Menu
TOPZINE.cz
Sex a vztahy

Nevěra, je to v nás nebo na nás? – 2. díl

Redakce

Redakce

4. 11. 2009

NevěraKdo jest bez viny, nechť hodí kamenem! Takto jsme začali první díl o nevěře a můžeme v tomto duchu pokračovat. Jaké další podoby může mít nevěra a jak hovoří statistiky? O tom již v následujícím textu.

Nevěra

Vzhledem k současným trendům bych neměla zapomenout zmínit virtuální nevěru. Snad možná nejčastější způsob nevěry. Nevěra, která nebolí, jedinec se jen stěží vystavuje nebezpečí prozrazení, ale zdá se to být jaksi nenormální.

Z psychologického hlediska by mohlo dojít k jakémusi rozpolcování, muž nebo žena bude trávit hodiny u chatování s vysněným či vysněnou. Je tu ohromný prostor pro fantazii a není tu takřka žádné riziko zklamání. Ovšem dopad v reálném vztahu může být stejně destruktivní. Z jedince je tak trochu blázen, co se upne na krásnou ženu či šarmantního muže (ve skutečnosti tomu tak nemusí být, může jít o blud, vymyšlenou identitu strádajícího jedince). A když se takový virtuální nevěrník či nevěrnice obuje do virtuálního vztahu, může se od reálného úplně odloučit. Uzamknout se světa, jež tvoří jen řada číslic a nikam nevede.

Do vztahu jdeme s tím, že máme být věrní. Alespoň to tvrdí většina. Možná ta většina, co podvádí, možná nikoli. Je pramálo párů, kteří by si navzájem nevěru povolovaly. Chtě nechtě, jsme pomyslní vlastníci toho druhého. Jen my můžeme tam, kde je ostatním vstup zakázán. Protože nebylo-li by tomu tak, asi by došlo k takové vztahové anarchii. Mnoho lidí mi řeklo, že si myslí, že pokud člověk opravdu miluje toho druhého, na nevěru ani nepomyslí. Nedokázal by. Musím přiznat, že na tom něco bude. A také musím přiznat, že mi to říkaly především ženy. Ach ano. Je třeba celou tuto zapeklitou událost rozlišovat podle pohlaví. Zase nějaké rozdíly!

Ruku na srdce milé dámy. Čísla mluví za vše: 40% žen a 60% mužů je v ČR nevěrných! Čím to je, že se ta čísla od sebe liší. Proč jsou muži ve větší míře nevěrnější?  V přírodě je přes 90% živočišných druhů, ať už jsou to samice nebo samci, co jsou nevěrní. Kladu si otázku, zda-li to prostě není náhodou přirozené. Je spousta druhů, kdy jeden nejsilnější samec obšťastňuje skupinu samic. V momentě, kdy je chce jiný samec pro sebe, musí se s hlavou skupiny utkat a v případě, že zvítězí, samice jsou jeho.

Možná za tím stojí fakt, že ženy potřebují dvakrát tak delší dobu, než se zamilují, proto tedy nevěrné tolik nebývají. Oproti tomu muži, kteří po pár momentech můžou mít pocit, že tohle by mohlo být to pravé.

Muži si většinou budou hledat atraktivní milenky, vyhledávají jakýsi klenot. Co může být pro samce větší důkaz mužnosti, než krásná samička? Vědci hovoří o 43% případů, kdy muži hledají atraktivitu. Celé by se to mohlo přisuzovat tomu, že muži podle svého mlsného oka podvědomě vybírají vhodnou a plodnou adeptku k rozmnožení.

Evoluční psychologie se opírá o fakt, že jak jinak samec zvýší možnost uplatnění a existence svého rodu, než že rozeseje své sémě u většího počtu samic? Monogamie je něco, co se stanovilo, ale možná máme v sobě zakódované preference polygamní. Jak už jsem hovořila o výběru mužů, ženy jsou oproti mužům mnohem vybíravější, jejich volba se skládá z komplexního hodnocení partnera. Protože to ony budou nosit v sobě další život a samy chtějí, aby kombinace ona a on byla dokonalá. Ženy si vybírají partnery, jež mohou uspokojit jejich tužby, jak emocionální, tak ekonomické. Ženy jsou ve všech ohledech materiálněji založené.

Ovšem není to všechno jen o zištnosti. Ze studie britského profesora Tima Spectora vyplývá, že se na počtu sexuálních partnerů a nevěře ze 40% podílí genetické faktory. Profesor Spector a jeho tým z londýnské nemocnice St. Thomas zkoumali odpovědi šestnácti set párů jednovaječných a dvojvaječných dvojčat o jejich sexuálním chování včetně celkového počtu jejich partnerů a pohledu na nevěru. Srovnávali odpovědi žen, jež pocházely z dvojčat s odpověďmi žen, co se narodily jednotlivě. Jejich průměrný věk činil 50 let, nicméně se jednalo o ženy ve věkovém rozmezí 18 až 80 let.

V průměru měly čtyři až pět sexuálních partnerů, každá čtvrtá žena byla rozvedená a jedna z pěti žen (22 %) přiznala nevěru vůči svému stálému partnerovi. Ženy, které zachovávaly věrnost, měly zhruba čtyři partnery, zatímco ženy ve skupině nevěrných jich přiznaly osm. Tato čísla přibližně odpovídají i jiným studiím, i když se velmi často objevují výhrady, že počty nevěr jsou zřejmě vyšší, protože řada žen ani v anonymních výzkumech nepřizná své skutečné chování v intimním životě.

Ženy jsou větší tajnůstkářky. Ovšem zpět k statistikám, číslům a faktům. Věk během kterého se ženy nejčastěji dopouští nevěry je přibližně mezi 31 až 40 lety. Je to možná právě ta doba, kdy potřebuje dokázat, že je ještě krásná a žádoucí. Celé to závisí na vztahu a jeho pravidlech. Pokud jsme v dlouho trvajícím vztahu, nebylo by od věci vědomě zpestřovat a oživovat každodenní momenty s partnerem. Upřímně, koho z nás by neunavilo koukat po patnácti letech na muže ve vytahaných teplákách s umaštěným trikem.

Někdo řekne, že milujeme duši, osobnost a vzhled je až na druhém místě. Ale je-li při výběru partnera na prvním, proč pak posouvat onu přitažlivost a zevnějšek někam, kam asi nepatří. Neupravená a pomačkaná žena bude určitě v prvních dvou letech vztahu krásná tak i tak. Z nejedné vědecké studie takové to žhavé bezmyšlenkovité milování může trvat maximálně dva roky, pak vyprchá a zůstanou tu vzájemné sympatie, porozumění, čistá láska. Zde by bylo na místě koupit si sexy prádélko, pravidelně si holit strniště, protože láska nemusí být věčná. Jako vždy je třeba se o vztah starat a zdravě komunikovat o potřebách a tužbách!

Cizí vůně, vlasy na zadním sedadle vozu, které stoprocentně nejsou vaše. Zasněný pohled a někdy podrážděná nálada vašeho partnera. Jak se nevěra poznává? Jak se nevěra tají?

Když je muž nevěrný, stává se, že s hlavou v oblacích nevnímá, rodinné problémy řeší s lehkostí tak, že drahou a podváděnou polovičku až vytáčí svou pubertální lehkovážností. Zasněný pohled do nikam, nový parfém, košile, nadměrná spotřeba paliva a celkově zvýšené náklady nám tak trochu bijí na poplach, že je třeba si tu někoho ohlídat.

Není ani od věci, aby si nevěrní lidé pořídili další telefonní číslo, protože nejednou se stane, že nějakou smsku nevymažou a jejich drahá polovička, sužovaná klesající důvěrou a rostoucí podezřívavostí, se prostě podívá. To samé s počítačem. Lechtivé e-maily také asi nejsou to, co by chtěla vaše žena či váš muž po deseti letech manželství číst.

Možná je to správně, lidé zamilovaní jsou totiž mnohdy slepí a nevidí to, co ostatní ano. Pak lehce přehlédneme rozdíl v tom, co jsme říkali včera, že budeme dělat tento víkend (samozřejmě nějaká neodkladná záležitost, ať už pracovní nebo s přáteli), drobné odchylky ve výkladu toho, co bylo, co je… a o tom, co bude už se přece se stávající a legitimní partnerkou či partnerem nebavíme, máme totiž někoho jiného s kým si vysníme  krásnou budoucnost.

Pro ženu je milenec jakýmsi novým impulsem. Změní účes, pořídí si něco hezkého na sebe. Začne zase chodit pravidelně na manikúru. Obnoví přátelství se zapomenutou kamarádkou, se kterou bude chodit pravidelně na víno. Dost možná, až se manžel bude vyptávat, podrážděně mu něco vpálí do očí, protože na rozdíl od mužů, ženy v sobě nemají takovou taktickou duši, aby ho uchlácholila, že je tím jediným. Nevěra manželky velice často vede k destrukci vztahu, jakmile srdce ženy padne do rukou jiného muže, je velmi pravděpodobné, že celý její život pomalu ale přeci povede tím směrem. K novému partnerovi. K novému životu.

V momentě, kdy se nevěra provalí, nebo je dokonce rytířsky přiznána, nastává období chaosu.

Je to smutné období, plné otázek a výčitek. Určitě se nedají všechny případy hodit do jednoho pytle, někdo prostě nevěru přizná, do druhého dne si sbalí a odejde. Celá věc je pak uzavřená. Samosebou jednostranně. Ale jsou tu i případy, kdy přijde na řadu diskuze. Nemusí to být hledání ztraceného času, pokud jsou lidé rozumní, nemusí to celé tak bolet.  Další možností je velká nenávist, vyhrožování. Láska je mocná. Polámaná láska snad ještě mocnější.

Nevěra je, byla a bude. Dost možná jsou to ty geny, které nás ženou životem kupředu a někdy pod jejich taktovkou děláme to, co děláme. Pokud jsme zvířata tělem i duší, pak je to logické. Je a bylo několik skupin, které bojovali s monogamní společností, ať už to jsou sekty, které se nedají  brát moc vážně nebo skupinky hippies, které jsou spíše otázkou přechodnou.

Člověk byl možná zrozen k žití v páru, ale s nevěrou se bude lidská společnost potýkat pořád. Pro někoho je to adrenalin, pro někoho zoufalé východisko z nešťastného vztahu. Tak i tak si myslím, že jste-li s někým, koho podvedete, podvedli byste, neměli byste s ním být. To je snad lepší být sám a užívat si jako single, než někomu teoreticky a pak i prakticky ublížit. Ono totiž když se to stane tomu, kdo podváděl, sám nakonec zjistí, že to stojí za starou bačkoru.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Nevěra, je to v nás nebo na nás? – 2. díl