2 fotky 
Virus Epstein-Barrové, nemoc mladých, žlázová angína, nemoc zamilovaných či nemoc polibků, to vše označuje infekční mononukleózu.
Virus Epstein-Barrové (dále jen EB virus), který způsobuje mononukleózu, patří do skupiny herpetických virů, kam se řadí i opar. Všechny herpetické viry zůstávají v organismu člověka, a to i po odeznění akutní nemoci. Až 95% dospělé populace má EB virus v těle, je tedy jeho nositelem, ačkoli virus jedinci nepůsobí žádné obtíže. Virus se aktivuje (čímž propukne nemoc) při snížení imunity, při stresu a při značném vyčerpání.
Nákaza
Nejčastějším způsobem přenosu nemoci je líbání. To proto, že virus se vyskytuje ve slinách. K nákaze může dojít tedy i požíváním stejného jídla nebo nápoje společně s nakaženou osobou („dej mi kousnout/napít…“), kouřením jedné cigarety více lidmi a podobně. Virus se přenáší také kontaminovanými předměty (nádobím, zubním kartáčkem).
Příznaky
Inkubační doba (což je období mezi nakažením a prvními příznaky) je čtyři až šest týdnů. Nemoc se velmi podobá angíně.
Podstatným příznakem je únava. Neobjevuje se jen po větším fyzickém nebo psychickém výkonu, je přítomná stále.
Horečka může být zvláště v pokročilém stádiu nemoci velmi vysoká (40°C) a může přetrvávat několik týdnů až měsíců.
Bolesti v krku a obtížné polykání jsou častým důvodem špatné diagnózy a záměny mononukleózy s angínou. Spolu s horečkou se bolesti v krku mohou vyskytovat s větší či menší intenzitou velmi dlouho (v řádech měsíců) bez zjištění pravé příčiny a díky tomu i bez vhodné léčby.
Zvětšení lymfatických uzlin je pro mononukleózu typické. Tento příznak ale bývá přítomen i u těžších forem angíny, což opět přináší problém se správným diagnostikováním. Dochází k symetrickému zduření předních i zadních krčních uzlin, někdy velmi výraznému.
Vyskytuje se značné pocení, nechutenství, nevolnost, zimnice, bolesti hlavy a tak dále.
Může dojít i ke zvětšení jater a sleziny, což pozná lékař pohmatem.
Určení diagnózy
Při výskytu uvedených příznaků je na místě návštěva lékaře. Ten především odebere krev. Jde-li o onemocnění mononukleózou, je v krvi obsaženo zvýšené množství bílých krvinek, objevují se protilátky a jaterní testy bývají zvýšené.
Zdroj: attorneygeneral.utah.gov
Skupiny ohrožené nákazou
Nejčastěji se šíří mezi dětmi a mládeží. U starších lidí se nemoc objevuje vzácně a přináší častější rizika komplikací. Ukazuje se, že průběh nemoci u starších osob je odlišný; mívají vyšší horečky, žloutenku a vyrážku, mladší (do 35-ti let) pacienti trpí častěji bolestmi v krku a zduřením uzlin.
Průběh a léčba
Je-li forma onemocnění mírná, postačí jen péče praktického lékaře. Při průběhu o něco těžším dochází pacient na infekční oddělení nemocnice. Je-li nemoc vážnější či dostaví-li se komplikace, volí se možnost hospitalizace. Pacient dostává s ohledem na průběh nemoci a doprovodné komplikace různé druhy léků. Nejčastěji bývá doporučován klid na lůžku, především v akutní fázi, ale i v průběhu rekonvalescence. Objeví-li se zvýšené jaterní testy, podstatná je dieta. Pacient pak různě dlouhou dobu navštěvuje ambulanci lékaře a je mu opakovaně odebírána krev kvůli kontrole stavu jater.
Délka léčby závisí na průběhu nemoci. Obvykle se jedná o půl roku. Přibližně měsíc trvá akutní fáze, během které je nemocný buď hospitalizován, nebo zůstává doma. Další dva měsíce dodržuje dietu. Následující dva až tři měsíce by se měl rekonvalescent ještě vyhýbat větší fyzické námaze.
Dieta
Nejzákladnějším bodem je absence alkoholu. Ten totiž velmi zatěžuje už tak nemocí namáhaná játra a na organismus působí doslova jako jed. Vhodná je pravidelná strava, nejenom tři jídla denně, ale také dopolední a odpolední svačinka, vše v menších porcích. Na místě je omezení tuků (místo vepřového kuře a rybu, místo salámu libovou šunku…), především přepálených tuků. Nesmažit, negrilovat, vařit! Pacient by se měl vyhýbat také konzervovaným potravinám, to znamená paštice, hořčici, kečupu, masovým konzervám a podobně. Naopak vyhledávat ve zvýšené míře by měl čerstvé ovoce a zeleninu a také tekutiny, kterých musí být dostatek; alespoň 2,5 litru, v horku minimálně 3 litry.
Komplikace
Častější komplikací je oslabení imunity. Může dojít k ucpání horních cest dýchacích, zápalu plic, zánětu srdečního svalu, zánětu mozkových blan, onemocnění jater, žloutence a k protržení sleziny (u 0,1-0,2 %, nutný je zákaz velké fyzické námahy v akutní fázi nemoci).
Následky
Nedojde-li ke komplikacím, v podstatě žádné vážnější následky nejsou. Únava přejde a jaterní testy se vrátí do normálu. Virus z těla nezmizí, stejně jako u dětských nemocí (spalničky, plané neštovice…) i EB virus zůstává v organismu a s ním i protilátky, které se vytvořily během nemoci. To znamená, že člověk, který již nemoc prodělal, se stává imunním. Nějakou dobu je pacient pro své okolí nakažlivý; údaje se různí, ale nejčastěji se udává období šesti až dvanácti měsíců. Nakažlivost je ovšem poměrně malá.
