Nakupuji, tedy jsem

Nákupní centra jsou plná rozlehlých i uzounkých a často silně osvětlených krámků přesvědčujících zákazníky, že všechnu tu kosmetiku, elektroniku, nábytek, boty, oblečení a šperky nutně potřebují k přežití. Kdo nabude přesvědčení, že každá ta dokonale nasvícená, prozářená věc byla speciálně vyrobena, ušita, smontována a vybroušena jen pro jejich oči, nohy, tělo a kreditní karty jsou ještě schopné zažít další průvan na účtu, pak vítejte mezi shopaholiky.

Zdroj: weardrobe.com

Patologickou závislost na nakupování definoval už v roce 1915 německý psychiatr Emil Kraepelin a nazval ji oniomanie. V 90 % případů se za shopaholikem skrývá překvapivě žena. Oniomanie ctí rovnoprávnost a zjevně nemá ráda elitářství, týká se totiž všech společenských vrstev. Pravidla jsou jasná, koupit cokoli, od gumových medvídků až po briliantový prsten. Pravdou je, že jen málo z nás má peníze na snídani u Tiffanyho, ale i skromnější varianta, v podobě sezónních výprodejů, dokáže slušně vybydlet konto. Mimochodem, mezi slavné shopaholiky patřil i Andy Warhol, který proslul výrokem, že nakupování je američtější činnost než myšlení. Pro jeho mánii mají určitě pochopení i Jennifer Lopez či Victoria Beckham, která dokáže za oblečení utratit v přepočtu 47 milionů korun ročně. Směle ji konkuruje vévodkyně z Yorku se svým jedním hezky prosluněným dopolednem stráveným nakupováním šatů od slavných návrhářů za 50 tisíc liber. Naproti tomu Lindsay Lohan vedle nich vypadá s utracenými 2 miliony korun za oblečení a doplňky v jednom roce jako chudá příbuzná. Jedno mají všichni shopaholici společné, bohužel ne bankovní účet Victorie Beckham, ale důvod svých záchvatů, osamělost, nízké sebevědomí, frustraci z partnerského vztahu, …

Zdroj: weardrobe.com

Leckterý shopaholik, který dorazí ze svých nákupních orgií domů, svou nově ulovenou kořist ukryje na dno skříně, kde je dobře schována před partnerem a výčitkami svědomí, protože svými nálety na nákupní centra jsou schopni vykopat nečekaně hlubokou a často nevratnou propast do svých bankových kont. Současná ekonomická krize shopaholikům moc nepřeje, ale oni jsou natolik vynalézaví, že si najdou způsob jak svou vášeň uspokojit. Na internetu si shopaholici navzájem dávají tipy na levnější nákupy, takže se někteří přesouvají z kamenných obchodů do internetových prodejen s virtuálními košíky, které však stačí během chvíle zaplnit reálnými zbytečnostmi. Kolegyně nakupuje ráda po hádce s manželem, kdy se jde odměnit nějakou maličkostí. Kamarádka má zase dobrou zkušenost s náhodou: „něco mě zaujme a odcházím spokojená s plnou taškou. Zrovna v sobotu to byla pěkná náhoda.“ Každý to máme trochu jinak. Já sice ráda nakupuji v sezónních výprodejích, ale často z nákupní horečky rychle vystřízlivím po setkání s větším než malým množstvím lidí.

Louis Vuitton, Zdroj: luxurybags.cz

Většina shopaholiků si svou závislost vytvořila ve věku 20-25 let. První zaměstnání a stálý příjem láká využít nabídek bank v podobě kreditních karet a nejrůznějších půjček. Je však dokázáno, že všichni lidé, kteří používají kreditní karty utratí o 20 až 30 % víc peněz, než když platí hotově. Z čehož vyplývá, že naši usměvaví a milí bankovní či finanční poradci, mají tak dobrou náladu, nikoliv z toho, jak se nám snaží pomoci zorientovat se na trhu financí, ale z provizí a prémií za kvalitně odvedenou práci.