Menu
TOPZINE.cz
Literatura

Nahoře bez… a dole taky. Rozhovor s Ivonou Březinovou (2.díl)

Redakce

Redakce

30. 4. 2010

Holky na vodítkuIvona Březinová pro mládež nejen píše knihy, ale také učí mladé lidi psát. Povídaly jsme si tedy o jejím působení na Literární akademii Josefa Škvoreckého, ale také o audioknihách a besedování se čtenáři.

Březinová, Ivona: Holky na vodítku Zdroj: archív nakladatelství Albatros

Březinová, Ivona: Holky na vodítku Zdroj: archív nakladatelství Albatros

Kromě psaní zajisté také ráda čtete, jaké knihy Vás v poslední době zaujaly?

Abych řekla pravdu, poslední týdny čtu především povídky svých studentů, které učím na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Připravuji je totiž pro knižní vydání.

Máte nějakého oblíbeného autora ať ze současnosti nebo třeba z jiného století?

Kdybych měla jmenovat jedno jméno, tak Ivu Procházkovou.

Pokud mají knihy úspěch zfilmují se nebo se převedou do mluvené formy, jaký na to máte názor?

Odedávna jsem víc čtenář než divák nebo posluchač. Ale životní tempo se zrychluje, času na čtení ubývá, kvalitní převedení do audio či přímo audiovizuální formy proto nezatracuji.

Ivona Březinová Zdroj: archív Ivony Březinové

Ivona Březinová Zdroj: archív Ivony Březinové

Také objíždíte města, kde pořádáte besedy. Jak vybíráte města kde se beseda bude konat a o čem většinou mluvíte?

Jedu tam, kam mě pozvou. A povídám o tom, co posluchače zajímá. Vždy se přibližuji jejich věku. Jiná je beseda pro děti z mateřských škol, jiná pro maturanty. Ale témat je vždy dost a dost a často přecházíme od jednoho projektu ke druhému.

Zdroj: literarniakademie.cz

Zdroj: literarniakademie.cz

Na Literární akademii vedete katedru tvůrčího psaní.  Ráda bych se zeptala jak jste se k práci zde vlastně dostala, co přesně obnáší a jak se Vám pracuje se studenty?

Literární akademie Josefa Škvoreckého je jediná vysoká škola svého druhu. Lituji, že neexistovala už v dobách mých studií. Kdysi jsem začínala jako odborná asistentka na Katedře bohemistiky UJEP v Ústí nad Labem, takže částečný návrat na akademickou půdu je tak trochu návratem k původní profesi. Tehdy jsem vedla semináře české literatury 19. století, dnes vedu semináře tvůrčího psaní. Každou středu mám jeden čtyřhodinový blok, kde se studenty píšeme, čteme, co vzniklo, hodnotíme, radíme se, vylepšujeme. Postupně se tak během dvou semestrů podaří vypiplat takové povídky, které snesou knižní vydání. Na škole působím pátým rokem a každý byl zatím zakončen vydanou sbírkou povídek pro mládež.

Co byste poradila začínajícím spisovatelům?

Čtěte tak, jako byste se spisovatelům dívali pod prsty. A přemýšlejte, co byste případně udělali jinak. A pište. Pořád dokola to zkoušejte, protože i když máte talent, potřebujete i dobře znát spisovatelské řemeslo. A to se v našem případě musí vysedět.

Můžete prozradit co chystáte pro rok 2010?

V dubnu vyjde v nakladatelství Artur moje novinka pro malé čtenáře. Bláznivá pohádka plná legračních nesmyslů vznikla podle ilustrací Heleny Zmatlíkové. Bude se jmenovat Eliáš a liška. Se studenty chystáme do tisku v nakladatelství XYZ sbírku erotických povídek pro čtenáře od 15 let. Název: Nahoře bez… a dole taky. A další projekty se připravují na podzim. Nápadů je stále dost. A čtenářů snad zatím taky.

Ivona Březinová se narodila roku 1964 v Ústí nad Labem, kde po základní škole studovala na gymnáziu a poté pokračovala na Pedagogické fakultě UJEP, kde si jako obor zvolil český jazyk a dějepis. Od roku 1997 je spisovatelkou a vydala už přes 40 knih. Také vede seminář tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze. Za své knihy obdržela už mnoho ocenění, za zmínku stojí třeba Zlatá stuha.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Nahoře bez… a dole taky. Rozhovor s Ivonou Březinovou (2.díl)