Nejpopulárnější velikonoční symboly. Víte, co nám napovídá jejich původní význam?

FOTO: Velikonoce3
Co znamená slovo Velikonoce?, Foto: Hana Prokopová, Topzine.cz

Za několik dní přivítáme Velikonoce – nejvýznamnější křesťanské svátky v roce. Jak tyto svátky vnímáte? Víte, jaké symboly se kromě velikonočního vajíčka k Velikonocím pojí? Význam Velikonočních oslav a jejich symboliku stručně nastíní následující článek.

FOTO: Velikonoce
Velikonoce se blíží, Foto: Hana Prokopová, TOPZINE.cz

Z pohledu křesťanské víry jsou Velikonoce oslavou z mrtvých vstání Ježíše Krista po jeho ukřižování. Zdůrazňují význam oběti života ve prospěch druhých a připomínají, že smrt není v lidském životě tím posledním. Jsou oslavou zrození nového života. Jejich název je odvozen od „Velké noci“, ve které Kristus vstal z mrtvých.

Velikonoce jsou však od pradávna také uctívány jako svátky jara, které přináší teplo a slunce. Naši předci vítali po dlouhé zimě jaro a věřili, že za pomoci různých zvyků a obřadů docílí úrodného roku. Mnoho pohanských keltských, germánských či slovanských rituálů se objevovalo po dlouhá staletí a prolínalo se s rituály křesťanskými.

Kolísavé datum Velikonoc

Také nevíte, kdy se v konkrétním roce Velikonoce slaví? Není divu, již po staletí je datum Velikonoc pohyblivé a pro každý rok se znovu vypočítává. Boží Hod velikonoční se slaví vždy v neděli po prvním jarním úplňku. Datum oslavy Velikonočních svátků kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem.

FOTO: Velikonoční dekorace: kuřátka v ošatce.
Kuřátka, oblíbený symbol jara a Velikonoc, představují zrození nového života, Zdroj: sxc.hu

Týden před Velikonocemi se nazývá svatý nebo také pašijový. Týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonočním pondělím. Nejvýznamnějšími dny ve svatém týdnu jsou: Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod neboli Neděle zmrtvýchvstání.

Velký pátek je připomínkou dne smrti Ježíše Krista. Je to den smutku, ticha a rozjímání. V tento den se nekonají mše, neuslyšíte zvonit zvony, ani hrát varhany v kostele. Za dob našich předků se na Velký pátek v domácnostech dokonce méně mluvilo a na stolech dominovala jen jednoduchá postní jídla. Lidé také věřili, že se na Velký pátek nemá pracovat.

Po Velkém pátku následuje Bílá sobota, která uzavírá postní období. V tento den se nekoná mše svatá, ani jiné svátosti. Bílou sobotu Křesťané vnímají jako příležitost prožít u Kristova hrobu skutečnost smrti, beznaděje a prázdnoty.

Podle legendy vstal Kristus z mrtvých „prvního dne po sobotě“ – tj. na Boží hod velikonoční. Pro Křesťany je to nejdůležitější den z celého velikonočního období. Následující den – Velikonoční pondělí – se nepojí s žádnými liturgickými zvyky. Z pohledu lidové tradice je to však den významný, protože se v něm koná nám známá pomlázka.

Velikonoční vajíčko, beránek a zajíček

Jedním z nejznámějších symbolů Velikonoc je velikonoční vajíčko. Představuje plodnost, úrodnost, život a vzkříšení. Je symbolem zrození, ale i smrti, tedy začátku i konce. Vejce jako symbol Velikonoc nalezneme v křesťanských i pohanských krajinách.

U nás je zvykem velikonoční vejce obarvovat, malovat na ně a zdobit je. Po celá staletí se zdobila plná vejce, teprve po 1. světové válce se začala pomalovávat vyfouknutá, prázdná vejce. Dnes tato zdobená prázdná vejce označujeme jako kraslice.

K Velikonocům neodmyslitelně patří beránek. V křesťanství je beránek symbolem Božího beránka. Jako obřadní pokrm je velikonoční beránek znám již od středověku. Není však přesně známo, zda se jednalo o pokrm z masa nebo pečiva. Přihlédneme-li ale k tomu, že se maso mohlo jíst až po svěcení pokrmů, které se odehrávalo na Boží hod velikonoční, je pravděpodobné, že naši předkové připravovali beránka pečeného ze sladkého či slaného těsta.

Další symbol – velikonočního zajíčka – jsme převzali z německých zemí. K velikonočnímu zajíci se pojí legenda, že nosí vajíčka, zejména ta čokoládová. Dříve dokonce bylo zvykem honit velikonočního zajíce, což představovalo hledat vajíčka schovaná různě v trávě.

Symbol kříže, velikonoční oheň a svíce

Kříž patří k důležitému křesťanskému symbolu z důvodu ukřižování Ježíše Krista a vyskytuje se v několika podobách. Ježíš byl ukřižován na klasickém křesťanském kříži se svislým ramenem – jde o tzv. latinský kříž.

Velikonoční oheň představuje světlo spjaté s Ježíšovým zmrtvýchvstáním. Oheň se zapaloval a světil na Bílou sobotu. Světlo (oheň) znamenalo také podobně jako jarní slunce vítězství nad zimou.

FOTO: Velikonoční vajíčka
Hody, hody doprovody

Dalším významným křesťanským symbolem je svíce. Svíce dává světlo, které ztělesňuje život. Dle prastaré tradice se svíce zapalovala od posvěceného ohně v noci z Bílé soboty na neděli, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Bílá barva svíce značí čistotu, naději a víru v nový život.

Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný aneb velikonoční koleda

Někdo si Velikonoce nedovede představit bez pomlázky, jiný ji tak rád nemá. Tento zvyk patří mezi lidové obyčeje. Nejstarší zmínky o mrskání neboli pomlazení pocházejí už z přelomu 14. a 15. století. Pomlázka má zajistit především zdraví a krásu. V některých oblastech je šlehání pomlázkou doplněno ještě o polévání, postřikování nebo dokonce házení do vody.

Pomlázka ve smyslu nástroje určeného ke šlehání dívek a žen je podle tradice spletena z mladých vrbových proutků. Pomlázkou také nazýváme výsledek koledování. Velikonoční koleda, doprovázející pomlázku, bývá stručná a podobná dětské říkačce. Říkadlem koledník žádá o vejce či jinou odměnu za pomlázku:

„Vstávaj ráno Marijáno,
hned dostaneš našlaháno,
dávaj vajca,
vyplácaj sa.“
(Z Moravy)

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Daniela Hrbáčková
Pochází z Brna. Vystudovala obor informační studia a knihovnictví na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Do redakce Topzine.cz nastoupila v březnu 2011, přispívá do rubriky Literatura.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*