10 fotek 
Prvním premiérovým titulem souboru baletu Národního divadla v této sezoně je Svěcení jara. Tentokrát se nejedná o celovečerní dějový balet, nýbrž o komponovaný večer složený z pěti nejnovějších choreografií šéfa baletu ND Petra Zusky. S těmito choreografiemi vystupují sólisté naší první scény na galapředstaveních v zahraničí, nebo byly prvotně postaveny pro jiný baletní soubor. Možnost jejich shlédnutí se tak naskýtá i českým divákům.
Svěcení jara, Viktor Konvalinka, Kristýna Němečková Foto: Hana Smejkalová
Původně měla být první premiérou této sezony Amerikana III, neboli komponovaný večer choreografií známých amerických choreografů George Balanchina, Williama Forsytha a Jerome Robbinse. Z finančních důvodů však došlo ke změně a volba padla na večer českých choreografií s názvem Svěcení jara. Amerikana III se tak plánuje na rok 2012.
Otevírá Mahler
Úvodní částí Svěcení jara je 1. symfonie D-dur tančená na fragmenty ze stejnojmenného hudebního díla Gustava Mahlera. Tato choreografie byla nastudovaná speciálně pro letošní světovou výstavu EXPO v čínské Šanghaji, kde soubor baletu ND v rámci Českého národního dne 17. května vystupoval.
1. symfonie D-dur, Michal Štípa, Nikola Márová Foto: Roman Sejkot
První symfonie D-dur jako jediný kus komponovaného večera plně využívá neoklasický pohybový slovník a je určena pro jeden hlavní pár, dva další sólové páry a šest párů sborových. Tanečníci se na scéně objevují přesně podle mohutnosti hudebního podkladu a pohyb tak věrně dokresluje postupné zapojování různých nástrojů.
Pánská volenka
Hlavní pár ztvárňují první sólisté Nikola Márová a Michal Štípa, kteří tradičně zaujmou hned, jak se objeví na jevišti, a ve zmíněném neoklasickém pohybovém slovníku jsou jako doma. Alternací jim je Michaela Wenzelová a Jiří Kodym.
Začátek je monotónnějšího charakteru, což se po nějaké době může omrzet. Avšak následující veselá část působí jako vítaný oživující protiklad. Přichází totiž na řadu pánské sólo, respektive sólo sborových tanečníků.
V prvním obsazení se jedná o místo poctivě zatančené, kde vynikají jednotliví sboristé, kteří zde dostali nezvykle velký prostor k seberealizaci a technicky těžké party. Především duo Jonáš Dolník – Jiří Waňka zaujalo přesnou synchronizací a lehkými vysokými skoky.
1. symfonie D-dur
Druhé obsazení bylo v těchto sborových částech nesynchronní. V tomto případě se však jednalo o veřejnou generálku, a tak se dá předpokládat, že do premiéry se nepřesnosti ještě vypilovaly. Za zmínku stojí také velmi pěkné kostýmy výtvarníka Romana Šolce.
Tři krátké choreografie
Po první části přicházejí na scénu tři krátké choreografie, které byly postaveny pro prezentaci sólistů naší první scény na zahraničních gala. Kromě choreografa tak mají tyto kusy ještě dalšího společného jmenovatele, kterým je jejich mistrné provedení. Vtipná Déjà vu na hudbu Chopina, Paganiniho či hudbu k filmu Kmotr (Nino Rotta), ve které vidíme Alexandra Katsapova či v alternaci Karla Audyho tančit na špičkách, jistě pobaví.
Nutno zdůraznit, že zde se nejedná o prvoplánovou parodii, ale vtipně zasazenou výměnu rolí do celé choreografie. Ženskou polovičku zde zastupuje mistryně grimas Adéla Pollertová, respektive Edita Raušerová.
Déjà vu, Adéla Pollertová, Alexandre Katsapov
Následuje lyrická Lyrická, ve které zazní tři lidové slovanské písně. Konkrétně se jedná o rusínské a slovenské balady interpretované košickou hudební skupinou Vyšivanka lada. Výkon páru tanečníků tak dokresluje originální projev dvou zpěvaček. Láska, samota, smrt, to jsou hlavní témata dokonale řemeslně provedené Zuzanou Susovou a Petrem Zuskou, v alternaci se úkolu neméně bravurně zhostil pár Zuzana Šimáková a Viktor Konvalinka. V tomto čísle se využívá ještě i jiné techniky, svůj prostor zde dostane i krátká nebeská videoprojekce.
Lyrická, Petr Zuska, Zuzana Susová
Bez názvu aneb dva kontrasty
Trojlístek působivých pas de deux uzavírá choreografie s výmluvným názvem Empty Title. Zde se jedná o kontrast mezi rytmičností a hudební i taneční ostrostí argentinského tanga a vloženého jemného lyrického kusu zpívaného britským zpěvákem Elvisem Costello za doprovodu Brodsky Quartetu (skladby Expert Rites a Dead Letter z alba The Juliette Letters). Zajímavým nápadem spojujícím tyto dva naprosto rozdílné žánry je mluvené slovo samotného šéfa baletu, který udílí pokyny tanečníkům.
Empty Title, Michal Štípa, Nikola Márová Foto: Pavel Hejný
Nikola Márová s Michalem Štípou zde předvedli opět sebejistý, technicky i výrazově dokonalý projev. Zejména jejich energické, výbušné a napjaté tango ještě více prohloubilo diametrální rozdíl dvou obrazů tohoto choreografického celku. V alternaci dostala po boku sólisty Richarda Kročila možnost sólového výstupu sboristka Magdalena Matějková. Po shlédnutí Empty Title si o přestávce budete pobrukovat chytlavou melodii tanga a věřte, že nebudete sami.
Titulní kus
Titulní choreografie Svěcení jara měla světovou premiéru v podání australského baletního souboru West Australian Ballet v Perthu. Její původní obsah zůstal zachován, a tak se i zde ocitáme na slovanském pohanském rituálu. Hudba Igora Stravinského je působivá, mohutná a téměř pořád ve fortissimu. Spolu s pohybem nutí diváka být pořád ve střehu a nespustit ze scény ani na okamžik oči.
Svěcení jara, Viktor Konvalinka, Kristýna Němečková Foto: Pavel Hejný
V prvním obsazení zde ústřední pár tančí Kristýna Němečková a Viktor Konvalinka, ve druhém pak Klára Jelínková a Alexandre Katsapov. Náročná choreografie na výdrž jak pro sólisty, tak pro sboristy. Dynamičnost. Razantnost. Strhávání baletizolu. Bezmoc. Naděje?
Problém živé hudby
Hudba ke všem kusům zní z nahrávky. Což je škoda a minimálně u první a poslední choreografie by byla žádoucí, efektní by jistě byla i u klavírního a houslového sóla v části Déjà vu. O první možnosti, tedy živé hudbě k Mahlerově symfonii a Stravinskému Svěcení jara, se skutečně uvažovalo, avšak kvůli nárokům na velikost orchestru se od této varianty upustilo.
Orchestřiště Národního divadla je jednoduše moc malé, aby takový ansámbl pojalo. Další variantou by bylo použít přepis původní verze do partitury nástrojově početně méně náročné. Toto řešení však samozřejmě ubírá na autentičnosti a původním zvuku, a proto se choreograf rozhodl pro variantu bez zmenšeného orchestru, tedy bez živého orchestru vůbec.
Svěcení jara
Nutno však podotknout, že předkládaná nahrávka v podání Wiener Philharmoniker (1. symfonie D-dur) a Cleveland Symphony Orchestra (Svěcení jara) pod taktovkou Pierra Bouleze je opravdu, na rozdíl od nahrávek znějících například ve Státní opeře Praha, kvalitní a představení neškodí.
Recenze je psaná z veřejné generální zkoušky (10. 11. 2010) a první reprízy (14.11. 2010 v 15.00)
Další představení se uskuteční 27. listopadu 2010.
Svěcení jara
Pětice nejnovějších choreografií Petra Zusky
Národní divadlo v Praze
Premiéra 11. a 12. listopadu 2010
1. symfonie D-dur
Choreografie a scéna: Petr Zuska
Hudba: Gustav Mahler
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný design: Petr Zuska, Pavel Kremlík
Asistenti choreografie: Barbora Kohoutková, Alexej Afanassiev
Tančí: Nikola Márová, Michal Štípa/Michaela Wenzelová, Jiří Kodym; Adéla Pollertová, Alexandre Katsapov, Edita Raušerová, Karel Audy/Zuzana Šimáková, Viktor Konvalinka, Aya Watanabe, Ondřej Novotný
Soubor baletu Národního divadlaDéjà vu
Choreografie a scéna: Petr Zuska
Hudba: Fryderyk Chopin, Niccolo Paganini, Nino Rotta
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný design: Petr Zuska, Pavel Kremlík
Asistent choreografie: Alexandre Katsapov
Tančí: Adéla Pollertová, Alexandre Katsapov/Edita Raušerová, Karel AudyLyrická
Choreografie a scéna: Petr Zuska
Hudba: rusínské a slovenské lidové balady – Vyšivanka lada
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný design: Petr Zuska, Pavel Kremlík
Asistenti choreografie: Nelly Danko, Václav Janeček
Tančí: Zuzana Susová, Petr Zuska/Zuzana Šimáková, Viktor KonvalinkaEmpty Title
Choreografie a scéna: Petr Zuska
Hudba: Tango, Elvis Costello, Brodsky Kvartet
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný design: Petr Zuska, Pavel Kremlík
Asistent choreografie: Alexej Afanassiev
Tančí: Nikola Márová, Michal Štípa/Magdalena Matějková, Richard KročilSvěcení jara
Choreografie: Petr Zuska
Scéna: Jan DušekHudba: Igor Stravinskij
Kostýmy: Lucie Loosová
Světelný design: Petr Zuska, Pavel Kremlík
Asistenti choreografie: Eva Zmeková, Veronika Iblová, Radek Vrátil, Jan Kodet
Tančí: Kristýna Němečková, Viktor Konvalinka/Klára Jelínková, Alexandre Katsapov
Soubor baletu Národního divadlaHodnocení: 4****
