Menu
TOPZINE.cz
Literatura

Mulischovo Objevení nebe – novodobá Božská komedie?

Tereza Tlachová

Tereza Tlachová

30. 8. 2010

FOTO: Harry MulischKdo by neznal Danteho Božskou komedii? Nakladatelství Odeon Vám přináší v edici Světové knihovny její nizozemskou verzi. Pojďme nahlédnout pod pokličku jejího autora – Harry Mulische.

FOTO: Harry Mulisch

Harry Mulisch, Zdroj: commons.wikimedia.org

Necelých osm set stran může nepříliš protřelého čtenáře na první pohled odradit, kniha je to skutečně objemná, avšak o to nejméně zajímavá. Pod přebalem na nás vykukuje sytě oranžová vazba, odkaz k nizozemským kořenům autora – Harryho Mulische.

Román situovaný do Nizozemí

Román rozdělený do 4 částí nás zavádí do Nizozemska v přesně vymezeném rozmezí let 1967 – 1985. Hlavní hrdinové jsou v podstatě tři: Onno Quist – lingvista zabývající se rozluštěním etruštiny, Delius Max – astronom a astrofyzik zkoumající nekonečnost vesmíru a Ada Bronsová – violloncellistka a také přítelkyně obou mužských hrdinů. Trojlístek ještě doplňuje Adina matka Sophie, která později zaujímá Adino místo v hierarchii mužských a ženských figur.

Román bychom mohli rozdělit na dvě dějové linie: duchovní a takříkajíc klasickou narativní. Narativní linii tvoří příběh Maxe, Onna a Ady a později jejich společného syna Quintena. Slovo společný je zde více než namístě, Ada totiž nejprve chodila s Maxem, aby se později seznámila s Onnem a na daleké Kubě počala syna, jenže s tím početím to nebude tak jednoduché, do konce příběhu vlastně s jistotou nevíme, čí syn to je: Onnův či Maxův? Aby nebylo zápletek a dějových odboček málo, Ada je po autonehodě udržována v umělém spánku a Quinten se narodí císařským řezem z těla ženy, která již v podstatě plnohodnotně nežije.

Padající meteorit OBR: PM

Padající meteorit, Zdroj: vtm.cz

Aby těch komplikací nebylo příliš i ve fiktivním světě, stává se Quintenova babička vlastně jeho matkou a Max (cítí vinu za svedení Ady a také podíl na početí Quintena) jeho otcem. Onno se po kandidatuře do nizozemské vlády stahuje do ústraní a Quinten je vychováván „náhradní matkou a otcem“. Max se stává milencem o 10 let starší Sophie.

Kompozice objeveného nebe

Duchovní linie celého románu je tvořena jakýmisi epilogy před každou částí románového opusu. Epilogy se skládají z rozmluvy dvou andělů, jež pověřil Velký šéf, aby tam dole řídili lidstvo, protože uzavřelo pakt s ďáblem, a tak jeden z andělů je jakýmsi strůjcem příběhu a nic se neděje bez příčiny.

Vše je vůlí Boží, Maxova smrt – sražen meteoritem, když přijde na novou teorii, kdy by bylo ovlivněno nazírání na Boha a vesmír, smrt Onnovy přítelkyně, po níž opouští přítele i syna a vydává se na cestu za hledáním sama sebe i Adina autonehoda a zplození geniálního Quintena. Quinten není obyčejnou lidskou bytostí, do tří let věku vůbec nemluví, jeho první slovo je „obelisk“. Nezajímají ho lidské pudy a potřeby, prahne po něčem nadpozemštějším, duchovním, převratném.

 

FOTO: Řím

Řím, Zdroj: pictures.com

Každá postava v románu má svůj úkol, jakmile je její cíl naplněn, je prostě odstraněna, v případě Ady můžeme mluvit o jakési „vegetativní“ přítomnosti. Konečný čtvrtý díl románu – případně nazvaný Konec konce v závěru trochu připomíná Šifru mistra Leonarda, ačkoliv celý román vyšel již o několik let dříve. Setkání ztraceného otce se synem – Onna a Quintena, navíc v Římě, centrálním místě křesťanského náboženství, a také hledání a konečné nalezení desek, na něž Mojžíš z příkazu Boha vytesal desatero přikázání působí trochu jako již zmíněná populární kniha Dana Browna. Konečné Quintenovo vstoupení do světla nabízí alegorii s Ježíšovým nanebevstoupením, celým románem se prolínají viditelné motivy narážející na křesťanství.

OBR: Obálka knihy

Kromě motivů spojených s křesťanským náboženstvím se knihou prolínají i důležité otázky, nad nimiž se horlivě diskutuje ještě v současnosti: eutanázie (nechat či nenechat žít Adu, která je v bezvědomí, nekomunikuje a její tělo jen přežívá?), otázka holocaustu (Max – poloviční žid, jehož matka byla jeho otcem, německým důstojníkem, poslána do Osvětimi), otázka politické korektnosti (kariéra Onna, jejíž důsledky se mu vrací, když hledá materiály při cestě za Mojžíšovými deskami), konečně otázka lidských vztahů, přátelství, kam až může zasáhnout a čím ho lze zničit.

Román o „homointelektuálech“, jimiž jsou nazýváni Onno s Maxem, protože se zabývají hlavně svými dvěma světy – astronomiíí a lingvistikou, lze číst buď jako příběh, ve kterém jednoduše čekáme, jak se všechno vyvine a čí je Quinten vlastně syn; a/nebo v něm budeme hledat právě ony duchovní motivy a linie a věřit, že tam nahoře skutečně někdo tahá za nitky osudu a každý z nás má na světě ten svůj jediný úkol. Tak jako tak se rozhodně nenechte odradit počtem stran a do románu se po hlavě vrhněte, stojí to za to, jen vám jeho přečtení nějakou dobu zabere.

Český název: Objevení nebe
Název originálu: De ontdekking van de hemel
Autor: Harry Mulisch
Překlad: Veronika ter Harmsel Havlíková
Počet stran: 752
Vazba: Vázaná s přebalem
Vydal: Odeon, Praha: 2010
Doporučená cena: 499 Kč

Hodnocení: **** (90%)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Mulischovo Objevení nebe – novodobá Božská komedie?