×
TOPZINE.cz

Otec kyberpunku William Gibson, aneb On za to může

william-gibson1O kyberpunku se toho v současné době napsalo již hodně. Není divu, když nedávno znovu vyšly Zrcadlovky, ještě dále do minulosti Zakalená a nyní se na český trh vrací v novém kabátě také Idoru, další pověstné dílo od otce kyberpunku. I když, které jeho dílo pověstné není?

william-gibson1
William Gibson Zdroj: kuipercliff.files.wordpress.com

William Gibson je skutečně považován za otce hnutí osmdesátých let, kterému publicisté přiřkli přízvisko kyberpunk, aby je byli schopni někam zařadit. Název to sice je zčásti povedený, dost vystihuje podstatu dané literatury, kterou autoři psali, ale zároveň to je název, jak už to tak s názvy skupin bývá, který není schopen pokrýt celou produkci.

O podstatách kyberpunku jako takovém začal mluvit už publicista McLuhan, který předvídal vznik globální sítě, na kterou budou lidé napojení a tudíž šťastní. To napsal již v šedesátých letech. Teprve po dvaceti letech trend moderní doby a technologií pronikl do literatury, která začala reagovat na aktuální dění.

Vše tedy začíná v roce 1981, kdy tehdy třiatřicetiletému Gibsonovi vychází v časopise Omnia and Universe 11 povídka, o které Bruce Sterling jednou prohlásil, že všem ukázala cestu. Gernsbackovo kontinuum pojednává o fotografovi najatém na focení moderní architektury. V názvu povídky je skrytá pocta Hugu Gernsbackovi, jednomu ze tří uváděných otců sci-fi jako takové (právě on byl inspirací pro prestižní cenu Hugo). Tato povídka se následně objevila také v antologii Gibsonových kratších textů Burning Chrome (česky Vypálit chrom, někdy Jak vypálit chrome, Návrat 1998 a 2004, Laser-books 2008), což je nejenom název celého díla, ale také jeden z kratších textů, které se v této knize dají nelézt. Povídky v knize obsažené mapují Gibsonovu povídkovou tvorbu prakticky celou. Jedna z nich, Johny Mnemonic byla dokonce zfilmovaná. V roce 1995 natočil Holywood stejnojmenný film s Keanu Reevesem v hlavní roli. Snímek však moc kvalitní nebyl, a tak zapadl.

william-gibson3
Obálka druhého vydání Jak vypálit chrome Zdroj: antonraubenweiss.com

Největší slávu Gibsonovi přinesla jeho románová tvorba. Ta z něj učinila vynikajícího spisovatele a inspirátora mnoha dalších autorů jak ve skupině osmdesátých let, tak následně v postkyberpunkové vlně. Ostatně má co nabídnout i dnes. V roce 1984 vyšla další bible, tentokrát ta kyberpunková, všemi možnými cenami ověnčený Neuromancer (česky Neuromancer, Laser 1992, Laser-books 1998 a 2001). Je škoda, že v edičním plánu Laser-books je Neuromancer až na úplném konci, tudíž ještě dlouho potrvá, než si jej konečně budeme moci přečíst, protože dnes je pomalu nesehnatelný. Tato kniha skutečně znamenala zlomové dílo v literatuře, protože naplno zformovala myšlenky a touhy, které v té době jak v literárním, tak normálním životě panovaly. Autor zde vytvořil svět, kde demokratické vlády padly a člověk se čím dál víc stává individuem, které uniká do kyberprostoru. Gibson byl prvním autorem, který vytvořil, použil a popsal tehdy ještě těžko pochopitelnou skutečnost, že může existovat prostor, či služba, která není vázaná na jedno místo. Také se dotkl poetiky hackerů. Následně se tito kriminálníci stali ikonami své doby a podnítily tisíce amatérských počítačových nadšenců k pronikání do cizích harddisků a kradení odtamtud informací. Na to ihned zareagovala americká vláda a hacking začala tvrdě potírat. Dalo by se ale říci, že v Neuromancerovi formuloval a popsal Gibson celou náladu kyberpunku, jeho poetiku a hlavní figury. Zesyntetizoval toto dílo tak, že když budeme číst další knihy jeho, nebo jiného autora, vždy tam najdeme něco, co už bylo v Neuromancerovi, prvním a jedinečném.

william-gibson2
Obálka českého druhého vydání Neuromancera Zdroj: antonraubenweiss.com

Kdyby každý kyberpunkový motiv a prvek mohl svítit, Neuromancer by zářil a blikal jako Las Vagas na amfetaminech, ovšem v případě jeho dalších knih záře upadá. Jakoby se Gibson vyčerpal ze svých technoideálů nebo již nechtěl vykrádat sám sebe, ale jeho další knihy nesou výrazně méně prvků, které by se daly označit za kyberpunkové a blíží se stále více klasické polit-fiction. Už jeho druhá kniha Count Zero (1986, česky Hrabě Nula, Návrat 1997) září jen jako šedesátiwattová žárovka. Tato kniha patří na druhé místo v trilogii Sprawl, které na sebe volně navazuje. Poslední díl trilogie se nazývá Mona Lisa´s Overdrive (1988, česky Zběsilá jízda, Návrat 1998).

william-gibson5
Jediné české vydání Mašiny zázraků Zdroj: antonraubenweiss.com

V roce 1990 vyšel další přímo luxusní počin. Spolu s organizátorem vlny autorů osmdesátých let, Brucem Sterlingem, napsal Gibson knihu, která částečně vybočuje z jeho dosavadní tvorby a je jakýmsi klonem kyberpunku. The Diference Engine (1990, česky Mašina zázraků, Návrat 1999) popisuje alternativní historii světa, kde se počítače začaly užívat již v devatenáctém století. Tento další a mnohem méně známý subžánr sci-fi se nazývá steampunk. Jak už jeho název vypovídá, jedná se opět o technologickou revoltu a popis nějak příznakově technizovaného světa nyní obráceného do minulosti. Oba autoři spolu již napsali zdařilou povídku Rudá hvězda, zimní orbita, která vyšla v antologii Zrcadlovky i Vypálit Chrome a spolupráce mezi nimi šla oběma k duhu, tudíž vznikl další svěží a dobře napsaný román, který je radost číst. Bohužel, u nás vyšel zatím pouze jednou a od té doby ne, tudíž se špatně shání.

william-gibson4
České vydání Idoru od nakladatelství Návrat Zdroj: antonraubenweiss.com

Kyberpunkové ideály, které Gibson vytvořil, prakticky opustil v trilogii Bridge, ve které se již téměř výhradně věnuje politické fikci a sleduje možný vývoj lidského pokolení. Pryč jsou technoorgie neuroimplantátů v kyberprostoru, zůstává po nich pouze slabý odér v několika málo rekvizitách, které slouží pro hýbání s dějem, a nesmazatelná atmosféra depresivní vize krize budoucího vývoje společnosti. První bylo Virtual Light (1993, česky Virtuální světlo, Návrat 1998 a 2004, Laser-books 2008), následoval Idoru (1996, česky Idoru, Návrat 1998, přip. Laser-books) a All Tomorow´s Parties (1999, česky Všechny párty zejtřka, Návrat 2003). Křivka kvality knih sice jde dolů, ovšem Virtuální světlo je zážitek skutečně veliký a i u zbylých se čtenář rozhodně nudit nebude.

William Gibson měl na vývoj moderní sci-fi jeden z největších vlivů. Jeho romány inspirovaly desítky dalších autorů a díky nim začali novináři používat pro novou vlnu právě název kyberpunk. Díky němu literatura předvedla, že i v postmoderní době může reagovat na vývoj společnosti a předkládat své vize, mnohdy až mrazivě pravdivé. Díky němu se můžeme ponořit do budoucnosti tak děsivé a lákavé, že kontrast obou hodnocení přímo jiskří napětím a jeho romány nabízejí jedinečný umělecký zážitek.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..