Menu
TOPZINE.cz
Přijímací zkoušky na VŠ

Národní srovnávací zkoušky poskytují daleko víc, než si mnozí uvědomují. Třeba sociální slevu těm, kdo to skutečně potřebují

Redakce

Redakce

26. 2. 2011

Článek, který glosoval užívání Národních srovnávacích zkoušek coby přijímacích zkoušek na vysoké školy, vyvolal reakci Bohumila Kartouse ze společnosti SCIO. V dopise naší redakci oceňuje, že se studenti nad takovými tématy zamýšlí a že to dělají kultivovaně. Podle něj jsme však opomněli důležité souvislosti, které jsou pro kvalitní zamyšlení nepostradatelné.

Ilustrační foto, Zdroj: sxc.cz

Předně – úvaha vychází z jednoduché rovnice, podle které údajně platí, že čím více pokusů uchazeč absolvuje, tím větší šanci na přijetí má. Tato rovnice ale neplatí. Ti bystří a pilní studenti, na jejichž obranu se autorka v souvislosti s NSZ staví, většinou potřebují na dosažení potřebného výsledku daleko méně pokusů než ostatní, nejčastěji jediný. NSZ tedy stojí na jejich straně a je to i znát z hlediska spokojenosti uchazečů se systémem NSZ

Nicméně, a to je hlavní pozitivum více termínů konání NSZ, uchazeč má možnost, pokud není se svým výsledkem spokojen, pokusit se o zlepšení. Je s podivem, jak málo si uchazeči tuto výhodu uvědomují a jak málo si uvědomují fakt, že je-li výsledek přijímacího řízení založen na jediném termínu přijímací zkoušky, míra zkreslení výsledků může být zcela zásadní. Je to stejné jako kupříkladu ve skoku dalekém, kde také neplatí, že čím více pokusů skokan má, tím dále doskočí. Někdy mu stačí jeden pokus na to, aby svůj výsledek maximalizoval, někdy je to až ten poslední, kdy mu ideálně vyjde krok, má optimální rozběh i odraz.

Tento princip platí i tehdy, má-li uchazeč o studium na VŠ projevit své kvality. Je-li vše postaveno na jednom pokusu, náhoda má velký vliv. Ten se snižuje s počtem možných (nikoli ale nutných) opakování. Jak je patrné z tabulky, u zkoušek NSZ je stabilita výsledku vysoká. Přesto může více pokusů v individuálních případech hrát významnou roli při objektivizaci podaného výkonu. Výkon v jednom pokusu může být zatížen únavou, trémou, nemocí, nepřipraveností, psychickou nepohodou a dalšími faktory. Možnost více pokusů takové vlivy do značné míry stírá.

Cenu lze posuzovat jedině v souvislosti s kvalitou

Plně chápu maturanty, že je pro ně výsledek zkoušky často zdrcující. Je přirozené, že se snaží hledat vinu někde jinde. Všichni to někdy děláme, jsme-li neúspěšní. Navíc, uchazeč v případě, že pociťuje takovou křivdu, pociťuje hned křivdu dvojí: neuspěl ve zkoušce, která vystavuje přehnaně tvrdé společenské hodnocení (neuspět v přijímacích zkouškách na VŠ je často zbytečně vykládáno jako společenský neúspěch), a navíc za to musel zaplatit, což je podle některých uchazečů v rozporu s jejich vnímáním způsobu, jakým by vysoké školy měly přijímat uchazeče.

Zde je potřeba opět uvést souvislosti, které většinou uchazečům pro jejich usuzování chybí. Společnost Scio otevřeně ukazuje, jakým způsobem své testy vytváří, jakou metodiku k tomu používá, jak dlouho vývoj takového testu trvá. Od toho se dá také odvodit, že s tímto vývojem, a dále se zabezpečením a logistikou zkoušek, jsou spojeny nemalé náklady. Zde se dokonce nabízí i porovnání s přípravou státní maturity. Více než miliardu korun stál vývoj dnešní podoby státních maturit a další stamilióny mají být utraceny v následujících letech. Pokud by si měl maturant tuto zkoušku zaplatit sám, přišla by ho na několik tisíc korun, a to v jednom jediném termínu. Maturant pochopitelně sám tuto zkoušku neplatí, platí ji všichni, kdo odvádějí daně státu.

Společnost Scio dokáže zkoušky zabezpečit po všech stránkách profesionálně a za zlomek ceny, kterou na nekvalitní službu podobného charakteru spotřebuje stát. Nabízí se také příklad srovnání s auditorskými firmami – účetní audit od specializovaných firem, má-li být kvalitní, musí být postaven na důslednosti a na principech, které vyžadují odborníky, know-how, jednoduše náklady. Cena za takový audit může být skutečně horentní, což cena za NSZ rozhodně není, přitom prokazatelnou kvalitu NSZ představují a dokládají. Nejsem si tedy jist, zda úsudek poukazující na vysokou cenu za NSZ stojí na reálné znalosti faktů.

Sociálně potřební získávají výraznou slevu, a to pouze v rámci NSZ

Vedle toho by se samozřejmě dalo argumentovat tím, že s NSZ uchazeč také leccos ušetří, ať už za dopravu, ubytování nebo za to, že může výsledek využít na různých školách, tudíž skutečná cena za zkoušky bude často nižší než v případě přijímaček realizovaných přímo fakultou. Za podstatné ale považuju zejména následující: sociálně potřební mohou absolvovat NSZ za zlomek ceny (jedna zkouška je stojí 100 Kč), za zlomek ceny si mohou pořídit i přípravu. To je opatření, které neposkytují sociálně potřebným uchazečům ani stát, ani jednotlivé vysoké školy, ani nikdo další. Poskytuje ho soukromá firma, aniž by ji k tomu někdo nutil nebo jí to někdo nařizoval.

Ti, pro něž by mohla částka za NSZ představovat bariéru, tedy dostávají velmi účinnou pomoc. U těch ostatních nelze považovat částku za NSZ za limitní či diskriminující. Chápu i to, že některým uchazečům je milejší utratit několik set korun za věc, která jim přinese zaručenou radost, zatímco u NSZ je výsledek nejistý. Pro objektivní úsudek je ale nutné zvážit, zda NSZ skutečně představují nepříjemnou útratu, nebo zda kvalita, kterou přinášejí, tedy vysoká míra transparentnosti, objektivity a spravedlnosti, má svou cenu, jak bylo uvedeno výše.

Tento text zaslala redakci magazínu Topzine.cz společnost SCIO, redakce proto není autorem.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Národní srovnávací zkoušky poskytují daleko víc, než si mnozí uvědomují. Třeba sociální slevu těm, kdo to skutečně potřebují