×
TOPZINE.cz

Muži v říji versus ženský PMS. Co je horší?

muzi v riji 01Děj Mužů v říji se odehrává v malé moravské vísce s poetickým názvem Mouřínov, což je snad ten největší zapadákov na světě asi o dvaceti obyvatelích (plus mínus) a nemá ani pořádnou silnici. A POŘÁDNÁ silnice je přesně to, co by si Mouřínováci přáli. Rozhodnou se toho docílit tím, že uspořádají na svém území Mistrovství Evropy ve vábení jelenů, kam se má dostavit kromě ministra (Jiří Lábus) i sám premiér (Igor Bareš). S vydatnou pomocí tamější slivovičky se starosta (Pavel Zedníček) a jeho přátelé pokusí premiéra přesvědčit, aby jim jejich vysněnou silnici zainvestovala státní pokladna.

Ráda bych se tímto omluvila za poněkud kostrbaté nastínění příběhu. On ten příběh je sice opravdu originální, ale také naprosto o ničem. Režisér Robert Sedláček film označil za „veselou komedii“, což mě velice udivuje. Za necelé dvě hodiny jsem se od srdce zasmála snad dvakrát, a z toho jednou to bylo tím, že jsem dostala zábavnou esemesku. A troufám si tvrdit, že smysl pro humor mi zrovna nechybí.

Muži v říji jsou Sedláčkovým druhým hraným filmem, první se jmenoval Pravidla lži a byl obdařen cenou Českého lva za scénář. Tak jsem tedy zvědavá, jak si povede jeho druhotina. Nic velkého neočekávám.

Muži v žíji
Muži v žíji

Jednotlivé postavy proplouvají filmovým dějem bez ladu a skladu, divákovi se ani pořádně nepředstaví, nepřesvědčí ho, proč zrovna ony a ne někdo jiný. Mezi sebou vedou nic neříkající dialogy, které kdyby nebyly, nestalo by se vůbec nic.  „Vždyť jsme snad byli všichni vožralí, ne?“ „Jo, ale ty první.“ Tři, dva, jedna – smích! Ha, ha, ha.

Nebylo by od věci se o trochu více zaměřit na hlubší rozbor nejen charakterů postav, ale také všech částí děje. Možná jsem poněkud dětinská, když se v průběhu filmu neustále ptám „proč“. A stejně tak potom mám až dětskou radost, když na tuto otázku dostanu odpověď. Když je ale v příběhu neustále zmiňováno, že nějaký agresivní a cholerický René fotí ryby pod vodou, což je vlastně úplně zbytečná a nepodstatná informace, mám sto chutí začít dupat a mlátit svými dospělými pěstičkami do sedačky.

Jsem ale nucena uznat, že jedna figura je doopravdy líbivá. Je to věčně zfetovaný Dan (Petr Váša) s rozcuchanými vlasy a lidskou kostí, jíž mává nad hlavou. Dan je osobitý, má styl a celému snímku dává alespoň nepatrnou kapičku humoru. Docela ráda bych se někdy podívala na film o něm.

Chléb a sůl nebo prase a slivovice?, Zdroj: Bontonfilm, a.s.
Chléb a sůl nebo prase a slivovice?, Zdroj: Bontonfilm, a.s.

Nerada to říkám, ale česká kinematografie jde v poslední době opravdu víte kam. Mám dojem, že naši filmoví autoři se tak moc snaží přiblížit západním telenovelám a britskému humoru, až přitom zapomínají, že český národ má také své typické vlastnosti, jež by se daly docela dobře použít. A mám na mysli i jiné než zloděje, pivo a zabíjačky.

Na druhou stranu je pravda, že se scénář o nějaké to „češství“ pokouší. A to jazykem, který je v něm použit. Všechno je v hajzlu (ty vole), život je tak nahovno, že se asi půjdu vožrat (ty vole) a polibte mi všichni prdel! Hlavně, že jsme drsní. Jen nevím, jestli je zrovna tahle vlastnost hodna obdivu.



3 Komentáře Muži v říji versus ženský PMS. Co je horší?

  1. Pochopitleně, že to myslím vážně :]

    Recenzentku jsem nijak nenapadal, pouze jsem napsal svůj názor na konstrukci recenze a některé formulace, které jsou v ní použity a styl, jakým k recenzi autor přistupoval.
    Nevím jak vy, ale já od recenze očekávám nestranné pojetí, resp. nestranný přístup od recenzenta. Od toho není obyčejným návštěvníkem kina, ale RECENZENTEM, aby se dokázal povznést nad antipatie obyčejných lidí a OBJEKTIVNĚ zhodnotit všechny klady a zápory daného díla.

    Ano, sleduji českou kinematografii a nemůžu říct, že bych zaznamenal výrazný úbytek kvalitních filmů (letos solidní Proměny, El Paso, Na půdě, Normal). To, že naopak přibývá filmů pro masy, které uspokojují poptávku je závislé na tom, že diváci tyto filmy mají rádi a chodí na ně. Tím netvrdím, že je kritik má chválit díky její návštěvnosti, jen nesouhlasím s tímto výrokem, který by si recenzent v článku neměl dovolit použít.

    Zaujmout? PMS? Ale prosím Vás…

    V žurnalistice mám několikaletou praxi ;]

    Také Vám přeji pěkné ráno a den ;]

  2. Pane Takáč,
    děláte si legraci, nebo Váš příspěvek v diskuzi myslíte vážně?

    Subjektivní styl psaní publicistických žánrů přímo vybízí k subjektivním formulacím, které v tomto konkrétním článku určitě jsou na úrovni. Stojím si za touto redaktorkou i tímto jejím článkem.

    Nestranná recenze? Už jen z principu kritiky specifického uměleckého díla je tato formulace zcela relevantní. Píše ji totiž konkrétní osoba a ta má k realitě daného uměleckého žánru určitý vztah a zkušenosti s ním. Proto může v recenzi bez problému něco podobného (na základě informací o díle atp.) tvrdit. Copak vy na film, o kterém si předem něco zjistíte, jdete s tím, že od něj neočekáváte nic (ať už pozitivní nebo negativní, a to v jakékoliv jeho rovině – herci, scénář, režie atp.)?

    Co Vám na tom není jasné? Narativní linka, která je sama o sobě o ničem z hlediska samotného vypravování či příběhu, ale zároveň svým námětem originální, přece není nic neobvyklého. Kdybyste napsal scénář o bakterii ze zubního kazu, jak se vydala lovit ryby a upekla si k tomu koláč, dost možná by k takovému scénáři podobná věta rovněž seděla “On ten příběh je sice opravdu originální, ale také naprosto o ničem”.

    Sledujete v poslední době českou kinematografii? Ta „kinová“ je v posledních letech opravdu jen sběr nuzných výtvorů s cílem vydělat nějaké ty peníze za reklamu (skrze daný film). Ano, jsou výjimky, ale tendence je opravdu spíše klesavá. Snímky jako Klíček nebo Veni Vidi Vici atp., které právě běží, jsou toho dokonalým příkladem.

    Poslední odstavec velmi trefně shrnuje jazyk, který je ve snímku použit.

    Ne, nadpis opravdu nemusí shrnovat článek. Nadpis má v prvé řadě zaujmout.

    Pane Takáč, než začnete napadat recenzi, recenzentku atd., nastudujte si teorii publicistických žánrů a jejich výstavbu (což navíc může být – a někdy je to umělecký záměr ze strany autora – úmyslně demolováno a zákony porušovány) atp., zjistěte si o tom něco.

    Přeju Vám pěkný den.

  3. Nevím jak funguje v rubrice Film a TV korektura, ale pod tenhle článek bych se styděl podepsat..
    Teď nemluvím ani tak o nadpisu, ale o některých formulacích v recenzi a hlavně prohlášeních, která do recenze vůbec nepatří:

    „Nic velkého neočekávám“ – tohle slovní spojení se může objevit v nestranné recenzi?
    Formulace „On ten příběh je sice opravdu originální, ale také naprosto o ničem“ mi absolutně nedává smysl.
    Zajímalo by mne, co má autorka proti britskému humoru a jak si může dovolit říct takový výrok, jako „Nerada to říkám, ale česká kinematografie jde v poslední době opravdu víte kam“, to už je na mě opravdu trochu silný kafe…
    A celý poslední odstaveček je mimo mísu.

    A kde je slibovaný PMS? Neměl by nadpis shrnovat článek?
    A na závěr – recenzent čtoucí si v kině SMS? Já myslel, že by měl recenzent jít příkladem a nerušit ostatní diváky filmu otravným svícením displeje..

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..