2 fotky 
V Polském institutu v Praze proběhl 26. září křest knihy sebraných polských legend O králi Popelovi, na němž si myši pochutnaly. Knihu sestavila historička Dorota Müllerová.
Ilustrační foto, Zdroj: sxc.hu
Představení nové knihy O králi Popelovi, na němž si myši pochutnaly, proběhlo v rámci Evropského dne jazyků, na který Polský institut v Praze zajistil i dopolední program pro školy. Děti se tak při poslechu ukázek z knihy mohly vyřádit ve výtvarných dílnách, které pro ně připravilo nakladatelství Argo.
Uspořádání legend závisí na geografii
Před jedenácti lety vznikla v Argu edice Mýty, pohádky a legendy. První vydanou knihou byly mýty severoamerických Indiánů, které se do nakladatelství dostaly s pomocí cestovatelů a etnologů. Edice se nejdříve zaměřovala na pohádky a legendy z Ameriky, Austrálie a nakonec se jakoby obloukem vrátila do Evropy, takže nebyly opomenuty ani země jako Ukrajina, Bulharsko anebo právě Polsko.
Zleva Dorota Müllerová a Markéta Nová, Foto: Libuše Turecká, Topzine.cz
Autorka postup při řazení legend v knize komentuje slovy: „Kniha je hodně ovlivněna geografií, chtěla jsem představit legendy z celého Polska. Proto je první báje Lech, Čech a Rus, která je vlastně základním příběhem. Pak jsem se sbíráním pokračovala přes Krakov, Mazovsko a Varšavu. A dál pak přes Balt až ke slovenským a českým hranicím.“
„V knize je také dost postav, které známe jak my, tak Poláci a Slováci či Němci. Jednou takovou je Krakonoš, který je ale v polském podání spíše malým ošklivým skřetem než ochráncem hor. Další je Jánošík, který se objevuje v polské legendě, na kterou pak navazují i Slováci,“ pokračuje Müllerová.
Jazyk je dvojsečná zbraň
Autorka, která je zároveň historičkou, je původně polské národnosti. Má tedy zažité jak české báje a pověsti tak ty polské. Její dvojjazyčnost je ale dvousečným nástrojem. Při překladu z polštiny do češtiny ji neustále napadala synonyma v polštině. Musela proto číst více českých knih a lépe se kontrolovat, aby se vyhnula polonismům, které jí přišly v textu samozřejmé a srozumitelné.
„Nejznámější legendy ale stejně v Polsku vznikaly kolem velkých kulturních center, jako byl Krakov nebo Varšava. Poláci ale mají jednu výhodu a to tu, že se v průběhu jejich historie hýbalo s hlavním městem. Čechy, které mají od začátku jedno a to samé jsou příliš pragocentrické,“ dodává spisovatelka.
Opomenuta nesmí být ani grafická úprava knihy. Titul ilustrovala Barbora Motlová a díky jejím obrázkům může být kniha přitažlivá i pro děti. Naprosto přesně si dokážu představit, jak z ní večer čtete dětem a společně si prohlížíte obrázky. Největším překvapením však stejně zůstává obálka knihy, která je rozložitelná a benevolentnější rodiče nechají své ratolesti, ať si z ní vystříhají skládanku.
