×
TOPZINE.cz

Oslavme tradiční Nový rok v zemi vycházejícího slunce

Příchod Nového roku je pro Japonce největším a nejúžasnějším svátkem. Předcházejí mu obrovské přípravy a mnoho krásných, pro nás netypických zvyklostí, které každoročně již po staletí provází vítání dalšího roku. Šance zažít křesťanské Vánoce, jak je známe my, jsou téměř nulové.

FOTO: Osečirjóri
Osečirjóri, Zdroj: archiv Tomiho Okamury

Míchat Santu s východní kulturou? Proč ne

Na Štědrý den se v Japonsku chodí do práce jako každý jiný den. Santa Claus si však po malých krůčcích vyšlapává stezku i mezi obyvateli země vycházejícího slunce. Samozřejmě, jak to bývá, nejvíce využívají křesťanského svátku obchodníci jako další prostředek ke zvýšení tržeb. Vyrazit po ulici znamená čím dál více potkávat šikmookého Santu, poslouchat nesrozumitelné německé koledy a na každém rohu vidět ozdobený vánoční stromeček. Také na nějaké ty dárky se vždy peníze najdou.

Zatím však není zvykem zdobit stromeček doma v pokoji, štědrovečerní večeře tady neexistuje. Navíc pro Japonce je v zásadě nepředstavitelné jíst kapra. Tohle blátivé nepevné maso nenajdete v obchodech nikde po celý rok. Mladší generace se ovšem za posledních pár let stává benevolentnější ke křesťanské tradici a darovaní dárků.

Slunce vychází každý den, 1. ledna je to však poprvé v roce

Nejdůležitějším dnem v roce je 1. leden – Nový rok. Všichni Japonci se podle tradice v tento den vracejí na místo, odkud pochází jejich předci. To znamená povětšinou na venkov, proto jsou všechny vnitrostátní letenky beznadějně vyprodány, a pro opozdilce zbývá vystát frontu na jízdenku a namáčknout se do superexpres vlaku Shinkansen, směřující z Tokia na všechny možné strany.

Před příchodem Nového roku se v každé japonské domácnosti objeví tradiční rostlinná výzdoba, kadomacu. Do předsíně nebo před vstup do domu se aranžují velké květináče plné bambusových kmenů v kombinaci s borovicovými větvemi. Když je vše připraveno, lidé nečekají na půlnoční bujaré oslavy, jako máme ve zvyku my. Naopak vstávají brzy ráno na Nový rok, v době, kdy u nás většina tvrdě spí, jen poslední vytrvalci dumají u šampaňského o předsevzetích, a s celou rodinou vítají první východ slunce, goraikó.

FOTO: Kadomacu
Kadomacu

Hned po východu slunce se podávají omoči, bochánky z utlučené rýže zalité silným kuřecím vývarem nebo ve sladké polévce ze sojových bobů. Novoroční pochoutkou je i soba, hnědé dlouhé nudle uválené z prosa. Délka těstovin symbolizuje dlouhý život a pevné pouto vzájemných vztahů.

Na oběd bychom si v Japonsku pochutnali na osečirjóri, slavnostní novoroční jídlo ve zdobených dřevěných krabičkách s mnoha přihrádkami. Rozmanitost pochoutek, vzhled a množství určuje movitost rodiny.

Co je psáno, to je dáno

Všichni dospělí Japonci si dávají na Nový rok předsevzetí, což stvrdí kaligraficky štětcem na podlouhlý papír a pověsí někde v domě na viditelném místě. Obřadné přání nebo předsevzetí se nazývá kakizome. Euforii malých dětí, které si sami ještě nevydělávají, gradují ozdobné obálky s otošidama, což je nemalý finanční příspěvek do dalšího roku od širšího příbuzenstva.

Japonské děti a  jejich novoroční hry

Hagoita – míčová hra, dřevěná obdoba badmintonu

Takeuma – závody na chůdách z bambusových kmenů

Takoage – tradiční pouštění draka do oblak

Fukuwarai – připichování papírových částí hlavy na šablonu obličeje

Sugoroku – desková hra s úkolem na každém políčku, obdoba Monopolů

Patnáct dní oslav a dost

Na každého čeká v poštovní schránce nengadžó, novoroční pohlednice od známých či příbuzných. Zajímavostí je, že všechny musí být doručeny právě a jedině na Nový rok. Proto je vyžadována jednotná forma ke správné identifikaci na poště, odkud se všechny pohlednice hromadně roznášejí. Poštovní doručovatel je pravděpodobně v tento den nejzaměstnanějším člověkem v Japonsku. Na pomoc při roznosu se zvou každoročně tisíce brigádníků.

Oslavy Nového roku ovšem nekončí po krátké modlitbě hacumóde v buddhistické svatyni. Každý Japonec se alespoň dnes zastaví ve svatyni, bez ohledu na jeho víru. Po patnáctidenním období příchodu Nového roku se venku zapálí ohníček dontojaku, ve kterém shoří výzdoba kadomacu a do ohně se také vloží přání kakizome. Odevzdáním přáníčka ohni stvrzujeme jeho platnost. Nakonec se ještě na ohni opečou bochánky omoči nebo sladký brambor sacumaimo, a tím oslavy končí.

OBR: Rubrika Cestování - čtenářské tipy



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..