Objevení Ameriky. Proč měli Evropané lepší imunitu než Indiáni?

Objevení ameriky, imunita, indiáni

Před objevitelskou cestou Kryštofa Kolumba do Ameriky tam podle vědců žilo kolem dvaceti až padesáti milionů obyvatel. Evropané však až 95% původních obyvatel vyhubili – nikoli jen záměrně, ale nemocemi, které na Novém kontinentu rozšířili. Jak je ale možné, že opačný efekt se nekonal, tedy že Evropané nemocem Indiánů nepodlehli? Odpovědi se točí kolem jediného slova: imunita.

Imunita proti nemocem zvířat

Zaprvé, Evropané stovky let chovali domácí zvířata a vypěstovali si imunitu vůči jejich nemocem. Indiáni byli naproti tomu lovci a sběrači a chov zvířat využívali jen ve velmi omezené míře. Například Inkové sice chovali lamy, ale ty se nechovají v takové blízkosti lidí, nedojí se a lidé s nimi celkově nepřicházejí tolik do přímého styku, takže je méně pravděpodobný i přenos nemocí.

Přelidněná města

Evropané byli také zvyklí žít v mnohem více zalidněných oblastech než Indiáni. A když lidé žijí blízko sebe, nemoci se mezi nimi šíří mnohem rychleji. Navíc musíme vzít v potaz naprosto nedostatečnou úroveň tehdejšího kanalizačního systému; ve městech byla špína, viry a bakterie se jednoduše šířily. Mnoho lidí na nemoci jimi způsobené zemřelo. Ti, co přežili, však z boje proti nemocem vyšli s posíleným imunitním systémem.

Cestování a imunitní systém

Evropané také napříč kontinentem mnohem více cestovali – nuceně kvůli válkám i dobrovolně za obchodem. Setkávání s různými klimatickými podmínkami i lokálními nemocemi bylo dalším zdrojem posilování imunity. Evropanům tedy mnohé v imunitním boji pomohlo a naopak Indiánům mohla naopak uškodit jejich nízká genetické diverzita. Badatelé se totiž domnívají, že Indiáni pocházejí z malé skupiny předků. Kvůli tomu pak byli také podobně náchylní k různým nemocem.

Francouzská nemoc“

Nicméně jedna nemoc Indiánů přece jen Evropanům způsobila velké potíže, když byla přivezena cestovateli do Evropy syfilis. Ta se objevila v Evropě roku 1495, tedy tři roky po Kolumbově objevení Ameriky, a původně se jí říkalo „francouzská nemoc“ kvůli první epidemii ve francouzské armádě. Ač syfilis znepříjemnila život tisícům lidí, rozhodně v ní nenalezla smrt většina Evropy – imunita posílená chovem zvířat, přelidněností měst a pohybem napříč Evropou musela tedy pravděpodobně sehrát klíčovou roli.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*