Nedostatek spánku zvyšuje riziko infarktu a přispívá k obezitě

infarkt-onemocneni-srdce
K zvýšení rizika infarktu přispívá méně jak 7 hodin spánku denně. Zdroj: Shutterstock.com

Kvalita a kvantita spánku hrají zásadní roli v boji proti kardiovaskulárním nemocem, ale také proti tomu, aby člověka “nehonila mlsná” a nepřibíral na váze. Lékaři pochopitelně říkají, že je potřeba přestat kouřit a místo toho naopak cvičit, pít s mírou a dopřávat si vyváženou stravu, abychom si chránili srdce. Víte ale, že pro zdraví našich tepen je velmi důležité, zda hodně spíme a zda je to spánek kvalitní?

infarkt-onemocneni-srdce
K zvýšení rizika infarktu přispívá méně jak 7 hodin spánku denně. Zdroj: Shutterstock.com

Příznaky kardiovaskulárních nemocí jsou častější u lidí, kteří spí málo nebo špatně. Ukázala to studie nedávno zveřejněná v časopise americké kardiologické společnosti Thrombosis and Vascular Biology.

Jihokorejští vědci zjišťovali množství vápníku ve věnčitých tepnách a měřili arteriální ztuhlost u více než 47.000 mladých osob a osob středního věku. Tyto osoby rovněž vyplňovaly dotazník, v němž zodpovídaly na dotazy týkající se doby a kvality spánku.

Závěry byly jednoznačné: osoby, které spaly méně než sedm hodin denně, měly tepny ztuhlejší a jedenapůlkrát vyšší míru vápníku než ty osoby, které spaly více než sedm hodin denně. Podobné výsledky měly i ty osoby, které uváděly, že jejich spánek je nekvalitní.

Tyto výsledky ale experty na spánek neudivují, poznamenává francouzský deník Le Figaro. “Dnes máme celou literaturu o tom, že krátký a špatný spánek zvyšuje kardiovaskulární riziko,” říká profesor Jean-Louis Pépin z Univerzitního nemocničního centra v Grenoblu.

Negativní dopady má špatné spaní nejen na srdce. “Je narušena celá fyziologie lidského těla: imunitní systém, produkce hormonů, metabolismus,” říká doktorka Karine Spiegelová z výzkumného neurologického centra v Lyonu. Například klesá produkce leptinu, hormonu ovlivňujícího pocit sytosti, a naopak se zvyšuje produkce ghrelinu. To je hormon, který zvyšuje pocit hladu, takže člověk má větší chuť na sladké a mastné.

U člověka, který spí čtyři hodiny denně, se během dvou dní zvyšuje pocit hladu o 25 procent. “To vede ke konzumaci většího počtu kalorií, asi o 400 až 500 kalorií denně navíc. Tak může dospělá osoba, která má normální hmotnost, ale u které převažuje sedavý způsob života, za rok přibrat 14 až 20 kilogramů,” vysvětluje profesor Pierre Escourrou ze spánkové laboratoře Antoine-Béclère. Nedostatek spánku může zvyšovat i riziko vzniku cukrovky druhého typu, a to nezávisle na případném nabírání na váze.

Několik nocí špatného či krátkého spánku ale z člověka neučiní kardiaka ani diabetika. Nebezpečný je chronický nedostatek spánku. To je u každého jiné. “Existuje řada možností: jsou malí spáči, velcí spáči, ranní ptáčata i noční můry,” říká profesor Pierre Escourrou.

[wysija_form id=”2"]

Někomu bohatě stačí sedm hodin spánku, jiný potřebuje devět hodin. Nejlépe je znát sama sebe. “Obecně řečeno, potřebujete-li k probuzení budík nebo spíte více o víkendu, znamená to, že máte v týdnu málo spánku,” vysvětluje Karine Spiegelová.

Pro mnoho Francouzů jsou noci stále kratší. Pracovní povinnosti, sociální a rodinné záležitosti, doba strávená dopravou a stále širší používání počítačů a chytrých telefonů – důvodů je mnoho.

“Podle průzkumu Národního ústavu pro bdění spí 35 procent Francouzů méně než sedm hodin a 25 procent méně než šest hodin. V populaci je však jen 15 procent malých spáčů,” říká profesor Damien Léger. Pomoci může půlhodinová siesta během dne, která dokáže vyvážit mechanismy endokrinního stresu vyvolaného nedostatkem spánku.

Autor ČTK

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*