×
TOPZINE.cz

Novodobý Gaudí: Architekt Hundertwasser a jeho fantaskní domy

FOTO: Spalovna Maishima JaponskoNení mnoho umělců, kteří by předběhli svou dobu nekonvenčním pojetím architektury. Rakouský architekt Friedensreich Regentag Dunkelbunt Hundertwasser, vlastním jménem Friedrich Stowasser, však mezi ně rozhodně patří. Jeho styl si nelze splést s žádným jiným.

FOTO: Spalovna Maishima Japonsko
Spalovna Maishima, Japonsko Zdroj: Hundertwasser.at

Friedrich Stowasser zahájil uměleckou dráhu jako malíř. V roce 1948, ve věku dvaceti let, byl přijat na Vídeňskou akademii krásných umění. Po třech měsících ale Akademii opustil, aby našel vlastní umělecký výraz.  Přijal umělecké jméno Hundertwasser (Hundert je německý ekvivalent pro číslovku „sto“) a začal cestovat po zahraničí. Pobyty v Itálii, Francii, Tunisku, Maroku či Japonsku ovlivnily jeho umělecký vývoj.

Inspirován vídeňskou secesí, zejména Egonem Schielem a Gustavem Klimtem, maloval pestrobarevné obrazy s motivem spirálovitých tvarů. Klíčem pro celou jeho tvorbu se stalo zamítnutí rovných linií, volba pestrých a komplementárních barev a upřednostňování přírodních tvarů a spirál. Svoji malbu označoval jako „vegetativní.“

OBR.:Friedrichsreich Hundertwasser, Já to ještě neví, 1960, zdroj: hundertwasser.at
Friedensreich Hundertwasser, Já to ještě neví, 1960

Hundertwasser byl (i na umělce) velmi extravagantní člověk. Lze říci, že jeho snahou bylo žít v souladu s přírodou a být nezávislý na běžných společenských konvencích. Od počátku padesátých let vydával manifesty a eseje, přednášel a účastnil se demonstrací např. proti jaderné energii nebo na ochranu deštných pralesů a velryb. Dvakrát dokonce demonstroval nahý.

Fantaskní návrhy budov

Předmětem jeho protestů se stala i architektura. Hundertwaser se zasazoval o přirozenější a lidštější stavby. Odsuzoval strohost moderní architektury a označoval rovné linie za nástroje ďábla a prohnilý základ naší civilizace.

Vytvářel nekonvenční modely budov, které byly zhmotněním jeho radikálních názorů. Měly chaoticky umístěná okna, místnosti různých tvarů i velikostí, nebo vlnité podlahy a balkóny. Tyto excentrické modely se však daly jen velmi obtížně převést do plné velikosti.

Reálné projekty

Hundertwasser dostal v osmdesátých letech od obecního úřadu příležitost převést své myšlenky do praxe a navrhnout obytný dům ve Vídni. Výsledný Hundertwasserhaus, postavený v letech 1983-1986 ve spolupráci s architekty Krawinem a Pelikanem, je jeho první a zároveň nejznámější stavba. Na den otevřených dveří přišlo více než 70 tisíc návštěvníků. Dům se okamžitě stal turistickým magnetem, který dodnes láká cestovatele z celého světa.

[album:

Také následující Hundertwasserovy projekty v Evropě i zámoří byly přijaty širokou veřejností s nadšením. V devadesátých letech projektoval například KunstHausWien, dálniční restauraci v Bad Fischau, spalovnu odpadků HBW Spittelau ve Vídni, textilní továrnu ve Vorarlbergu, vinařský závod Napa Valley v Kalifornii, termální lázně ve Štýrsku nebo nový návrh školy Martina Luthera ve Wittenbergu.

V roce 1999 se přestěhoval na Nový Zéland, kde pracoval na svých posledních projektech: na čističce v Osace v Japonsku, zelené citadele v Magdeburku, železniční zastávce v Uelzenu v Německu a novém návrhu veřejných záchodků v Kawakawa na Novém Zélandě. Zemřel na infarkt v únoru 2000 na plavbě z Nového Zélandu do Evropy na palubě Královny Alžběty II. V souladu s jeho posledním přáním byl pochován zcela nahý a bez rakve na Novém Zélandě pod liliovníkem.

FOTO: Zelená citadela v Magdeburku, zdroj: hundertwasser.at
Zelená citadela v Magdeburku

Dílo Friedensreicha Hundertwassera dodnes vyvolává rozporuplné reakce. Širokou veřejností je bezmezně obdivován, odbornou veřejností ostře kritizován. Faktem zůstává, že Hundertwasserovi se nikdy nepodařilo vymítit přímou linii v architektuře. Ve svých projektech se marně snažil skrýt konvenční tvar budovy umístěním zeleně na střechu domu a do vnitřních prostorů, nepravidelně zasazenými okny nebo mozaikami z barevného skla a keramiky. Ani jeho tvorba tak tedy nad problémy architektury nevyzrála.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..