2 fotky 
Zodpoví další dva nové svazky edice České historie všechny otázky na tak složitou dobu českých dějin, kterou bylo knížectví v době Velké Moravy? A pomůže objasnit nečekané rozhodnutí Václava IV., jenž jedním tahem pera změnil hlasy na pražské univerzitě? Obě knihy byly vydány v nakladatelství Lidové noviny a setkání s autory se uskutečnilo ve čtvrtek 10. února v kavárně Krásný ztráty v Praze.
Dobová iluminace zavraždění sv. Václava, Zdroj: commons.wikimedia.org
Dekret Kutnohorský a Morava v době knížecí 906 – 1197, dvě publikace pojednávající o životě ve středověku, byly vydány stejným nakladatelstvím ve stejné edici a stejné době. I jejich grafickou úpravu zpracoval stejný autor. Autoři knih mají dokonce i totožné křestní jméno a jsou dlouholetými přáteli. František Šmahel, který je členem rady odborných a vědeckých orgánů a zúčastnil se setkání s autory při příležitosti vydání nových knih, vtipně ve svém vystoupení podotkl, že minimálně jedna z těchto právě vydaných knih se okamžitě stane povinnou četbou na Filosofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně.
Promyšlenost nebo nepromyšlenost?
Podle slov profesora Šmahela nás kniha Morava v době knížecí zaujme a donutí o této době více přemýšlet a pravidelně se k ní vracet. Její autor Martin Wihoda řekl, že si připadá, jako by Moravu zradil a prodal, když knihu o historii Moravy představuje v Praze. „Jsem přesvědčen o tom, že Morava a její historie nemá pevné místo v rámci českých dějin. Toto dílo vzniklo zcela náhodou, nebylo to promyšlené. Jedná se o náhodně kladené otázky, na které jsem se snažil odpovědět.“ Jeho tvrzení se pravděpodobně zakládat na pravdě nebude, protože hned v zápětí jsme se od Martina Nodla dozvěděli, že jeho přítel právě naopak své knihy píše velmi promyšleně, a to již od svých třinácti let. S úsměvem řekl, že je přesvědčen o tom, že Martin Wihoda už teď ví přesný název své budoucí knihy, obsah jednotlivých kapitol, a dokonce i kdy bude kniha vydána.
Martin Wihoda (1967) vystudoval Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity, od roku 2005 je docentem pro obecné dějiny středověku. Napsal mimo jiné Dějiny Rakouska, Hrady českého Slezska, Šlechta, moc a reprezentace ve středověku nebo Zlatá bula sicilská.
Nečekaný Dekret kutnohorský
Dekret kutnohorský byl pro mistry tří univerzitních národů velmi nečekaným aktem, který se přičítá Václavovu momentálnímu rozpoložení mysli, jež byla celý jeho život neklidná a nevyzpytatelná. Němečtí mistři byli zaskočeni, čeští naopak překvapeni.
Václav, z milosti boží král římský … přikazujeme vám mocí tohoto listu mocně a přísně, abyste ihned, bez všelikého odporu a zdráhání připustili národ český ke třem hlasům při veškerých poradách, soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoli jiných jednáních řečené univerzity podle vzoru zřízení, kterému se těší národ francouzský na univerzitě pařížské a jehož užívají ostatní národy v Lombardii a v Itálii, a ponechali jej od této chvíle na věčné časy klidně užívat a těšit se z výsady těchto hlasů, nečiníce jinak, ačli se chcete vyvarovat našeho nejprudšího hněvu. Část Dekretu kutnohorského
O knize Dekret kutnohorský profesor Šmahel řekl, že svým zvoleným tématem čeří klidné stojaté české vody, protože toto téma rezonuje v Praze již několik století. Zdůraznil, že Martin Nodl je vyzrálý leč stále mladý historik, který co napíše, vzbudí pozornost.
Autor provokuje k zamyšlení čtenáře hned ve svém úvodu, protože knihu věnoval všem poraženým. Bližší specifikaci však nechává otevřenou a na čtenáři samotném. Knihu přítomným čtvrtečního setkání doporučil číst za poslechu Mahlerovy symfonie.
Martin Nodl (1968) se soustředí zejména na pozdní středověk. Studuje také dějiny historiografie a vztahy Českých zemí a Polska. Napsal mnoho studií a spolupracoval s řadou dalších odborníků na historii, nejen s Františkem Šmahelem. Samostatně napsal Tři studie o době Karla IV., Dějepisectví mezi vědou a politikou nebo Člověk českého středověku.
