Menu
TOPZINE.cz
Cestování

Nejen za antikou do Turecka: Pergamon a rozvaliny baziliky v Selçuku

Hana Chytrá

Hana Chytrá

6. 11. 2010

!SPECIÁL!V pořadí již třetí díl v rámci speciálu „Nejen za antikou do Turecka“ nás zavede ještě níže na poloostrově Malá Asie, ale pořád se budeme držet pobřeží Egejského moře. Navštívíme hlavní město významného helénistického království Pergamon a zavítáme do města Selçuk, který se může pyšnit mohutnými rozvalinami významné baziliky sv. Jana.

FOTO: Trajánův chrám v Pergamonu

Trajánův chrám v Pergamonu, Foto: Hana Chytrá

Pokud nahlédnete do mapy, jasně uvidíte trasu naší cesty za archeologickými skvosty Turecka. Cesta začala v Edirne, pokračovali jsme přes Dardanely na poloostrov Malá Asie, navštívili jsem ruiny Tróji a dnes se posuneme ještě níže, k tureckým městům Bergama a Selçuk.

Lanovkou do Pergamonu

Nad dnešním městem Bergama se vypíná do dálky dobře viditelný pahorek. Tedy pahorek, je to pěkně velký kopec, který nelze určitě přehlédnout. Ještě loni se dalo na lokalitu dostat pěšky, letos už je přístup možný pouze novou lanovkou. Bohužel prosklená budova lanovkové haly dost silně kontrastuje s antickými ruinami rozesetými po celém kopci a na vrcholu akropole. Lanovka je samozřejmě zvlášť zpoplatněna (10 YTL) a nevztahuje se na ní vstupenka na lokalitu Pergamon.

FOTO: Pergamon

Pergamon, Foto: Hana Chytrá

Po výjezdu lanovkou se vám již před očima rozprostře celá centrální plocha bývalého města Pergamon. Město samo má velmi bohatou historii, vrchol rozkvětu zažilo v letech 283 př.n.l. až 133 př.n.l. za vlády dynastie Attalovců, kdy bylo hlavním sídlem pergamonského království. Většina teritoria pergamské říše byla v době římské přeměněna v provincii Asii. V prvních dvou staletích římské nadvlády setrvával Pergamon v pozici hlavního města provincie a později představoval společně s Efesem a Smyrnou nejdůležitější obchodní a kulturní středisko Asie.

FOTO: Divadlo v Pergamonu

Divadlo v Pergamonu, Foto: Hana Chytrá

Co v Pergamonu musíte vidět? Pergamon si určitě každý spojí se slavným Velkým Diovým oltářem, který se již pěknou řádku let nachází v Berlínském muzeu. Již při pohledu z lanovky vidíte zbytky opevnění a hradeb, které se v pásmech táhnout podél celého kopce. Jsou vidět i zbytky staveb a cest. Samotné jádro města, vrchol pergamské akropole – staré město, bylo tvořeno tržištěm – horní agorou, která ležela na jižní straně a královským palácem na severu. Mezi nimi se nacházel Velký Diův oltář.

FOTO: Zbytky Trajánova chrámu

Zbytky Trajánova chrámu, Foto: Hana Chytrá

Pokud pokračujeme dále, narazíme na zbytky Dionýsova chrámu, na chrám bohyně Athény, téměř neznatelné zbytky Pergamonské knihovny a na velký Trajánův chrám, který svými nově vztyčenými sloupy dominuje oblasti.

V západní části pak nikdo nepřehlédne vysoké antické divadlo, které dokázalo pojmou až 10 000 návštěvníků. Divadlo je unikátní svojí polohou, jedná se o nejstrmější divadlo v tehdejším antickém světe. Při sledování představení měli diváci možnost krásného pohledu na celé okolí, naskytl se jim úchvatný výhled z výšky na okolní krajinu.

Nové město – část Pergamonu obývaná obchodníky, řemeslníky a chudinou, se rozkládala pod akropolí.V současnosti zaujímá tento prostor město Bergama. Tři kilometry jižně od akropole se také nacházel Asklépion, proslulá svatyně boha Asklépia.

FOTO: Bazilika sv. Jana

Bazilika sv. Jana, Foto: Hana Chytrá

Bazilika a hrob apoštola Jana

Po úchvatném Pergamonu nás čekal přejezd do města Selçuku. Již při příjezdu k městu jsme byli horečně upozorňováni na jeden sloup, který volně stál v prostoru velikosti fotbalového hřiště. Poté nám bylo řečeno, že je to právě TEN sloup, který je jediný pozůstatek po kdysi velkolepém Artemidině chrámu, v pořadí druhém divu světa.

Rozvaliny mohutné baziliky se nacházejí přímo uprostřed města a nad nimi se tyčí pevnost, pochází částečně z raně křesťanského, byzantského i osmanského období.

FOTO: Model baziliky sv. Jana

Model baziliky sv. Jana, Foto: Hana Chytrá

Bazilika stojí na místě malého kostelíku, který byl vztyčen nad hrobem apoštola Jana. Pode legendy žil Jan na kopci Ayasuluk, kde okolo roku 50 n. l. zemřel přirozenou smrtí. Bazilika byla vystavěna v 6. století n.l. na popud císaře Justininána a má půdorys ve tvaru kříže. Hrob apoštola Jana se nachází v centrální části a dodnes je cílem mnohých poutníků.

Čtěte také:

Nejen za antikou do Turecka: město Edirne, mešity a Dardanely

Nejen za antikou do Turecka: legendární Trója

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Nejen za antikou do Turecka: Pergamon a rozvaliny baziliky v Selçuku