Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Octárna slouží jako návod pro vytvoření strašidelné atmosféry

Petra Gawlasová

Petra Gawlasová

27. 12. 2010

Některá díla bývají velmi těžko zařaditelná. Kniha autora Edwarda Goreye Octárna patří právě do této kategorie a vymyká se jakémukoliv žánru. Na komiks je v něm málo textu, na báseň zase moc obrázků. Vtom spočívá právě jeho kouzlo.

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek, Topzine.cz

Octárnu tvoří pět povídek – básní – komiksů (záleží na úhlu pohledu) – Nezvaný host, Rozšmelcovaná děťátka, Hmyzí bůh, Západní křídlo a Snášející se kouzlo. Nezvaný host popisuje situaci, kterou zažil v životě snad každý, Rozšmelcovaná děťátka o více či méně kuriózních úmrtích malých dětí. Hmyzí bůh vypráví o únosu holčičky a jejímu následovanému obětování hmyzímu bohu. Západní křídlo tvoří obrazový horor a Snášející se kouzlo je prostě o snášejícím se kouzle. Z tohoto stručného popisu jednotlivých příběhu můžete vidět, že autor vytvořil depresivní, hororové historky s mírně morbidním humorem.

Náměty příběhu jsou veskrze originální. Autor se zaměřuje na děti, které to v nich nemají zrovna moc jednoduché. Rozšmelcovaná děťátka, Hmyzí bůh a Západní křídlo zařadil Edward Gorey do mravně didaktických pojednání. Ano, děti, neberte si od cizích lidí bonbóny, protože jinak zemřete hroznou smrtí. Povídka Rozšmelcovaná děťátka slouží jako příklady toho, jak jsou malé děti náchylné k různým kuriózním zraněním – mohou vypít louh, udusit se, utopit se, být sežrané zaživa nebo přejeté vlakem.

Západní křídlo – obrazový horor

Jeden z nejlepších příběhů v Octárně je Západní křídlo. Tvoří ho pouze černobílé strašidelné kresby bez vysvětlujících popisků. Čtenář doslova prochází západním křídlem viktoriánského domu z minulého století. Je úžasné, že Edwardu Goreyovi stačí vykreslit pár hororových obrazů typu převrácená židle, stín v zrcadle, otevřené dveře, aby navodil tajemnou atmosféru. Kam se na něj hrabou hororové lekačky ve filmech.

octárna, obálka, zdroj: Dokořán

Největší předností celého díla spočívá právě v kresbě. V Octárně nejsou téměř žádné barvy a autor dokáže mistrně využívat rozdílu mezi černou a bílou. Většina obrázků má tmavé pozadí, v kterém se rýsuje bílá postava. Kontrast dvou barev vyvolává tu správnou strašidelnou atmosféru. Pouze v posledním příběhu Snášející se kouzlo jsou barvy použity naopak, tedy černé obrysy postav na bílém pozadí. Nejspíš to bude dané tím, že Snášející se kouzlo je alespoň zčásti pozitivní příběh.

Ztraceno v překladu

Jediné, co by na knize mohlo vadit, je překlad. Jediným pěkně přeloženým příběhem jsou Rozšmelcovaná děťátka. Při četbě Octárny se vybavuje jiné tématický podobně laděné dílo, a to Ústřičný chlapeček Tima Burtona. I Ústřičného chlapečka tvořily obrazy doplněné ironickými a morbidními básněmi. Úžasné dílo slavného amerického režiséra ale u nás ztroskotalo na naprosto katastrofálním překladu. Naštěstí, překlad Octárny není až tak špatný a dá se překousnout.

Octárna Edwarda Goreye je velmi poutavým dílem, které lze doporučit všem, kteří mají rádi hororovou atmosféru a kterým nedělá zle pohled na umírající děti. Jedno z mála děl, které se může chlubit neopakovatelnou atmosférou a zajímavou kresbou.

Název: Octárna a jiné příběhy
Kresba: Edward Gorey
Scénář: Edward Gorey
Překlad: Jaroslava Kočová, Rozšmelcovaná děťátka přeložil Michal Jareš
Počet stran: 116
Vydal: Dokořán, Praha 2010
Doporučená cena: 265 Kč

Hodnocení: ***** (90 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Octárna slouží jako návod pro vytvoření strašidelné atmosféry