2 fotky 
Mnozí z nás si někdy ani neuvědomují, že nejmodernější technika neslouží pouze pro naši zábavu, ale že je také nezanedbatelným pomocníkem handicapovaným lidem. Nevidomým totiž nepomáhají jen slepečtí psi, Braillovo písmo a slepecká hůl. A tak se pojďme společně podívat do života ve tmě 21. století.
Nevidomí se také musí poprat s moderní technikou, Koláž: Marián Luha
K zařazení nevidomých lidí do společnosti obrovskou měrou napomohl vynález Braillova písma. Louis Braille toto písmo sestavil už v roce 1825. Latinka jako liniové písmo svou složitostí ke čtení hmatem nevyhovuje. Základním parametrem pro čtení písma se stal proto bod. Braille vymyslel písmo šestibodé, které je uspořádáno do dvou sloupců a tří řad. Současná doba umožňuje transformaci bodového písma na latinku a naopak prostřednictvím digitální podoby textu uložené na magnetických médiích, čímž se rozšiřuje integrace a uplatnění nevidomých lidí ve společnosti.
Kompenzační pomůcky těžce zrakově postiženým umožňují komunikovat
Jsou to nástroje, přístroje nebo zařízení, které byly speciálně vyrobené nebo upravené tak, aby svými možnostmi kompenzovaly nějakou nedostatečnost způsobenou těžkým zrakovým postižením. Tyto pomůcky se používají ve třech oblastech a slouží ke zmírnění informační bariéry:
- oblast uspokojování základních životních potřeb (sebeobsluha, příprava pokrmů, výběr ošacení atd.)
- oblast orientace v prostoru a schopnost pohybu v prostoru
- oblast získávání a zpracování informací – sem patří pomůcky na bázi výpočetní techniky. Jsou to zařízení, která jsou náročná jak z hlediska obsluhy, tak bohužel i ceny.
Informatika pro zrakově postižené uživatele
V dnešní době je téměř nemyslitelné vyhnout se v každodenním životě práci s počítači. První snahy o zpřístupnění informatiky nevidomým se objevily už před rokem 1990. Aby bylo ale možné zapojit nevidomé do práce s PC, bylo nutné udělat na jejich počítačích speciální úpravy. Tyto úpravy ale bohužel vyžadují nemalé investice. Jedním z nejdůležitějších komponentů je hlasový výstup. Ten se skládá z odečítače obrazovky a hlasové syntézy. Tahle sranda vyjde na 15 až 70 tisíc korun. Dále hmatový displej 80 až 190 tisíc. Speciální program pro zvětšení obrazu, nastavení barev a kontrastu se nazývá softwarová lupa. Skener vyžaduje další zařízení, tzv. skenerovou lupu. Je to program pro zvětšení tištěné předlohy snímané skenerem. Představa tak obrovských sum určitě i ve vás vyvolává smíšené pocity.
Braillovo písmo pro slepé
Mobilní telefony musí být ještě chytřejší
Moderní doba vyžaduje mobil. Už prvňáčci dnes mnohdy nastupují do třídy s nejnovějšími modely. V současnosti existují dva způsoby zpřístupnění práce s mobilem pro zrakově postižené. Prvním je kompletní ozvučení prostředí pomocí odečítacího programu a hlasové syntézy. Na takto vytuněných mobilech jsou ozvučeny všechny běžné funkce telefonu jako je identifikace volajícího, čtení a psaní SMS i většina pokročilých funkcí včetně přístupu k internetu a nastavení telefonu. Další možností je využití speciálního programu, který nabízí vlastní uzpůsobené prostředí s rychlým přístupem k ozvučeným funkcím. Bohužel rozšíření dotykových displejů přináší náležité obavy z diskriminace nevidomých.
Označníky na autobusových zastávkách díky Evropské unii
Již několik měst přišlo s obrovskou vychytávkou pro nevidomé. Naposledy České Budějovice. Zde byl v červenci 2010 uveden do provozu projekt, který byl z významné části uhrazen ze strukturálních fondů Evropské unie. Asi sedmdesát zastávek MHD bylo osazeno digitálními displeji, které mají cestující informovat o skutečných časech odjezdů jednotlivých linek. Displej zobrazuje číslo linky, směr linky (cílovou stanici), dobu příjezdu linky vypočítané na základě získaných dat o poloze vozidla, aktuální čas. Zařízení také v případě nutnosti zobrazuje informace z varovného a informačního systému. Nejenže tato zařízení pomáhají ke snazší orientaci pro všechny cestující, ale také výrazně ulehčují pohyb po městě nevidomým spoluobčanům. Každý nevidomý má u sebe speciální čip, díky němuž mu příslušný označník přečte všechny informace na displeji.
Jsem sama účastnicí městské hromadné dopravy a už několikrát jsem se při čekání na autobus setkala s názory, že takováto zařízení jsou pouze zbytečné vyhazování peněz. Nevím, zda lidé, kteří takto smýšlí, jsou tak neohleduplní a sobečtí, nebo jen neobeznámení s hlavní funkcí označníků, nicméně ani pro jeden důvod není omluva.
Topzine psal také o problémech hluchoněmých. Čtěte o tom, že neslyšící mluví vlastně cizím jazykem.
