2 fotky 
Třetí a závěrečná část díla ostravského spisovatele Jana Balabána s názvem Publicistika a hry přináší ucelený přehled méně známé stránky Balabánovy tvorby. Jde totiž o jeho novinářskou činnost.
Jan Balabán získal cenu Magnesia Litera in memoriam. Zdroj: archiv nakladatelství Host
Dvojsvazek s názvem Publicistika a hry vyšel při příležitosti Balabánových nedožitých 52. narozenin. A co o knize říká literární historička Daniela Iwashita?
„Balabán je jako autor integrální, opakuje témata, vybrušuje je,“ prozradila Iwashita. Zřejmě proto je jeho tvorba i přes předčasné zakončení komplexní a ucelená. „Byl to autor, který spojoval lidi,“ dodala.
Ze všeho vytěžil myšlenku
Básník Petr Hruška, Balabánův přítel a kolega z časopisu Landek, zase prozradil, že „Honza neměl rád verbalismus, mnohomluvnost“.
Každá Balabánova věta je tak přesným postřehem a nikoli planým žvaněním. V roce 2005 sám Balabán řekl, že z textů vyškrtává vše, co neodolá pochybnostem. V praxi to znamená, že jde pryč všechno, co v textu není nezbytné.
„Na blbou otázku měl geniální odpověď. Každý rozhovor dokázal obrátit v důležitou věc,“ upřesnil Hruška. Podle něj byl přesně toto Balabánův skrytý talent, uměl totiž glosovat. Proto se také jeho sloupky staly tolik oblíbenými, jeho publicistika byla lidem zkrátka blízko.
„Ivan Martin Jirous četl Respekt až od strany 37,“ prozradil Hruška Magorovu oblibu v Balabánových sloupcích, které pro týdeník psal.
Pocit zbabělosti střední generace
Třetí část Balabánova sebraného díla tvoří dva svazky a obsahuje nejen zmíněné sloupky, ale i jiné publicistické texty jako rozhovory, eseje a recenze výstav zejména ostravské výtvarné scény.
K publicistice jsou volně přiloženy i dvě Balabánovy hry. Rozhlasová inscenace Posedlí, kterou napsal pro Český rozhlas, je skoro komedií o sviních a lidech, jak proklamuje i podtitul hry. Divadelní hra Bezruč?!, na které spolupracoval s Ivanem Motýlem, avizuje drsný a syrový kabaret na sociální téma ze života básníka a nese v sobě ostravské obrazy a podobenství.
Nejvíce se však Balabán zabývá tématem existenciálních pocitů a zbabělosti střední generace, toto téma mu také bylo nejblíže.
Jan Balabán se narodil 29. ledna 1961 v Šumperku, ale od raného dětství žil v Ostravě. Vystudoval obor angličtina a čeština na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci a poté se stal technickým překladatelem ve Vítkovických železárnách, později se živil jako překladatel na volné noze. Kniha povídek Možná že odcházíme získala Magnesii Literu 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004. Román Zeptej se táty byl v roce 2010 vyhlášen Knihou roku Lidových novin.
