5 fotek 
Na podzim probíhal na hradě Nové Hrady archeologický výzkum spojený s vyčištěním a sanací studny na centrálním hradním nádvoří. Ze studny bylo vyzvednuto velké množství archeologických nálezů datovaných od pozdního středověku až do 20. století.
Nové Hrady, Zdroj: npu.cz
Studna na nádvoří hradu Nové Hrady patří k nejhlubším středověkým studnám na jihočeských hradech. „Je unikátním technickým dílem vytesaným do hloubky 35 metrů v ortorulovém podloží,“ prozradil Jiří Havlice z oddělení archeologie NPÚ v Českých Budějovicích, který výzkum vedl. Její stěny jsou až do hloubky 35 m obezděny z pečlivě vyspárovaných pískovcových kvádrů. Studna je velmi kvalitně řemeslně provedena, což je u těchto typů staveb ne zcela obvyklé.
Služební odznak příslušníka gestapa, Foto: NPÚ-ÚOP v Českých Budějovicích
První písemné zmínky o studni jsou z roku 1390. Studna sloužila jako zdroj pitné a užitkové vody až do konce 18. století, kdy po jejím dočasném vyschnutí bylo její ústí zaklenuto a ukryto pod povrchem nádvoří. Již od konce 15. století byla studna postupně zanášena sedimenty a od 18. století byla záměrně zasypávána několikametrovými vrstvami stavební destrukce. Archeologický výzkum studny přinesl velké množství nálezů z několika historických období.
„Jde bezesporu o jeden z nejvýznamnějších souborů archeologických nálezů, který byl zatím v jihočeských studnách učiněn,“ uvedl Jiří Havlice s tím, že nejbohatší bylo samotné dno studny, z něhož pochází nálezy z konce 15. a průběhu 16. století. Bylo nalezeno několik desítek mincí, kulek do mušket, drobných šperků či jídelních příborů, dokonce do studny někdo vhodil i kostěné hrací kostky.
Unikátním nálezem je bronzové pečetidlo s motivem vinných hroznů a vinařského nože. „Tento pečetní znak neužíval nikdo z majitelů hradu ani žádný ze známých hradních úředníků, můžeme pouze odhadovat, jak se mohlo pečetidlo do novohradské studny dostat,“ poznamenal Jiří Havlice.
Okovy na čerpání vody vyzdvižené z hloubky 32 metrů, Foto: NPÚ-ÚOP v Českých Budějovicích
Z raně novověkých vrstev z 17. – 18. století vyniká šestice masivních okovů na čerpání vody, které přečkaly pád do studny bez výraznějšího poškození. Nejmladší skupinu nálezů představují předměty naházené do studny ustupující německou posádkou na konci druhé světové války.
„Vyzvednuty byly nejrůznější součásti výstroje, zbraně či jiné militárie, například kompletní puška zn. Mauser, pistole, torza samopalů, dýky, polní lahve, odznaky a mnoho dalších,“ prozradil Jiří Havlice.
V současné době jsou nálezy ze studny postupně konzervovány a po jejich odborném zpracování budou prezentovány na nové výstavě v prostorách hradu Nové Hrady, která by měla být veřejnosti představena v roce 2011.
Hrad Nové Hrady
Hrad byl postaven na ostrohu obtékaném říčkou Stropnicí a Novohradským potokem zřejmě v první polovině 13. století. Roku 1359 panství kupují bratři Jan, Petr, Jošt a Oldřich z Rožmberka. Ten pak sloužil jako centrum Novohradského panství, jenž patřilo mezi největší rožmberské majetky a také jako důležitý vojenský opěrný bod.
Hrad Nové Hrady, Zdroj: npu.cz
V průběhu husitských válek byl hrad vypálen táborským hejtmanem Janem, řečeným Bzdinka. V roce 1579 se při bouři vzňal od blesku střelný prach uskladněný v mohutné válcové věži (bergfrit) stojící ve východní části nádvoří, následný výbuch věž rozmetal a poškodil i okolní budovy. Zkázu dokonalo v roce 1590 poměrně silné zemětřesení.
Hrad byl těžce poškozen a uvažovalo se dokonce o jeho stržení. Zlikvidovány byly nakonec pouze ruiny mohutného bergfritu a zřejmě také těsně přiléhající palác. Zbytek hradního areálu byl opraven a nově opevněn podle návrhů italského architekta Antonia Canevalle. Smrtí posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 přešlo panství na základě dědické smlouvy do majetku pánů ze Švamberka.
