Menu
TOPZINE.cz
Divadla v Praze

Nová scéna Národního divadla – je to architektonický skvost či paskvil?

Redakce

Redakce

5. 5. 2010

nova-scena-tomas-polak-2Nová scéna je objekt diskutovaný nejen v posledních měsících. Už od svého postavení vzbuzuje rozličné emoce. Pro jedny ohyzdná budova vedle Národního, pro jiné architektonický skvost. Jaký příběh však tato rozporuplná stavba doopravdy vypráví?

Nová scéna Národního divadla, Foto: Tomáš Polák, Topzine.cz

Nová scéna Národního divadla Foto: Tomáš Polák, Topzine.cz

V posledních měsících je kolem Nové scény Národního divadla pořádný šrumec. Někteří si možná všimli prosincových televizních spotů, Pražáci mohli pro změnu pozorovat světelnou simulaci tlukoucího srdce. Budova se znovunarodila letos v lednu, okolnosti jejího skutečného zrodu však sahají až do roku 1977.

Výzva pro architekty

Tehdy začala rozsáhlá rekonstrukce Národního divadla a nastala otázka, co s prázdným prostorem mezi historickou budovou Národního divadla a voršilským klášterem. Tato díra samozřejmě lákala architekty už delší dobu, až na přelomu padesátých a šedesátých let však zvítězil návrh architekta Bohuslava Fuchse. Plány, schválené k realizaci roku 1976 (tedy až po Fuchsově smrti), byly následující: na prostranství vzniknou tři nové objekty, a to provozní budova divadla, restaurace a společenský sál.

Začalo se tedy stavět. Jenomže v roce 1980 (to už byl projekt ve značně pokročilém stadiu) došlo z impulsu Josefa Svobody k naprostému přehodnocení celého konceptu. Svoboda dychtil po vlastní stavbě pro soubor Laterny Magiky. Podařilo se mu docílit svého a rozestavěná budova čekala na nový návrh. S tím přišel sám Josef Svoboda ve spolupráci se Zdeňkem Kunou. Jejich společný plán, který respektoval dosavadní směřování objektu a obsahoval dílčí změny pro Laternu Magiku, byl nakonec schválen k realizaci. Architekti však požadovali prodloužení lhůty na dostavbu. Ostatně není divu, nová koncepce byla značně náročná. Takové zdržení se ovšem velice nezamlouvalo městskému výboru komunistické strany, který trval na termínu dokončení 18. listopadu 1983. A jelikož měla komunistická strana hlavní slovo, byl projekt předán jinému architektovi. Tím byl Karel Prager. Tehdy sedmapadesátiletý architekt už měl na kontě nemálo realizací. Mezi nejznámější patří jistě budova tehdejšího Federálního shromáždění, dnes spadající pod Národní muzeum.

Nová scéna je na světě

Nová scéna, pohled z Národní třídy, Foto: Tomáš Polák, Topzine.cz

Nová scéna, pohled z Národní třídy Foto: Tomáš Polák, Topzine.cz

I Prager byl v časovém tlaku, detaily projektu často dokončoval na koleni v průběhu stavby. 18. listopadu roku 1983 ale přesto spatřila světlo světa Nová scéna. Budova, která si rozhodně nebrala servítky ke svému novorenesančnímu okolí. Masivní pilíře podpírají neobvykle tvarovanou fasádu tvořenou vyfoukanými skleněnými tvarovkami. Pokud se zadíváte pozorně na obě stavby Národního divadla, zjistíte, že tvar Nové scény koresponduje s tvarem vedlejší historické budovy. Mladší sestra novorenesanční stavby rozhodně neměla lehké mládí. Ihned po dokončení si vysloužila sarkastické přezdívky a ani moderní interiér nenaplnil očekávání. Projevily se následky změněného projektu a rychlé dostavby. Sál se ukázal být akusticky podprůměrný, zázemí a provozní komunikace poddimenzované a očekávaná variabilita nereálná. K přestavbě hlediště bylo potřeba tolik času a personálu, že se od jakýchkoliv mánévrů brzo upustilo. Není divu, že kritické hlasy se ozývaly ze všech stran.

Provoz Nové scény byl slavnostně zahájen 20. listopadu 1983 Tylovou hrou Strakonický dudák. Hlediště mělo podobu arény s jevištěm uprostřed, ani tato radikální varianta (která měla demostrovat nedozírné možnosti nového divadla) ale nezachránila celkově lehce rozpačitý dojem z inscenace. Přes zklamaná očekávání se v následujících deseti letech představily na prknech Nové scény mnohá další činoherní představení, mimojiné třeba Čapkova Věc Makropulos, Havlova Zahradní slavnost nebo Strýček Váňa v režii Ivana Rajmonta. Opera, stejně tak jako baletní soubor, využívala nové prostory jen zřídka.

Éra Laterny Magiky

Laterna Magika začala působit na Nové scéně v roce 1992, kdy se divadlo Adria, tehdejší působiště Laterny Magiky, stalo domovskou scénou resuscitovaného Divadla Za branou. Šachování se soubory bylo završeno odchodem činohry Národního divadla z Nové scény do zrekonstruovaného Stavovského divadla. Laterna Magika získala na dalších osmnáct let útočiště, Nová scéna využití. Jejich identity splynuly.

To se ovšem změnilo, jak je nám dnes dobře známo, a od 1. ledna 2010 se Nová scéna vrátila pod plnou správu Národního divadla. Pod její kuriózní střechou najdeme prostor pro moderní divadlo, jedno jaké formy či žánru. Je to ostatně znát i na bohatém programu Nové scény, který zahrnuje představení všech čtyř souborů ND, festivaly, nezávislé projekty a spoustu dalšího. Přesvědčit se ostatně můžete sami. Příležitostí máte mnoho.

Nově a pro všechny

Foto: Tomáš Zbynovský, Topzine.cz

Foto: Tomáš Zbynovský, Topzine.cz

V březnu se například v prostorách divadla otevřela nová kavárna s názvem NONA (jméno je odvozeno od první a poslední slabiky názvu NOvá scéNA), ze které máte nejen nádherný výhled na Národní třídu, ale také se zde můžete vzdělávat! Součástí kavárny je totiž čítárna knižních cen Magnesia Litera. Každou středu od 17 hodin si zde můžete poslechnout autorská čtení z letos nominovaných knih.

Nová scéna nenabízí jenom náročné intelektuální hry typu Čekání na Godota. Máte-li děti, vyražte s nimi na tzv. rodinný program. Nabídka je opravdu pestrá. Namátkově: Hned zkraje května můžete navštívit Miniopery Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka, poslední květnovou neděli uvádí Nová scéna pohádkový příběh Kocour v botách. Zájem je velký, proto neleňte.

Jak je vidět, Nová scéna dokáže oslovit diváky všech věkových kategorií i zálib. Pokud je vám vlastní zájem o kulturu, určitě byste neměli tento znovuzrozený prostor na Národní třídě minout. Život Nové scény ostatně koresponduje se specifickým tvarem budovy. Je moderní, inspirativní a také trochu jiný.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Nová scéna Národního divadla – je to architektonický skvost či paskvil?