3 fotky 
Boris Vian (20.3.1920- 23.6.1959) je mou srdeční záležitostí. Za svého poměrně krátkého života napsal tolik děl, že by mu to leckterý v čítankách velebený spisovatel mohl závidět! Jako správný čítankový autor však došel i on uznání až po smrti.
Boris Vian Zdroj: archív autorky článku
Život Borise Viana byl silně ovlivněn vážnou srdeční chorobou, proto byl až do svých dvaceti let vychováván rodiči v lehce izolovaném prostředí. Rostl jako květina ve skleníku a tento způsob života mu zřejmě nevyhovoval. Velká změna v jeho životě nastala v roce 1942, kdy se setkal s Claudem Abadiem a zároveň potkal svou životní lásku – jazz. V roce 1942 tedy začal hrát v jazzovém orchestru, psal jazzové písně – této hudbě vlastně obětoval celý život.
Tematizace hudebních motivů
Jazz je také silně zmiňován v jeho knihách, ať už jako vedlejší motiv pianococtailu v Pěně dní či jako jedna z hlavních postav ve sbírce povídka ve sbírce Flanďákova koupel. K jazzu samozřejmě patří i večírky, hlučná společnost a ženy. Tyto tři faktory donutily Viana, aby si v roce 1945 našel práci. Pracoval pro Živnostenskou komoru a všechnu zlost, kterou v něm každodenní monotónní práce vyvolávala, pak (nádherně!) promítl do svého prvního románu, Naplivu na vaše hroby (1946). Knihu vydal pod pseudonymem Vernon Sullivan a své vlastní zásluhy se pak pokusil omezit pouze na překladatelskou činnost. Tato hra mu ovšem příliš dlouho nevydržela a on byl nucen si kromě ovací vytrpět i patnáct dní ve vězení, neboť tehdejší společnost nebyla připravená na příběh plný ironie, násilí a lehce pornografických scén. Přesto mu kniha přinesla dost peněz na to, aby až do konce života nemusel pracovat.
Vian, Boris: Naplivu na vaše hroby Zdroj: archív autorky článku
Po pseudonymem Vernon Sulivan pak vydal ještě další tři romány. Pod svým vlastním jménem tolik úspěšný bohužel nebyl. Román Pěna dní, jež patří k jeho nejlepším dílům, byla kritiky i společností uznána až po jeho smrti. Boris Vian umírá roku 1959 při premiéře svého filmu Naplivu na vaše hroby.
Bylo by hloupé o Vianovi tvrdit, že byl pouze prozaik. Byl velice úspěšným skladatelem, textařem, hudebníkem, novinářem a básníkem. Pokud se s ním chcete seznámit, doporučuji vám Pěnu dní, Mravence, Červenou trávu nebo Vlkodlaka. Pokud chcete poznat i jeho alter ego pak Naplivu na vaše hroby.
