Neohlížej se!

Za sebou uslyšel zvuk kroků, znělo to jako Zavazadlo, ale v této chvíli Mrakoplaš nijak nestál o to, se s ním sejít. Obával se totiž, že by si mohlo špatně vysvětlit, proč udeřil jeho pána, a jednoduše řečeno, ty lidi, kteří se mu nelíbili, Zavazadlo prostě zhltlo nebo aspoň pokousalo.

Mrakoplaš nikdy neměl odvahu se zeptat, kam se podějí ti, za kterými se zaklaplo těžké víko ze dřeva Myslícího hruškovníku, ale faktem bylo, že když se znovu otevřelo, byli pryč.

Obával se zbytečně. Zavazadlo ho snadno předběhlo a pod jeho dnem se v prudkém pohybu rozmazávaly pracující nožičky. Podle toho, s jakou úporností pádilo, nabyl Mrakoplaš dojmu, že Zavazadlo ví, co ho pronásleduje, a ani trochu se mu to nezamlouvá.

Nesmíš se ohlédnout, vzpomněl si najednou. Ta vyhlídka je moc ošklivá.
– Lehké fantastično

Když pomineme to, že Mrakoplaš se zásadně drží pravidla neotáčet se za svými pronásledovateli, neboť to jen zpomalí v běhu, je poslední věta odkazem na příběhy, kdy se lidem nevyplatilo při útěku se otáčet. Nejznámější příběhy jsou o Lotově ženě a Orfeovi.

V řecké mytologii se Orfeus vydal do podsvětí, aby zachránil svou milovanou Eurydiku, která zahynula, když ji kousla zmije. Celé podsvětí obměkčil svým krásným zpěvem a hrou na lyru a díky tomu přesvědčil podsvětního boha Háda, aby mu Eurydiku vydal.

Hádes však měl podmínku. Hrdina musí jít první a nesmí se ohlédnout, dokud nebudou zpátky ve světě živých. Po dlouhé a strastiplné cestě to však Orfeus nevydržel a těsně před branami se otočil, aby se podíval, zda je jeho milá v pořádku. Zahlédl však už jenom její stín, který se vracel zpátky.

Podle biblického Starého zákona se Bůh rozhodl zničit města Sodomu a Gomoru, neboť byla plná hříšníků, které tím chtěl ztrestat. Jedinou bohabojnou rodinou byla v Sodomě jen ta Noemova. Bůh souhlasil, že se můžou zachránit útěkem do hor, stanovil však podmínku, že se nesmí ohlédnout zpátky.

Jenže Noe měl velké srdce a pověděl o chystané zkáze svému příteli Lotovi. Ten jeho rad uposlechl a vydal se z města pryč stejně jako Noe. Lotova žena však samou zvědavostí nemohla vydržet a potají se ohlédla. V okamžiku se proměnila v solný sloup.