3 fotky 
Včera jsme se konečně dověděli, kdo na další čtyři roky usedne na fotbalový trůn. Bude to tým Španělska, který jel do Jižní Afriky s puncem evropského mistra a potvrdil tak svoji momentální sílu a vyrovnanost výkonů.
Hráči Španělska oslavují triumf na MS 2010 Zdroj: fifa.com
Spekulace a realita
Před mistrovstvím světa bylo Španělsko pasováno na jednoho z favoritů turnaje, i když více skloňována byla například Argentina či Brazílie. Všechno byly ale jen pouhé spekulace a realita je jasná až po posledním hvizdu rozhodčího. A po něm se radovali právě Španělé.
Proč Španělsko?
Na tuto otázku se nyní ptá zřejmě více lidí. Odpověď může být jednoduchá. Španělsko se pyšní velice silným týmem s řadou hráčů těch nejvyšších světových kvalit. V brance je dlouholetá opora Iker Casillas, který byl podle očekávání zvolen nejlepším brankářem turnaje. Obranu diriguje velezkušený Carlos Puyol a pravou rukou je mu v této činnosti Sergio Ramos, který předváděl po celý turnaj naprosto bezchybné výkony. No a v útoku se k pěti brankám prostřílel jeden z nejlepších střelců turnaje David Villa.
Pevná obrana
Především malé množství inkasovaných branek, to byl zřejmě hlavní klíč k tomu, aby Španělé dokráčeli až na vrchol. Za celé mistrovství světa se dostal míč za Casillasova záda pouze dvakrát. Oba góly padly ještě v zápasech ve skupině. Ve vyřazovací fázi turnaje již žádnou branku tento tým nedostal.
Španělé oslavují titul mistrů světa Zdroj: blog.al.com
Týmová hra
Toto byla na druhou stranu tak trošku Achillova pata týmu. Moc hvězd na jednom písečku není nikdy úplně dobře, ale zkušený trenér Vicente Del Bosque si s tím dokázal poradit. Určitým stmelovacím momentem mohlo být paradoxně první utkání, které Španělsko prohrálo 1:0 se Švýcarskem. Hráči si uvědomili, že musí táhnout za jeden provaz, pokud chtějí uspět. Velkou výhodou tohoto týmu bylo i to, že se hráči znají ze svých domovských celků. Velké zastoupení měli především rivalové z Barcelony a Realu Madrid. Přeci jenom se ale v určitých momentech ukazovalo, že hráči mají hodně rádi míč a neradi ho dávají od nohy i ve chvílích, kdy by byla lepší přihrávka. Snad nejjasnějším příkladem v tomto ohledu byl záložník Pedro, který sice dokázal s míčem tančit, většinou však jeho snaha končila jen u estetického hlediska a ztráty míče.
Je tu konec, oslavujte!
Turnaj tedy včerejším dnem skončil. Afrika se ukázala celému světu a vyvrátila spekulace předpovídající obrovské pořadatelské problémy. Více jak měsíc neustálé zábavy je pryč a my se můžeme za čtyři roky těšit na další oslavu fotbalu, která se bude tentokrát konat v prosluněné a roztančené Brazílii. Na konec stačí jen dodat: Vamos Espaňa! Vamos celebrar!
