Muzikál Johanka z Arku stále plní hlediště divadla Kalich

hlavní představitelka Johanky z ArkuPříběh sedmnáctileté panny, kterou upálili na hranici, protože začínala být vůdčí postavou dějin během Stoleté války, již rok ztvárňují herci a zpěváci v divadle Kalich. Minulý týden divadlo nasadilo pět představení. Další jsou k vidění až v březnu 2011.

hlavní představitelka Johanky z Arku
Bára Basiková jako Johanka z Arku Foto: Divadlo Kalich

Historická látka o francouzské národní hrdince je hodnocena jako jedno z nejlepších děl české původní muzikálové produkce. V divadle Ta Fantastika se konala premiéra v roce 2000 a muzikál se hrál tři roky, v divadle Kalich měl obnovenou premiéru loni v září. Deset let mezi dvěma etapami umožňuje nabídnout srovnání.

Přenesení do atmosféry Francie

Nejvýrazněji se změnila samotná scéna. Divadlo Kalich vychází z jiných jevištních dispozic, a proto u hromadných scén docházelo, že na menším prostoru bylo zkrátka přelidněno. Tento nedostatek vyřešila famózní výtvarná výprava.

Deset let mezi dvěma inscenacemi je znát hlavně na využívání moderních technologií na jevišti. V roce 2000 operátor vyprávěl příběh a přejížděl po jevišti s počítačem na vozíku, nyní na malém prostoru v Kalichu zafungovaly filmové dotáčky Miroslava D. Mirčeva, které diváka přenesly do atmosféry středověké Francie. Malý prostor rázem dostal jinou dimenzi. Nemalou úlohu sehrála počítačová grafika při zobrazování bitev.

Johanka s kapitánem La Hirem Foto: Jiří Herman

Zpracování v Kalichu vychází z toho, co fungovalo již v předchozím projektu. Podíl na tom má zajisté fakt, že režisérem nové inscenace byl Lubomír Fritz, který pracoval jako asistent režie již v původním projektu. Divadelní kostýmy jsou velmi podobné těm původním, libreto se nemění, ale představení nově doprovází živá kapela.

Pro nově příchozího diváka, který nemá možnost srovnání, je důležité obsazení. V Johance se objevují jak účinkující z původní inscenace, tak také noví protagonisté.

Bára Basiková se vrací na jeviště

Ve večerním představení v sobotu 30. října zazářila Bára Basiková, která po úrazu kotníku začíná zase pracovat. „Johanka bude mou první divadelní rolí po úrazu. Ale ještě předtím jsem absolvovala mnoho rehabilitací, rozcvičování a zkoušku s ansámblem divadla, protože dosud nejsem úplně v pořádku a některé scény bude potřeba mírně upravit. Komplikovaná zlomenina kotníku mi ještě několik měsíců nedovolí úplné zatížení, nicméně nebojte se, diváci to nepoznají,“ prozradila zpěvačka.

La Hire s Johankou
La Hire s Johankou

Vytkla bych však samotné obsazení Basikové. Naivita, kterou do role Johanky vkládá, hraničí s patosem. Je těžké uvěřit, že sedmačtyřicetiletá Bára hraje dospívající dívku z malé vesničky Domrémy, která slýchala v 15. století hlasy a na základě jejich rad se Francie dostávala z anglického sevření.

Avšak z jejího ztvárnění čiší jistota a sebevědomí z dlouhodobě dobře odváděných výkonů. Přestože herecký výraz pokulhává za pěveckým, podala Basiková dobrý výkon. Jak  slibovala, diváci její indispozici nepoznali, mohli se jen domnívat, kde byly učiněny úpravy.

Na Kamila Střihavku se bojovník hodí

Kamil Střihavka s Ondřejem Rumlem
souboj La Hire s Raimondem

Kamil Střihavka mnohem lépe než Basiková zvládl soulad pěveckých a hereckých partů. Jeho tělesná konstituce ho řadí do role silného bojovníka se silným hlasovým projevem. Zlom nastává ve chvíli, kdy jeho kapitán La Hire zjistí, že mu Johanka není lhostejná a byl by rád, kdyby mu podlehla. Jeho citové otevření působí něžně a přitom syrově.

Noví muzikáloví talenti

Velké překvapení představuje výkon Jana Kříže, který se již nějakou dobu živí jako muzikálový herec, ale až soutěž Robin Hood: Cesta ke slávě ho více zviditelnila. Svůj talent podporuje velkou pracovitostí a odporuje tak nařčením, že by byl rychlokvaškou soutěže.

Křížovo pojetí daphina Karla VII. zcela předčilo komediální pojetí Viléma Čoka. Kříž dohnal mentálně zaostalého krále do extrémů, avšak vkusně. Jeho výstup byl při tak složité historické látce velmi osvěžujícím zpestřením.

Průvodce Zdeněk Podhůrský zaspal děj

Naopak ztvárnění operátora Zdeňkem Podhůrským bylo ve srovnání s výkony ostatních účinkujících slabé a představovalo obrovské zklamání. Byl průvodcem v ději, kterého by bylo možné vynechat. Do své role vložil příliš málo přesvědčivosti. Nevyvolával žádné emoce.  Působil spíše jako vyučující než průvodce v příběhu. V roli kumpána Beaudricourta nevyužil možnosti změnit hereckou polohu a pokračoval v operátorské. Oproti bravurnímu podání Vladimíra Marka, který si svým šarmem, hereckou noblesou a komediálním uměním získal přízeň diváka, značně zaostal. Přestože on na rozdíl od Vladimíra Marka umí zpívat.

Odporné syčení

Vladimír Marek s Bárou Basikovou
Sir Talbot zajímá Johanku

Z menších rolí musím vyzdvihnout výkon Františka Pytlouna, který na malém prostoru ukázal svůj talent a v některých chvílích dokonce zastínil pozornost upřenou na Báru Basikovou. U představitelek svatých žen mi vadily odporné sykavky, které jedna z dvojice Hana Kadlecová – Martina Partlová měla. Jejich pěvecký rozsah a lahodná melodie byla přehlušena syčením, které zastínilo jejich výkon.

Kvalitní základ

Přestože se říká, že obnovené projekty ztrácejí na kvalitě a přitažlivosti, v případě kalichovské Johanky z Arku tomu tak není. Tvůrci stavěli na kvalitních základech z minulé inscenace a dozdobili muzikál novými vychytávkami, které jak se ukázalo fungují.

Hudba: Ondřej Soukup
Texty písní: Gabriela Osvaldová
Scénář: Jiří Hubač
Režijní koncepce: Jozef Bednárik
Režie obnoveného nastudování: Lubomír Fritz
Choreografie : Martin Pešek
Kostýmy: Ludmila Várossová
Spolupráce na kostýmech: Roman Šolc
Scéna: Martin Hruška
Světelný design: Lubomír Fritz, Aleš Dymek, Karel Komm

Muzikál Johanka z Arku stále plní hlediště divadla Kalich
Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*