×
TOPZINE.cz

Pálení čarodějnic aneb Beltaine po česku

Akce pálení čarodějnicPálení čarodějnic, Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo také Beltaine. Ať už pohanský zvyk nebo keltský svátek oslavující příchod jara a symbolizující smrt, konec všeho starého a nežádoucího, vznik, zrození a počátek nového, probíhá v noci z 30. dubna na 1. května. Je to oslava života, radosti a  plodnosti. Je to noc nabitá magií a sexem.

Akce pálení čarodějnic, Foto: Jan Vyoral
Akce pálení čarodějnic, Foto: Jan Vyoral

Podle keltské tradice se oné magické noci z 30. dubna na 1. května scházeli druidové na magických místech v lesích a vykonávali tajné posvátné obřady, které jim měly zajistit přízeň bohů. Oslavovala se hojnost, plodnost a radost ze života.

V tuto dobu se lidé scházejí u zapálených ohňů a oslavují. Na mnoha místech se také staví májky, které symbolizují vztyčený falus. Říká se, že o Filipojakubské noci se slétávají čarodějnice na sabat a otevírají se jeskyně, ve kterých jsou ukryté poklady. Dívky vijí věnce z devatera kvítí a dávají si je pod polštář, aby se jim zdálo o jejich vyvoleném. Lidé skáčou přes oheň, aby byli stále mladí, silní a plodní.

V dnešní době se zpravidla 1. května scházejí mladí lidé na nejrůznějších akcích a zábavách, které se pořádají u příležitosti tohoto pohanského svátku.

Noc, kdy se pálí čarodějnice, je také smutnou připomínkou inkvizičních procesů ve středověku, kdy se upalovaly zcela nevinné mladé ženy a dívky.

Foto: Taťána Kročková, Topzine.cz
Foto: Taťána Kročková, Topzine.cz

Čarodějnice nebo léčitelka?

Koho vlastně můžeme považovat za čarodějnici? Ošklivou, starou ženu s bradavicí na nose, která dokáže uhranout dobytek, létá na koštěti a obcuje s ďáblem, nebo porodní bábu, bylinkářku či léčitelku, která dokáže žít v sepjetí s přírodou, zná její zákony a rozumí tomu, co si druzí lidé nedokážou vysvětlit a čeho se tím pádem i bojí? Vyznavačky přírodní magie dokázaly léčit i čarovat a svými znalostmi a vědomostmi pomáhaly druhým. Také dnešní čarodějky uctívají Matku Zemi a v rámci svých možností pomáhají potřebným.

Magické rostliny

Čarodějnice znaly a používaly rostliny nejen k léčebným účelům, ale také k magickým obřadům. U nás se pár takovýchto magických rostlin vyskytuje. Většinou se jedná o silně jedovaté rostliny s halucinogenními účinky, kterých se údajně využívalo pro navození pocitů létání při čarodějných obřadech. Některé z těchto rostlin nebo i hub pochází z Jižní Ameriky, kde je využívaly také indiánské kmeny ke kultovním účelům.

Jedná se například o:

Durman obecný (Datura stramonium)

Durman patří mezi posvátné halucinogenní rostliny odpradávna využívané ke kultovním účelům a zasvěcovacím rituálům. Používal se také do čarodějných lektvarů, nápojů lásky a vykuřovadel. Obsahuje alkaloidy skopolamin, který byl v minulosti zneužíván jako sérum pravdy, také v menší míře atropin a hyoscyamin, které se vyskytují v mnoha lilkovitých rostlinách. Skopolamin způsobuje únavu, ospalost, malátnost, otupělost, vysychání sliznic, ochromení centrálního nervstva a ohrožení dýchacího centra. Ve směsi s pepřem a medem se durman používal jako mast, kterou se potíral pohlavní úd pro zvýšení sexuální touhy.

Durman obecný, Zdroj: dragocactoid.com
Durman obecný, Zdroj: dragocactoid.com

Rulík zlomocný (Atropa beladonna)

Používá se také pojmenování krásná paní – ve středověku si totiž dámy kapaly výtažky z rulíku do očí, aby měly krásně velké zorničky, což bylo tehdy ideálem krásy. Rulík se samozřejmě používal i k čarodějným obřadům, výrobě létajících mastí, nápojů lásky a zbavování se nežádoucích osob. Obsahuje alkaloid atropin, který na rozdíl od skopolaminu nabuzuje a vzrušuje, zrychluje tep, způsobuje neklid, upovídanost, zčervenání obličeje, výrazně rozšiřuje zorničky, může také způsobovat barevné vidění, halucinace, představy létání. Silně a nepříjemně dráždí nervovou soustavu.

Blín černý (Hyoscyamus niger)

Má především sedativní účinky. Na základě některých domněnek se blín používal i v proslaveném orákulu v Delfách, kde kněžky, omámené kouřem ze semen, pronášely své věštecké výroky. Opět se hojně využíval k čarodějným obřadům.

Mandragora lékařská (Mandragora officinarum)

Známá kultovní rostlina, která údajně oplývá neobyčejnou mocí. Lidé věřili, že vyroste pouze pod šibenicí, v místech, kam dopadla moč nebo sperma odsouzence. Z této pověry vzniklo i lidové pojmenování šibeničník nebo ďáblova panenka. Říká se jí také dračí kořen. Její kořen, který se využívá při čarodějných obřadech, do létajících mastí či jako afrodiziakum, připomíná tvarem lidskou postavu. Její získání nebylo snadné, údajně hrozilo nebezpečí, že by kořen mohl vykřiknout a zabít toho, kdo jej vykopával.

Muchomůrka červená (Amanita muscaria)

Známá jedovatá houba, která obsahuje muskarin, kyselinu iboteinovou a muscimol. Využívá se k čarodějným obřadům a výrobě létajících mastí. Látky v ní obsažené způsobují barevné vize, navozují pocit euforie a létání. Podobné účinky mají také Muchomůrka královská, Muchomůrka tygrovaná a Helmovka ředkvičková, které obsahují muskarin a mykoatropin.

Muchomůrka červená, Foto: Taťána Kročková, Topzine.cz
Muchomůrka červená, Foto: Taťána Kročková, Topzine.cz


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..