním způsobem naplňování, či spíše potvrzování jeho života. Postupně ale i sám Palisandr, který je pilířem rigidního řádu, pociťuje vlastní pokřivenost a prchá z prostředí hysterického lpění na Dějinách, které paradoxně likvidují vše živé.
Všichni ti hodní strýčkové, kteří bydlí na kremelské adrese, se postupně navzájem odstraňují a jejich pozornosti neuniká ani zdejší drobotina. Sirotka Palisandra však ochraňuje mytické proroctví o konci kremelských krutovládců, jenž má nastat právě po smrti posledního z mydlářského rodu Dalbergů.
Ale i na tomto místě vám nezbývá nic jiného než být uchvácen autorovou schopností popsat vše tak, aby nic nepopsal. Dochází až k zábavným příhodám. Tak například když pan Moderati natahuje ruku po hřebenu, aby se učesal, jeho ruka zůstává ve vaší mysli navždy natažená a symbolizuje tak typickou nezavršenost aktu, neboť ani sám advokát ani předměty jeho denní potřeby v textu dále nefigurují, jako by už byly plně popsány a úředně zapečetěny. Ztrácí se i takový detail, jako je čas. A to pravidelně. Problém jeho systematické absence trápí memoáristu neustále.
Tematizace času a na ní postavená představa Dějin, v nichž vůbec nezáleží na bytí nebo nebytí protagonistů, produkuje silné reakce. Univerzálnost, která nezná mezí, zasahuje i Palisandra a jediné, co jej za zdmi Kremlu pohání v jeho životě vpřed, je svádění starých žen a vedení vlastního deníku. Co z toho je pro něj větší samozřejmostí, o tom se lze jen dohadovat. Zřejmá je pouze výbušnost a síla, s jakou jsou jeho výpady proti projevům řádu vedené.
Vše tone v bahně farizejství
Prolínání vysokého a nízkého, snižování důležitého a množení efemérního, minulost neustále přítomná a budoucnost mající formu minulého. Palisandreia je jako travestie jednoho krutého historického období v Rusku i parodie na několik literárních děl po okraj naplněna množstvím občerstvujících vyšinutí, takže čtenář nakonec přeci jen neutone v pomyslném Pasternakově bahně pokrytectví, před kterým jeho kolega Palisandr Dalberg varuje.
Název: Palisandreia
Autor: Saša Sokolov
Originální název: Palisandrija
Překlad: Jakub Šedivý
Vydal: Prostor
Rok vydání: 2010, vydání první
Formát: 336 stran, pevná vazba
Doporučená cena: 380 KčHodnocení: **** (85%)
