3 fotky 
Rachot, řev, syrovost, tvrdý rock a texty, co si za rámeček nedáte. Pokud si někdo myslel, že pánové Matěj Ruppert a Roman Holý ve svém novém počinu budou lehce obměňovat svoji dosavadní tvorbu, těžce se spletl. Neruda se s ničím nemaže a minimálně vás zvedne ze židle, abyste zvuk z reprobeden převedli radši do sluchátek a vyhli se tak kárávým pohledům svých rodičů, partnerů nebo zvědavým otazkám svých dětí.
Jestli projekt Neruda vznikl z nudy, touze po změně nebo jenom proto, aby českému publiku trochu zvednul mandle, těžko říct. Na každý pád Roman Holý (J.A.R.) vzal do ruky baskytaru, Matěj Ruppert (Monkey Business) mikrofon, do kapely se přidali ještě Milda Dvořáček, Lukáš Martinek a Petr Škarohlíd, přizvali se hosté jako třeba Vladimir 518 nebo Jiří Stivín a nerudná, testosteronem nabitá deska spatřila světlo světa.
Co to ten chlap proboha dělá?
Už při prvním pohledu na album samotné člověk svraští čelo, podívá se znova a pořádně, jestli ten divnej dědek na přebalu dělá vážně to, co si myslíte, že dělá. Jo, dělá. A dělat bude v celém albu. Tento Neruda s křídly jako by stál za každou písní a šklebil se všem do tváře, protože tady se jde na věc rovnou. Od masturbace přes mraky sexu, topením nepohodlných lidí v Orlíku konče.
Texty jsou určeny k tomu šokovat, ale každému, kdo si je pozorně poslechne nebo pročte, dojde, jak to tvůrci mysleli. Tůrista Čech, Betonový Boty nebo Celníci Se Psem přinutí k ironickému úsměvu, leč s mírně zvednutým obočím a zbytek bude asi nejlepší nazvat čistým a koncentrovaným testosteronem. Pro některé to může být materiál, co patří do zadních šuplíků a horních poliček, jiným může dát perfektní příležitost vyzkoušet reakce svého okolí i sebe samého.
členové kapely Neruda, Zdroj: archiv
Sázka na Rupperta
Zaměřit se ale pouze na texty by byla chyba. Tvrdost a tempo tomuto rocku upřeny být nemohou. Má ovšem svoji omezenou kapacitu, přes kterou se nepřenesou ani takoví muzikanti jako Holý a Ruppert. Je ale pravdou, že Ruppertův do soulu laděný zpěv dodává skladbám na jisté zvláštnosti a posouvá je místy až za hranice uřvaného rocku. Do jisté míry byl sázkou na jistotu, protože díky němu si lidé album budou chtít poslechnout. Poctiví rockeři zřejmě zaplesají, zarytí fanoušci Monkey Business cédéčko vypnou po prvních pěti minutách a zbytek hudebního obecenstva, dělajíc, že s ním texty ani trochu nehnuly, pravděpodobně řekne: „Zajímavé“.
Očima Františka Formánka: „Suverénně nejhorší jsou potom zmiňovaná Když zhaslo slunce a Duchovní s příšerným textem („Duchovní si zpívám píseň/jde na mě z vás ze všech tíseň/nahonim si čuráka/až z něj tíseň vycáká“), u kterého se asi všichni dobře bavili, ale cestou na album kouzlo jaksi vyprchalo.“
Celou recenzi si přečtěte zde.
Neruda je počin nový, neokoukaný, hodný pozornosti a řady příznivců. O co ale autorům šlo zřejmě nejvíc, je ze sebe se vší vervou vybít, vyhrát a vyřvat ty nevycválané, prostořeké a nadržené rockery, co prostě rádi provokují. A to se jim povedlo. Roman Holý se o Nerudovi vyjádřil jako o českém undergroundu. Jenže lze underground od takovýchto jmen brát vážně? A je to potom stále underground? Tuto nálepku je v dnešní době těžké pevně přilepit, a proto to možná pro jednou stačilo a je čas se opět věnovat osvědčeným věcem.
Album si můžete koupit za 285 korun zde.
Neruda – Neruda
Vydáno: 23. března 2010
Celkový čas: 42:34
Skladby: Když zhaslo slunce, Celníci se psem, Betonový boty, Vem šutr, Duchovní, Hledání, Máma má vo mně strach, Rodinný pouta, Stella, Svědomí kovboje, Zajatci testosteronu, Tůrista Čech
Vydalo: EMI Czech Republic
Hodnocení: 3***
