5 fotek 
Málokdy se čeští galeristé ponoří do hlubokých vod současné malby. Můžete namítnout, že podobnou funkci zastávají bienále. Ty si ovšem nestanovují tak vysoké cíle jako aktuální brněnský počin.
Na výstavě je zastoupeno devatenáct umělců, Foto: Sandra Štefaniková, Topzine.cz
Specifikem právě probíhající výstavy Česká malba generace nultých let 21. století v brněnské Wannieck Gallery je samotný výběr umělců. Kurátoři se zaměřili na mladou generaci tvůrců, z nichž někteří ještě nedokončili studia na uměleckých akademiích. Málokteré z vystavovaných děl vzniklo před rokem 2007 a bez nadsázky můžeme říct, že z většiny ještě stále dýchá čerstvý nátěr.
Završení rozsáhlé trilogie
Výstava v bývalé tovární hale v sousedství megalomanského obchodního centra završuje trilogii mapující českou malbu posledních třiceti let. První dva díly se uskutečnily na stejném místě a v Domě umění v první polovině tohoto roku.
Zatímco pro malířské projevy 80 a 90. let se vžilo množství adjektiv, která tehdejší stylové tendence poměrně přesně vystihují, pro malbu nultých let 21. století se výstižná pojmenování hledají podstatně hůř.
Nejednotnost a množství vlivů
Jaká tedy je malba současné mladé generace? Vypadá to, že od všeho něco. Mladí tvůrci parafrázují významné autory moderny a minimalismu, nechávají se inspirovat gotikou a barokem, realismem i abstrakcí. To vše mísí s výrazným expresivním rukopisem pouličního graffiti. Vybírají si takové zdroje, které se nejlépe hodí k jejich vyjádření a přizpůsobují je své vlastní tvorbě.
Kruhové plátno Karla Štědrého
Na výstavě je zastoupeno devatenáct umělců a již teď z jejich řad někteří vyčnívají. Připomeňme abstraktní sérii Luďka Rathouského, konceptuální projev Evžena Šimery, nebo street artistu Jakuba Matušku známého pod přezdívkou Masker.
Dualita malířské scény
Přerušme ale na chvíli vyjmenovávání autorů a zaměřme se na fenomén, který si na první pohled neuvědomíme. Přes avizovanou stylovou nejednotnost spolu některá díla komunikují až překvapivě snadno. Zde narážíme na největší kámen úrazu celé výstavy. Mnozí z vystavujících umělců totiž tvoří, nebo ještě do nedávna tvořili, v prostředí uměleckých akademií.
Až na výjimky se většina vystavovaných tvůrců s vlivem svých školitelů a akademického prostředí vypořádává podstatně hůř než s vlastními inspiračními zdroji. V praxi to potom vypadá tak, že brněnská galerie zde zastává funkci bitevního pole, na němž se odehrává souboj mezi táborem „skreplovců“ a „divišovců.“
Česká malba generace nultých let 21. století
Skreplovci, mezi nimi Václav Girsa, Jakub Matuška, Ondřej Kopal, Evžen Šimera, tíhnou k výrazné expresivitě a jsou otevřeni jakémukoli experimentování s barvou, výtvarným projevem i formou. Na druhou stranu divišovci, David Hanvald, Karel Štědrý a Pepa Archer, se zaměřují spíše na jakousi reinterpretaci abstraktních forem moderního umění se zvláštním důrazem na abstrakci geometrickou.
Přesně stanovené hranice
Tento boj jasně ukazuje na přísně stanovené hranice české výtvarné scény, která jen velmi těžko měří síly se současnou malířskou tvorbou nejen v Evropě. Na paty jí neúnavně šlapou mladí tvůrci především asijského původu, kterým na rozdíl od českých nechybí spontánnost, nadhled a v prvé řadě neotřelá originalita.
Wannieck Gallery se pustila do odvážného projektu
Chválu si zaslouží především Wannieck Gallery. Její kurátoři se nebáli projektu, který by jiným institucím snadno zlámal vaz. Vystavovat mladé umění je vždy riskantní čin a v českém prostředí s poněkud omezeným výběrem to platí dvojnásob. Na druhou stranu jen stěží popřeme, že přes všechny výhrady nám „Waňkovka“ skutečně přináší to nejlepší z nastupující malířské generace. Jen je škoda, že ta generace není tak silná, jak by si mnozí přáli.
Výstava Česká malba generace nultých let 21. století v brněnské Wannieck Gallery potrvá do 2. února 2012.
