Onemocnění oka nebo oční vady mohou být vrozené nebo se vyvíjejí s věkem. V tomto článku si některé nemoci přiblížíme, vysvětlíme si jejich příčiny a poradíme vám, jak se dají léčit.
Oko – párový orgán umožňující vidění
Oko je optický systém velmi podobný fotografickému přístroji. Průhledná rohovka, která tvoří přední plochu oka, je hlavní lomivou součástí tohoto optického systému. Další částí optické soustavy je čočka uvnitř oka, která představuje doplňkovou lomivou sílu očního optického aparátu. Změnou svého tvaru umožňuje u mladších lidí jemné doostřování při pohledu na různé vzdálenosti.
Typy nemocí:
Myopie (krátkozrakost)
Myopie bývá nejčastější oční dioptrickou vadou, která postihuje až 30 %obyvatel. U myopie je oko příliš dlouhé nebo lomivost optické soustavy příliš veliká. Světelné paprsky se proto sbíhají před místem nejostřejšího vidění. Na sítnici dopadá rozostřený, zamlžený obraz.
Hlavním projevem je špatná viditelnost člověka na vzdálené předměty. Polehčující okolností této nemoci je výhoda přirozeného zaostření oka do blízka. Lidé s touto nemocí i po 40. roce vidí blízké věci a předměty bez brýlí.
Tato vada se obvykle napravuje rozptylným brýlovým sklem nebo kontaktní čočkou, které upravují průběh paprsků tak, aby se znovu setkávaly na sítnici. Nejvhodnější metodou refrakční chirurgie ke korekci myopie je LASIK a implantace nitrooční kontaktní čočky.
Hypermetropie (dalekozrakost)
Dalekozrakost postihuje asi 10 % obyvatel, čili toto onemocnění se vyskytuje u obyvatel méně než krátkozrakost. U hypermetropie je oko příliš krátké nebo lomivost oka je nedostatečná. Světelné paprsky se proto sbíhají až za místem nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený, zamlžený obraz. V důsledku této nemoci vidíme špatně předměty, které se nacházejí blízko nás.
Tato vada se běžně napravuje spojným (+) brýlovým sklem nebo kontaktní čočkou, které upravují průběh paprsků tak, aby se znovu setkávaly na sítnici.
Zdroj: knecht-vision.ch
Astigmatismus
Tato nemoc je také velmi častá. Jedná se o neschopnost vidět ostře na jakoukoli vzdálenost pro nepravidelný tvar oční rohovky. Rohovka nemá pravidelný polokulovitý tvar, ale je v některých osách zploštělá nebo naopak více zakřivená, což být správně nemá. Astigmatismus se může vyskytovat izolovaně nebo v kombinaci s krátkozrakostí či dalekozrakostí.
Napravuje se cylindrickými brýlovými nebo kontaktními čočkami.
Barvoslepost
Barvoslepost neboli daltonismus je porucha barevného vidění lidského oka. Tato choroba patří mezi méně vyskytující. Její odborný název je odvozen od jména anglického přírodovědce Johna Daltona, který touto poruchou trpěl a dokázal ji vědecky popsat.
Barvoslepost má několik typů podle toho, jakou barvu člověk nevnímá. Velmi zřídka se vyskytuje barvoslepost na všechny barvy (černobílé vidění). Nejčastějším případem je neschopnost rozlišit červenou a zelenou barvu, méně častá je barvoslepost na žlutou a modrou.
Černobílé vidění, Zdroj: flickr.com
Glaukom
Tento název nikomu nic moc neřekne, jelikož tuto nemoc většina z nás zná pod názvem zelený zákal. Jedná se o poškození zraku, jehož podstatou je poškození očního nervu. Předpokládá se, že obvyklým způsobem vzniku poškození je vysoký nitrooční tlak, ale nemusí to být jediná příčina, jelikož se vyskytly případy tohoto onemocnění také u lidí, u nichž nebyl vysoký nitrooční tlak prokázán.
Nejzákeřnější na této nemoci je fakt, že zpočátku je obvykle pro pacienta zcela bezpříznaková, objevit počínající onemocnění či významné rizikové faktory může pouze podrobné lékařské vyšetření, které, přiznejme si, málokdo z nás poctivě absolvuje. Většina pacientů tedy přijde k doktorovi pozdě a následná léčba už v tomto případě nemůže vrátit oku dřívější schopnosti, neboť poškození očního nervu je nevratné, může pouze snížit nitrooční tlak a zastavit tak další destrukci zraku.
Šedý zákal
Šedý zákal (katarakta) je nemoc oka, kdy se čočka zakalí a pacient vidí, jako by se díval přes pomalu zamrzající okno. Nemoc se dnes léčí nahrazením poškozené čočky tenkou umělou čočkou.
Nejčastěji je způsoben stárnutím. Dědičnost může ovlivnit, jestli šedý zákal vznikne dříve nebo později. U této nemoci nelze stanovit jednoznačnou prevenci, jelikož příčina nemoci je opravdu nejednoznačná. Jednou z příčin může být dědičnost nebo infekce matky v době těhotenství.
Šedý zákal, Zdroj: wikipedie.org
Příznaky nemoci
– zamlžené vidění
– oslňování při nočním řízení automobilu
– barvy nejsou tak syté jako na druhém oku
– při pohledu jedním okem se předměty jeví zdvojené
– narůstající krátkozrakost
Šedý zákal lze léčit jen operačně. Operace se provádí, pokud katarakta snižuje kvalitu vidění natolik, že obtěžuje osobní nebo pracovní život. Operace se provádí v tzv. topické anestézii. Ke stabilizaci vidění dochází většinou za 2 až 4 týdny po operaci.
Presbyopie (vetchozrakost)
Tato s věkem spojená dioptrická vada postihuje všechny lidi starší 45 let. Projevuje se obtížemi při čtení. Čočka uvnitř oka má do 40 až 45 let věku dostatečnou pružnost k tomu, aby účinkem zaostřovacích svalů měnila svůj tvar a tím i optickou mohutnost podle vzdálenosti pozorovaného předmětu. S věkem pružnosti čočky ubývá a člověk ztrácí schopnost zaostřit na blízku.Tato vada se obvykle řeší předpisem brýlí na čtení nebo technikou monovision, při které kontaktními čočkami či zákrokem korigujeme jedno oko na dálku a druhé na blízko.
Zánět spojivek
Jedná se o zánětlivé onemocnění spojivky. Tato nemoc způsobuje zrudnutí oka, jeho nepříjemné pálení či slzení. Příčinou zánětu spojivek je bakteriální nebo virová infekce, popřípadě alergie. Při alergické konjunktivitidě obvykle nevzniká hnis a oko je nateklé.
Šeroslepost
Porucha vidění za tmy a šera. Většinou neléčitelná. Uvádí se, že může také souviset s poškozením sítnice. Často se také vyskytuje se šedým zákalem. Doporučuje se užívat vitamín A.
Makulární degenerace čočky
Toto onemocnění se objevuje u starších lidí, zhruba už nad 50 let věku. Jedá se o degeneraci sítnice působenou věkem, kdy dochází k poškození tzv. žluté skvrny, která umožňuje nejostřejší vidění. Následkem je rozmazané vidění a postupující degenerace může způsobit těžké poškození zraku až slepotu.