×
TOPZINE.cz

Nevidomost: Jak může člověk oslepnout?

Asi si nedovedete představit situaci, že byste si nemohli přečíst knihu, uvařit, zapnout počítač, najíst se nebo se obléknout bez toho, abyste viděli, co vlastně děláte. Možná si myslíte, že nevidomí toto vše dělat nemohou. Naopak, mohou a někteří dokonce tvrdí, že kdyby existovala operace, která by jim vrátila zrak, neabsolvovali by jí. Proč? To se dozvíte z následujícího článku.

Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz

Nevidomost je ztráta zraku. Existují tři typy slepoty. Praktická, kdy má nevidomý v očích světlocit, rozeznává světlo, tmu a stín a má zorné pole vyšší než 10o. Skutečná nevidomost, při které postiženému zůstal v očích světlocit, rozeznává světlo, tmu a stín, ale zorné pole je menší než 5 o. A plná slepota, kdy dochází ke ztrátě světlocitu nebo může mít světlocit s chybným vnímáním.

O něco lépe jsou na tom zrakově postižení. Ti mohou mít střední, silnou nebo těžce slabou slabozrakost a vidí například objekt ze vzdálenosti 6 metrů, jakoby ho viděl zdravý člověk vzdálený v 60 metrech. V některých případech se zužuje zorné pole nebo je postižené pouze jedno oko.

„Najednou jsem se probudil a neviděl jsem nic“

Ondřej Kožar (34 let) oslepl ve svých třech letech. Jako dítě se klouzával na zábradlí, které vedlo do kočárkárny, a jednou se nestačil zachytit, zrovna když jel hlavou dolů po zádech. Uklouznul a sjel půlkou těla po zábradlí, druhou půlkou po hranách schodů. Neoslepl ihned po úrazu, ale asi rok poté. „Najednou jsem se probudil a neviděl jsem nic.“

Částečnou vinu dává lékařům: „V 80. letech lékaři ještě nevěděli o zraku to, co vědí dnes, takže mi roztrhali sítnici. Pokoušeli se zachránit, co se dá, ale nepovedlo se. Můj otec začal pít, matka byla v té době taky nemocná a sestra měla své zábavy a nechtěla se starat o mladšího brášku.“

Ondřej se musel začít znovu učit chodit a mluvit. „Rodiče do té doby nevěděli, jak se starat o nevidomého a taky nevěděli, že existuje speciální slepecká škola i se školkou, o které jim řekli brněnští lékaři.“

„Tam jsem si našel kamarády, jenže když mi bylo 13 let, oba rodiče umřeli. Matka na epilepsii, otec na cirhózu jater. Nebyl jsem plnoletý a tak se hledala náhradní rodina.“ Ondřej se dostal do rodiny Frantíkových, kde získal i dalších šest sourozenců. Po základní škole se vyučil kartáčníkem na škole pro zrakově postižené.

Ondřej oslepl důsledkem úrazu, což bývá nejčastější příčinou. Někdy slepota postihne pouze jedno oko. Úrazem se může poškodit zadní část mozku, kde se nachází nervový svazek vysílající signál z oka a zhoršuje se tak zraková ostrost.

Oslepnutí může vzniknout i po prodělání nemocí jako je například šedý zákal, zelený zákal, zánět spojivek nebo rohovky nebo z nedostatku vitamínů u dětí mladších 5 let, případně tím, že se nevytvoří určitá tkáň oka. U starých lidí se může objevit stařecká degenerace nebo se může vyvinout z diabetické retinopatie.

Nevidomý se může také jako slepý už narodit. Nejčastěji to bývá z důvodu infekčního onemocnění matky, mechanickým poškozením plodu, matkám nemocným syfilisem, drogově závislým matkám nebo matkám vystaveným dlouhodobému stresu.

Je zajímavé, že zrakovým postižením často trpí lidé s albinismem. Oslepnout se dá také poleptáním, popálením, mechanickým poškozením nebo jako vedlejší produkt infekčních a nádorových onemocnění. Může se objevit i tzv. kyslíková slepota, která postihuje nedonošené děti.

Slepota u zvířat

Pro některé živočichy je slepota přirozená. Jedná se většinou o živočichy žijící pod zemí, v jeskyních, na dně moře nebo živočišné houby.

Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz

Proč by Ondřej nechtěl podstoupit operaci, která by mu vrátila zrak?

Pokud by existovala operace, která by Ondřejovi vrátila zrak, nechtěl by jí podstoupit. „Spousta lidí tvrdí, že kdyby oslepli, že by si něco udělali, ale není to pravda. Dá se s tím žít. V dětství jsem byl ve stresu, že nevidím, a kdybych teď najednou začal vidět a vnímat okolí jinak, než jak jsem ho vnímal doposud, bylo by to dvojnásobně psychicky náročnější. Naučit se znovu číst, psát, neměl bych nárok na důchod, na slepeckého psa.  Bylo by velmi těžké najednou vidět a moci si přečíst noviny,“ vysvětluje Ondřej.

„Používám víc jiné smysly“

Ondřej bere celou situaci s humorem. „Já už jsem s tím sžitý, horší by bylo, kdyby se mi to stalo ve vyšším věku. Používám víc jiné smysly, ale musím je cvičit. Musím se vyznat v tom, co se děje kolem. Nejdůležitější je paměť a představivost.“ Na otázku, jestli má sny, odpovídá:  „Sen je stav mysli, který nezná handicap.  Každý nevidomý vám bude tvrdit, že sny nemá nebo si je nepamatuje, ale sny má každý včetně psa.“



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..