5 fotek 
Dlouho očekávaná premiéra muzikálu Jesus Christ Superstar proběhla ve dnech 11. a 12. listopadu v Hudebním divadle Karlín. Mohu se s vámi podělit o zážitky z druhé premiéry. Inscenaci z divadla Spirála jsem neviděla, takže mohu hodnotit pouze kvalitu nynějšího zpracování.
Poslední večeře Ježíše Krista Foto: Hudební divadlo Karlín
Z diváků sálá očekávání, světla zhasnou, utichá špitání a pozornost se zaměří na jeviště. Začátek naruší uvaděč s baterkou. Někoho vede k jevišti – Kamila Střihavku, oblečeného v civilu. Ten vstoupí na divadelní prkna a obléká si kostým Ježíše. Stává se jím a vstupuje do historického příběhu. Škoda, že tento prvek oddělení role od představitele není využit i v závěru.
Režie se ujal Američan Gabriel Barre, který režíroval také karlínskou Carmen. Inscenace srší nápady. Nestačí mu pro ztvárnění příběhu jeviště, využívá veškerého prostoru. Po obou stranách portálu jsou postaveny dřevěné věže. Herci hrají ve výškách, vylézají otvory v jevišti. Pohybují se v hledišti mezi diváky. Zpracování působí plasticky. Díky barvitosti a nápaditosti využívání prostoru může divák zapomenout, že je v divadle. Efekty připomínají filmové střihy. Nadstavbou je light design, který z pouhých představitelů dělá oživlé biblické postavy.
Efekty versus hloubka příběhu
Extravagantní pojetí Songu krále Heroda
Naopak u některých scén je lavina nápadů na škodu. Například u Songu krále Heroda scéna vypadá, jako kdyby se Herodes zastavil v cukrárně. Přecukrovaný kostým, projev a oživlé sochy. Vše na oko působí dobře, ale s vážností příběhu to nekoresponduje. Scéna příliš vyčnívá.
Po efektních scénách přichází nejtěžší moment
Další scénou, nad kterou jsem nevěřícně zůstala zírat, byla ta, kdy se oběšený Jidáš vrací zazpívat poslední svůj song. Otevřená scéna, v pozadí orchestr, andělíčci a Jidáš celý ve stříbrném oblečku. Kdyby to byla závěrečná scéna, jásala bych. Takhle efektní závěr by byl úžasný, s ohledem na to, že začátek naznačil jistou distancovanost od historického příběhu. Jenže po této písni, které vévodila přeplácanost, přišel nejtěžší moment – ukřižování Ježíše.
Po předcházejícím odlehčení jsem čekala méně dramatický závěr. Mohlo z něj mrazit, ale šok z Jidáše ve stříbrném přehlušil hloubku niterního prožitku. Nejhlubším zážitkem se nakonec stala zrada Jidáše. Z jeho představitele, Václava Noida Bárty, tryskala bolest, když mu kněží hodili sáček peněz.
Jidáš a Ježíš
Na druhé premiéře se představili, kromě jmenovaného Kamila Střihavky a Václava Noida Bárty, Dasha jako Máří Magdaléna, Pavel Polák jako Pilát Pontský, Ondřej Brzobohatý jako Herodes. Toto obsazení funguje v symbióze.
Statický Ježíš a živelný Jidáš
Velký kontrast tvoří statický Ježíš Kamila Střihavky s živelným Jidášem Václava Noida Bárty. Kamil Střihavka nepoužívá zbytečná gesta. Působí autoritativně a důstojně. Je geniálním zpěvákem s úžasným hlasovým fondem a věrohodným projevem. Účinkoval již v původním zpracování a jeho obsazení považuji za záruku kvality.
Divák je obohacen obsazením Václava Noida Bárty do role Jidáše o novou polohu tohoto zpěváka s hlubokým sametovým hlasem. Při vyšších tónech je mnohem jemnější, ale zatím ne sebevědomý. S vyšším počtem repríz snad získá jistotu. Je největším živlem na jevišti. Již v minulosti ukázal, že je schopen uchopit roli kompaktně. V muzikále Jesus Christ Superstar herecky vyčnívá, i když v něm nezazní mluvené slovo. Je nejsilnějším ve výrazu, gestech i v emočním ztvárnění.
V hlavní roli zpěv
Dasha jako Máří Magdaléna je z počátku starostlivou doprovodnou složkou Ježíše. V písních Vše je tak, jak má být a Co na tom je tak zlého? její zpěv působí zklidňujícím dojmem jako balzám na duši. Její Máří Magdaléna vyroste do jiného – samostatného rozměru. A kdyby jí bylo vidět do obličeje při bičování Ježíše, dodalo by jí to větší věrohodnosti a možnosti ukázat divákům svůj bolestivý herecký výraz.
Na Pilátovi Pavla Poláka zaujal nejvíce jeho skvostný kostým. Zpěv byl procítěný, zato hereckého prostoru měl málo. Na city nezahrál.
Ondřej Brzobohatý jako Herodes má pouze jednu píseň, ale na jevišti to pořádně roztočí. V růžovém kostýmu a s rozevlátými vlasy tančí s oživlými sochami. Je tak energický, že si někteří diváci začnou podupávat v rytmu, a další se vyděsí, co že to předvádí za umění. Scéna je extravagantní a nezapadá do konceptu muzikálu, takže bude diváky dělit na dvě poloviny.
Ukřižování Ježíše
Základem pro velkou muzikálovou šou je úžasná hudba Andrewa Lloyda Webbera a české přebásnění Michaela Prostějovského. Ježíš je v českém muzikálovém prostředí fenoménem a jeho premiéra v Karlíně dokázala, že tento fenomén bude dlouhou dobu pokračovat. Vše podtrhuje orchestr Oty Balage, který udává příběhu zběsilé tempo. Představení se zdá dlouhé, ale po jeho skončení diváci zjistí, že trvalo pouze 2 hodiny a 15 minut.
Jesus Christ Superstar
Hudební divadlo Karlín
Osoby a obsazení hlavních rolí:
Ježíš Kamil Střihavka, Michael Skořepa
Jidáš Václav Noid Bárta, Jan Toužimský, Michael Skořepa
Pilát Pavel Polák, Václav Noid Bárta
Máří Magdalena Bára Basiková, Dasha
Herodes Antipa Jiří Korn, Ondřej Brzobohatý
Kaifáš Lukáš Hynek – Krämer, Radek Seidl
Annáš Jindřich Vobořil, Jaromír Klein
Apoštol Šimon Petr Jaromír Holub, Jiří Mach
Apoštol Šimon Zélotés Peter Strenáčik, Jaromír Holub
Sound design: Petr Ackermann
Light design: Jozef Celder
Scéna a kostýmy: Mihail Tchernaev
Choreografie: Pavel Strouhal
Hudební nastudování: Ota Balage
Režie: Gabriel Barre
Celkové hodnocení: 4****
