6 fotek 
Jak to vidí Richard Krajčo (Kryštof)?
Jak to vidí Braňo Polák (herec, zpěvák, bývalý člen skupiny A-Tak):
Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. – organizace, kvůli které bylo položeno již mnoho otázek. Proč byl založen, jaká je jeho funkce a proč bychom mu měli dávat své peníze? Nahlédněte do zákulisí našich práv i povinností.
Hlavním cílem OSA je chránit autorská práva, Zdroj: osa.cz
Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA) je jakýmsi kolektivním správcem hudebních děl nejrůznějších autorů. Jeho hlavním posláním je ochrana a uplatnění majetkových práv, jež jsou bezprostředně spjata s právy autorskými. Hlavními právy, které OSA spravuje, jsou právo na užití díla (prodej, vysílání…), právo na zhotovení kopie pro vlastní potřebu, právo na užití díla, které je šířeno prostřednictvím kabelových systémů, a dále právo na odměnu za opětovný prodej a rozmnožení díla.
OSA byl založen v roce 1919 samotnými hudebními autory, kteří se rozhodli svá díla nějakým způsobem chránit. Jedním ze zakladatelů byl Karel Hašler, v řídící funkci se objevil syn fenomenálního skladatele Antonína Dvořáka.
Hudba je pro mnohé umělce jejich jedinou obživou, je proto nutné, aby za svou práci dostávali odměnu stejně tak, jako každý měsíc dostávají výplatní pásku učitelé či prodavači. Vyplácení hudebníků je ale poněkud složitější. Onu problematiku představím na jednoduchém příkladu. Chystáte večírek s živou hudbou a chcete, aby kapela reprodukovala skladbu jiných autorů.
Kdyby neexistoval OSA, musel by organizátor takovéto akce peníze odesílat každému z autorů, jejichž píseň onen večer zazní. A nejednalo by se o žádné závratné sumy. Když se poplatky rozloží na jednotlivé skladby, lze hovořit spíše o drobných.
„Tím, že OSA zastupuje více jak sedm tisíc autorů napřímo a více jak jeden milion zahraničních autorů prostřednictvím zahraničních autorských organizací, jsme schopni nabídnout hromadný souhlas s užitím děl všech těchto autorů.“
Roman Strejček, předseda představenstva OSA
OSA vše velmi zjednodušuje. Jednotlivé autory sdružuje. Organizátor jakékoli společenské akce tedy nemusí vyhledávat autory jednotlivě, ale sepíše seznam skladeb, které by měly zaznít, a odešle ho OSA. Ten poté sečte částku za všechny skladby dohromady. Po zaplacení už OSA příslušnou sumu mezi autory rozdělí. Práce organizátorů je tak mnohem méně problematická a časově v podstatě nenáročná. Navíc odpadávají také náklady spojené s vyhledáním autorů a vyjednáváním o jejich souhlasu.
Co na to Honza Žampa (Eddie Stoilow)?
„OSA je dobrý vynález pro umělce. Vzali na sebe hodně práce za interprety. Jediné, co se mi zdá nefér, je poměr financí OSA/umělec za přijaté poplatky od promotérů za živá vystoupení.“
Velkou výhodou OSA je také spolupráce se zahraničními organizacemi podobného zaměření. Díky tomu totiž lze legálně užívat díla i jiných než českých autorů. Tato spolupráce funguje oboustranně. OSA vybírá poplatky za užití zahraničních děl v České republice, zahraniční organizace potom vybírají poplatky pro české autory, jejichž díla znějí také v zahraničních rádiích, na zahraničních plesech nebo v zahraničních barech.
Jaké informace zaslat OSA a získat tak povolení k reprodukci?
– jméno autora/spoluautora
– název skladby
– délku trvání každé z uvedených skladeb
– počet opakování uvedených skladeb
OSA ale pro autory není důležitá jen kvůli peněžitým odměnám, které vyplácí čtyřikrát ročně. OSA totiž poskytuje také podrobná vyúčtování, díky nimž má autor lepší přehled o hranosti jeho skladeb, a registraci v mezinárodní databázi, díky níž se české skladby mohou probojovat do celého světa.
OSA nevybírá poplatky pouze od pořadatelů společenských akcí, na kterých se reprodukuje hudba. Zpoplatněno je také produkování hudby v nejrůznějších zařízeních. Nejčastěji se jedná o bary, restaurace, kavárny, hotelové recepce, obchodní centra apod.
Zdroj: sxc.hu
V každém ze zmíněných prostorů je majitelovým úkolem, aby zajistil příjemnou atmosféru. Pokud se jeho zákazník bude cítit dobře nejen fyzicky, ale také duševně, bude se na místo vracet. Hudba povyšuje například obyčejný nákup na událost, při které se zákazník díky vhodným písním může cítit uvolněně a lépe se tak soustředit na samotné produkty. Hudba má tedy v podnikání velmi důležitou funkci – pomáhá utvářet chování a očekávání zákazníků.
Hudba je velmi mocným marketingovým nástrojem
Chce-li ale kdokoli z nás vytvořit pomocí hudby z obyčejného místa oázu klidu, pohody a zábavy, je nutné, aby za produkovaná díla také zaplatil. OSA připravil jednoduchou licenční smlouvu, kterou stačí vyplnit a zaslat na centrálu. Dnes existuje možnost smlouvu zaslat také elektronicky, což velmi výrazně ušetří čas i peníze.
„To, že OSA posílá vyúčtování co tři měsíce, je skutečně pravda, takže rozhodně si vybírané peníze nedrží někde na účtech. Jinak moje zkušenost s OSA je v posledních letech velmi dobrá. V dnešní době, kdy trh s hudebními nosiči je prakticky nulový, je OSA pro autory, ať už hudby nebo textu, alespoň malou útěchou a možná i finanční kompenzací.“
Díky uzavření této smlouvy získává provozovatel neomezený přístup ke všem dílům, která OSA spravuje. Pokud provozovatel tuto svou povinnost podcení, čekají ho nemilosrdné právní kroky, jež vedou k zaplacení velmi vysokých sum.
„Veřejné prostory, jakými jsou bary, restaurace, kadeřnictví, obchody a jiné provozovny služeb, jsou jedním ze zásadních problémů. Provozovatelé se často sami nepřihlásí a vyčkávají, až je navštíví náš terénní pracovník. Tito provozovatelé pak mají autorskou odměnu dražší o padesát procent.“
Roman Strejček, předseda představenstva OSA
Stručně řečeno, hraje-li na kterémkoli veřejném místě hudba, je nutné za ni zaplatit. Výjimku tvoří pouze případy, ve kterých se do vašich uší line hudba z rádia. V takovýchto případech provozovatel není povinen platit poplatky. Odměny autorům totiž proudí již od samotných stanic.
„Já tohle nesleduji, protože zatím mi nikdy nebyly poslány horentní sumy, takže si myslím, že jsem nikdy nic neobdržel.“
Patrně největším omylem, který okolo OSA krouží a ne a ne odletět, je fáma, která tvrdí, že největší podíl z poplatků plyne právě k OSA. Faktem ale je, že OSA vidí ze získaných peněz jen jejich nepatrný zlomek. Inkasované odměny se ve velké míře rozúčtovávají přímo mezi samotné autory, a to transparentně. Není tedy možné určovat dané sazby každému autorovi individuálně. Všichni provozovatelé platí stejně, všichni autoři stejně dostávají.
Jakousi komplikací ve stanovení sazby za určitou skladbu může být míra hospodářského prospěchu. Pokud OSA zná výši tržby například ze vstupného nebo z reklamy, odvíjí se výše autorské odměny od této částky. Pokud tomu tak není, poplatky odpuštěny nebudou – jednoduše se aplikuje paušální sazba.
Ilustrační foto, Foto: Martin Kroa, Topzine.cz
Mnozí lidé se shodnou na tom, že je důležité autorská práva chránit. Mnozí z nich také přistupují na placení sum, které jsou spojené s reprodukcí hudby. S čím se ale většina z nás nedokáže vyrovnat, je fakt, že OSA dostává procenta také z našeho nákupu. Respektive po našem nákupu od jednotlivých prodejců hudebních nosičů nebo přístrojů, které mohou hudbu rozmnožovat. Zejména u nosičů totiž platí fikce, že na něj bude nahráno autorské dílo.
„Jsem ráda, že někdo jako OSA se stará umělcům o správu jejich díla, protože ti se pak mohou věnovat kreativní činnosti. Zároveň je to pro mě organizace, ve které se příliš nevyznám. Vždy jsem se u ní ale setkala s vlídným přístupem.“
OSA je tak stále považována za organizaci, která z lidí pouze tahá jejich peníze. Roman Strejček, předseda představenstva OSA k tomu dodává: „Vychází to ze samé podstaty, kdy si lidé kupují něco, na co si nemohou fyzicky sáhnout. Kupují si nápady, talent a čas strávený nad tvorbou, což jsou atributy, které jsou pro veřejnost velmi obtížně měřitelné.“
I přesto se ale OSA stal velmi důležitou spojnicí mezi autory hudebních děl a jejími uživateli. Díky této organizaci je možné legálně užívat hudební díla českých i zahraničních autorů. Především ale autoři získají svou zaslouženou výplatu.
