×
TOPZINE.cz

Tipy na výlety: Mokrý a studený, ale přesto krásný Český ráj

Zásada číslo jedna – pokud se chystáme do přírody, zjistíme si dopředu předpověď počasí. To jsme si sice zjistili, ale bohužel rosnička během naší dovolené slezla ještě o pár stupínků na pomyslném žebříčku níž. Suma sumárum, strávili jsme čtyři zářijové mokré a nevlídné dny v Českém ráji, který se nám tedy jako ráj určitě nezdál.

FOTO: Prachovské skály
Prachovské skály, Foto: Hana Chytrá, Topzine.cz

Pokud také plánujete ještě teď na podzim turisticky laděnou dovolenou po našich luzích a hájích, určitě se na to pořádně připravte. Člověk ani nemusí vyrážet do vyšších hor, kde si počasí vyloženě dělá co chce, stačí i lokality typu Český ráj či České Švýcarsko.

My jsme zvolili Český ráj v jeho jižnější části – kolem Prachovský skal, Sobotky, hradu Kost a zříceniny hradu Trosky. Výlety se dají bez problému podnikat i v dešti, ale chce to vybavení. To jsme bohužel s sebou neměli, tak nějak jsme spoléhali, že bude hezky a pokud už sprchne, přece nejsme z cukru, že. Z omylu nás vyvedl hned druhý den, kdy od časného rána byla úplně šedá obloha a vytrvale pršelo. Zkusili jsme podniknout menší výlet, ale déšť nás brzo udolal. Zachránily nás až obchody v Jičíně, kde jsme zakoupili slušivé pláštěnky. Pláštěnky jsem tedy oblékli a následující tři dny nesundali. Nepromokavé oblečení, tzv. softshell jsme samozřejmě měli, ale přeci jen, pláštěnka je pláštěnka. Hlavně když vytrvale a hustě prší.

FOTO: Lovecký zámeček Humprecht
Lovecký zámeček Humprecht, Foto: Hana Chytrá

Mokré výlety v Českém ráji

Jelikož to nevypadalo, že by v následujících dnech přestalo pršet, museli jsme bohužel pozměnit námi naplánované trasy a výlety. Prachovské skály jsme zvládli díkybohu ještě za sucha, v dešti si ani lození po mokrých a kluzkých skalách nedovedu moc představit. I přes nevlídné počasí, jsme ale pár výletů podnikli. Snažili jsem se volit pevnější přístupové cesty, využít i asfaltových vozovek. Bohužel už to není to pravé, ale chodit v lese za hustého deště opravdu není žádná zábava.

  • Určitě je možný výlet na zříceninu Trosky, ideální v tomto počasí byla zkrácená verze z města Rovensko pod Troskami, kde část cesty vedla po asfaltové silnici. Trasa měřila jen 5 km a do Rovenska je možné se dostat vlakem.
  • Za návštěvu stojí i město Sobotka, na trase do Jičína. V Sobotce jsou unikátní dřevěné stavby, z nichž je většina kulturní památkou. Ze Sobotky je možný výlet na lovecký zámeček Humprecht.
  • Hrad Kost. I na hrad se dá dostat skoro suchou nohou, vede k němu silnice. My jsme ale zvolili turistickou trasu ze Sobotky, která měří cca 10 km. I když cesta vede přes louky a pole, dala se i v hustém dešti poměrně pohodlně odejít. Prohlídka hradu Kost byla možná i v pondělí, jelikož hrad je v soukromém vlastnictví. Po cestě zpět jsme si prošli oslavované Údolí Plakánek, které sice bylo krásné i v dešti, ale cesta byla díky bahnu skoro neschůdná.
  • Další výlet nás zavedl do Jičína. Chtěli jsme aspoň jedno odpoledne strávit trochu v suchu. Volba hned padla na místní muzeum, které se nachází přímo na náměstí, v budově bývalého zámku. V Jičíně se dá strávit poměrně příjemný půlden a město má určitě co nabídnout.
FOTO: Hrad Kost
Hrad Kost, Foto: Hana Chytrá, Topzine.cz

Doprava a restaurace mimo sezónu

Mimo sezónu. Skoro magická formulka, která nám v Českém ráji způsobila hodně nepříjemností. Bohužel turistický ruch v Českém ráji s mimo sezónu moc nepočítá. Většina míst, kde se dá běžně najíst byla zavřená, div ne okna zatlučená prkny. Nepříjemná zkušenost nás čekala na turistické chatě v Prachovských skalách, kdy jsme se po celém dni těšili na teplé jídlo. Již kolem šesté hodiny odpoledne nám nechtěli dát nic k jídlu. Po našich zkušenostech si příště určitě s sebou nabalíme více jídla.

FOTO: Zřícenina Trosky v mlze
Zřícenina Trosky v mlze, Foto: Hana Chytrá

Ona magická formulka mimo sezónu se vztahovala také na místní dopravu. Jednak již nejezdí turistické autobusy, které zajišťují poměrně rychlé spojení mezi městy a vesnicemi a slouží jako poměrně dobrý přibližovací prvek. S tím bychom se i smířili, přeci jen, je už podzim. Ale bohužel i místní doprava opravdu velmi pokulhávala. Četnost spojů, jako dvakrát za den či vynechání spoje úplně byla běžná rutina, hodinové zpoždění, nenávaznost spojů či poslední autobus kolem šesté hodiny asi ani nestojí za zmínku. Vlakové spojení již bylo o něco lepší, bohužel měl vlak omezené pole působnosti.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..