2 fotky 
Kavárna Knoll Ridge Cafe, smělý projekt Harris Butt Architecture, byla postavena v roce 2011 na dosud činné sopce. Co vlastně návštěvníkům kromě trochy adrenalinu a krásného výhledu nabízí?
Kavárna na sopce vypadá v okolní krajině impozantně. Zdroj: novonucleo.com
Proč stavět kavárnu na místě, jako je sopka v srdci novozélandského národního parku? I když je to zvláštní, v zimě se místní hory mění na oblíbené lyžařské středisko pro začátečníky, kteří si po namáhavém výkonu rádi odpočinou u dobré kávy. Myšlenka kavárny navíc není tak docela nová – do roku 2009 zde kavárna stála, podlehla však požáru.
Vybudování nové stavby se ujal architekt Grant Harris s týmem designerů. Jejich cílem bylo postavit budovu, která vydrží teploty pod nulou, rychlost větru až 125 km/hod i husté sněžení v zimním období. Kavárna kromě toho měla svým vzhledem připomínat klasickou dřevěnou horskou boudu.
Jednoduchost kontrastující s horskými vrcholky
Autoři stavby vsadili hlavně na funkčnost a jednoduchost. Základem stavby je systém betonových panelů, pohledově však převažuje přírodní dřevo v kombinaci se sklem. Vzhledem ke špatné dostupnosti místa navrhli konstrukci vytvořenou z prefabrikovaných modulů, které jsou natolik lehké, že je sem bylo možné dopravit pomocí helikoptéry.
Při pohledu zvnějšku je na stavbě nejvýraznější její nepravidelnost – Grant Harris se snažil vyhnout klasickému pravému úhlu, stěny jsou proto často zešikmené a podobně se i střecha budovy sklání směrem ke středu stavby. Celkový dojem doplňují výrazné prosklené plochy, v nichž se odrážejí vrcholky hor.
Interiér kavárny je řešen opět převážně ve dřevě a s akcentem na maximální jednoduchost – ozdobou se zde stává nádherný výhled do údolí. Celková kapacita se pohybuje kolem čtyř set míst, a to jak uvnitř budovy, tak na terase umístěné směrem do údolí.
V zimě se zajímavý architektonický počin změní na obyčejnou horskou boudu.
Pokud se kavárnu rozhodnete navštívit, stojíte před zásadním rozhodnutím, kdy se k ní vypravit. Krása stavby vynikne hlavně v létě, kdy fotogenicky kontrastuje s okolními prašnými vrcholky. Přes zimu bohužel působí dojmem průměrného sjezdovkového kiosku.
