6 fotek 
Toužíte poznat krásu kanadské přírody, jezer a lesů, ale bohužel nemáte prostředky na absolvování zaoceánské cesty? Nezoufejte. I naše malá Česká republika, ne však malá kulturním a přírodním bohatstvím, nabízí něco málo z Kanady. Jde o blast Česká Kanada u hranic s Rakouskem.
Přírodní kamenné útvary České Kanady, Foto: Eva Chytková, Topzine.cz
Přírodní park Česká Kanada je název pro území mezi obcemi Slavonice, Kunžak a Nová Bystřice v Jihočeském kraji, za jehož centrum se tradičně považuje zřícenina hradu Landštejn. A proč zrovna Kanada? Hluboké lesy, požehnaně rybníků a řek a časté sychravé počasí vytvořilo krajinný ráz, který se právě té pravé Kanadě velmi podobá.
Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký Kámen, který měří 738 metrů. Nachází se zde Novobystřická vrchovina, která je převážně žulového charakteru, a častým zvětráváním vznikly zajímavé příznačné kamenné útvary.
Graselova stezka
Jde o naučnou stezku ze Slavonic směrem na Stálkov inspirovanou loupežníkem Johannem Graselem, který se v dané krajině ukrýval. Slouží také jako seznámení s historií osídlování a přírodními památkami. Prochází se hlubokými lesy, údolím Bolíkovského potoka a k tomu nejlepšímu patří Graselova sluj a její okolí. Jde o velké kamenné útvary, které poskytovaly loupežníkovi nejvhodnější úkryt. To, které se stalo Graselovi obytnou skrýší, bylo seskupení kamenů tvořící malou jeskyňku nazývanou sluj.
Graselova sluj
Kdo byl Johann Georg Grasel?
J. G. Grasel se narodil v roce 1790 v nových Syrovicích u Moravských Budějovic. Pocházel z chudé rodiny, proto se již od mládí pohyboval v oblasti nekalých živlů. První loupež podnikl v šestnácti, poté založil loupežnickou bandu. Teritorium jejich zločinu zahrnovalo jižní Čechy, jižní Moravu a Dolní Rakousko. Únik před spravedlností mu zajišťovala právě krajina České Kanady. Po dezertaci z armády začal znovu loupit a byla na něj vypsána dokonce i odměna 4000 zlatých. Nakonec byl v roce 1815 dopaden a odsouzen k trestu smrti. Není náhodou, že české slovo grázl se odvozuje opravdu od tohoto loupežníka.
Dále se zde nachází tzv. Schillerovy kameny, u kterých podle legendy působil a tvořil německý dramatik Friedrich Schiller. Právě místní poměry ho inspirovaly k napsání díla Loupežníci, které psal přímo na kameni a vyseděl zde důlek. Na jeho poctu je zde vytesán nápis Schiller 1905, který připomíná výročí jeho úmrtí.
Zanikající vesnička umělců
Nedaleko Slavonic se nachází dnes již můžeme říct malá osada Maříž, místními však zvaná Oáza Maříž. Jde také o název originální autorské keramiky, u jejíhož počátku stál Kryštof Trubáček. Ten se v Maříži usídlil a vytvářel zde svoji keramiku. Maříž, česká obec s německým obyvatelstvem by téměř zanikla, ale Kryštof Trubáček sem začal zvát různé hosty a přátelé a tím Maříž začala ožívat. Dnes se místní snaží pokračovat v představě umělce.
Mařížská keramika
Středověk na dlani
Na cestě mezi Slavonicemi a Stálkovem se nachazí asi 200 metrů od silnice zaniklá středověká obec Pfaffenschlag, česky Bobovec. Jde o kolonizační vesnici založenou za Přemysla Otakara II., která byla bohužel zničena za husitských válek a nikdy nebyla obnovena. Dnes jsou k vidění jasné základy šestnácti usedlostí. Dnešní návesní rybník byl vytvořen v roce 1483, hned po jejím zániku. Dnes má tato archeologiská lokalita celoevropský význam pro zkoumání života člověka minulých let.
Pfaffenschlag
