Zima je v plném proudu, mrzne, padá sníh. Pro milovníky zimních sportů by snad bylo proti zdravému rozumu nevyrazit na lyže či prkno. Už mě to lákalo loni, ale teprve tento rok se vyřešil problém s dopravou a dostupností. Letos se nedaleko Prahy otevřelo ski centrum Monínec. Máme tedy po problémech. Tak honem pro lyže a jedem!
Všechno klaplo a vyrazili jsme v dohodnutou dobu, tedy v pět večer. Namísto jsme dorazili v půl sedmé. Času bylo dost, večerní lyžování je každý den až do devíti hodin. Jsem si jistá, že do té doby toho budeme mít plné zuby.
Po cestě nebyl žádný problém, polovina cesty je po dálnici. A zničehonic se před námi na placaté středočeské rovině objevil nápis Ski areál Monínec. Areál sice na první pohled vidět není, ale protože proti nám frčí lyžař v červené kombinéze, soudím, že nemůžeme být špatně.
Parkování není problém. Majitelé počítali s pražskými lyžařskými nedočkavci a vybudovali tady spoustu míst pro naše dopravní prostředky.
Na první pohled může být člověk trochu zklamaný. Zvlášť čekal-li alpské středisko se spoustou sjezdovek, lanovky a kilometry na ježdění. Místo toho je Monínec jediná sjezdovka. Na lanovku jsme se vešli všichni čtyři, a tak jsme si alespoň mohli povídat. I když ta první cesta nahoru si spíš žádala skenování svahu a okolí.
Jak se ukázalo, svah není zas tak malý. Má přes 1 200 metrů a je poměrně členitý. Minimálně se dá rozdělit na prudší horní část a mírnější druhou. Někteří z nás byli trochu zklamaní, protože po okolí sjezdovky není moc prostoru pro snowboardový freeride. Když jsme popojeli ještě o něco výš, ukázalo se, že lanovku od poloviny kopce doplňuje ještě kotva.
Měla jsem pravdu, nevydrželi jsme jezdit ani dvě hodiny, a už tu byly nápady zajít do ski baru. Ale pozor, není to žádný béčkový bar. Ideální místo pro to, pobavit se s přáteli nad pivem, a případně se zahřát kapkou grogu. Pro ty největší hladovce bar poskytuje i občerstvení a větší jídla. Vše za slušné ceny, musím říct.
V devět jsme to zabalili a jeli zase zpátky do Prahy. V autě jsme se shodli, že na celý den lyžování to tady není. Ale není nic lepšího než zajet si takto nezávazně na noční lyžování, nebo při volném sobotním dopoledni pročistit si hlavu. Domluvili jsme se hned na příští týden a v půl jedenácté jsme si řekli dobrou noc.
Praktické informace
Cesta: Praha – Mníšek pod Brdy – Dobříš – Příbram – Sedlčany – Sedlec-Prčice – Jetřichovice
Praha – Říčany – Benešov – Bystřice – Votice – Sedlec-Prčice – Jetřichovice
Cena permanentek:
Celodenní: 490 Kč (od 10. března 390 Kč)
9 – 11 hodin: 250 Kč
9 – 12 hodin: 310 Kč
11 – 16 hodin: 400 Kč
12 – 16 hodin: 350 Kč
Večerní: 200 Kč
Parkovné: Žádné
