Největší archeologické záhady Čech, Moravy a Slezska

Zkušený publicista a autor mnoha knih z oblasti literatury faktu představuje čtenářům nejzáhadnější archeologické nálezy, objekty a lokality, které po desetiletí vzrušují nejen seriózní vědce, ale i milovníky záhad a tajemství. Tak zní oficiální text k nové knížce Nakladatelství XYZ. V následující recenzi si zkusíme přiblížit, zda se to autorovi, Aleši Česalovi, skutečně povedlo.

Oficiální obal knihy, Zdroj: Nakladatelsví XYZ

Jak napovídá název knihy, autor, vystudovaný archeolog, se snaží široké veřejnosti představit to nejzáhadnější z české archeologie. Vybral si přes třicet pět témat, napříč celým pravěkem a středověkem. V jednotlivých kapitolách (jedna kapitola, jedna archeologická záhada) se snaží čtenáře uvést podrobněji do problému, nastínit širší evropský kontext, cituje archeology zabývající se danou problematikou. Kapitoly jsou seřazeny, až na pár výjimek chronologicky, tj. od starší doby kamenné, dokonce v první kapitole nastínil problém neandrtálců, až do novověku, poslední kapitola se zabývá kabinetem kuriozit knížete Metternicha na zámku Kynžvart.

Největší archeologické záhady?

Pokud bychom měli podrobit kritice výběr témat, nejedná se ani tak o nejzáhadnější archeologické lokality na našem území, jako o lokality, které jsou i pro širokou laickou veřejnost zajímavé, mají své osobité kouzlo a díky zájmu se dostaly do běžného povědomí lidí. Na území České republiky se nacházejí tisíce prokopaných a zdokumentovaných pozůstatků lidské činnosti, které významně přispěly k poznání dob minulých a další ještě čekají na své objevení. A právě tyto, pro laickou veřejnost neznámé lokality jsou mnohdy pro archeology tím největším oříškem, jejichž objasněním tráví badatelé celé roky a kterým věnují desítky článků a odborných statí.

Autor, což je určitě pro širokou veřejnost výhoda, se zaměřil na lokality atraktivní, ale některé bohužel již nálepku záhadná lokalita dávno ztratily. Ať se již jedná o trojhrob lovců mamutů z Dolních Věstonic, údajné obětiště v Byčí skále, keltských svatyň na Závisti či v Libenicích až po údajný posvátný vrch jménem Žiži, v místech dnešního Pražského hradu. Musíme ale zmínit, že autor si vybral i pár témat méně známých a ty by mohly i zkušenější archeology-amatéry příjemně překvapit a třeba motivovat k hledání dalších informací.

Špatně přilepené citace odborníků

Poněkud zklamáním je bohužel celková skladba jednotlivých kapitol, tedy jednotlivých záhad. Autor spíše encyklopedicky sepsal informace k dané lokalitě, letmo nastínil evropský kontext a poté dává prostor odborníkům. Jenže, dát prostor odborníkům je v pojetí autora citovaný, různě dlouhý (někdy i dvě strany) převzatý text z nějaké odborné publikace, který je k jeho vlastnímu textu přilepen. Poté, bohužel zřídka, předloží i možné vysvětlení daného jevu, poukáže na nesrovnalosti a vybídne čtenáře k zamyšlení.

Kladné body na závěr

Závěrem bych ale doplnila i kladné body. Nejvíce by jich bylo určitě za vybrané téma. Archeologie je velmi složitý a náročný obor a málokterý odborník je ochoten se věnovat i populárně naučné literatuře či literatuře faktu. Většina se omezí pouze na odborné, pro veřejnost nečitelné a nesrozumitelné odborné statě a studie a nevnímá potřebu otevřít obor archeologie širší veřejnosti, oslovit běžné čtenáře.

To se jistě Aleši Česalovi povedlo. V rámci možností vybral atraktivní témata, která osloví, ale na druhou stranu aspoň trochu znalého archeologa-amatéra zřejmě nepřekvapí. Kniha ale určitě splnila očekávání nabídnout přehled atraktivních archeologických záhad, které zajisté rozšíří obzor nejednomu čtenáři a umožní trochu nahlédnout pod pokličku oboru zvanému archeologie.