2 fotky 
Letos jsem na filmovém festivalu v Karlových Varech poprvé a poprvé s akreditací. Vzhledem k tomu, že toho tolik umožňuje, tak během prvního dne nenavštěvuji žádné filmy, ale sestavuji si co nejlepší a nejvýživnější program celého týdne, který poté seškrtám, protože objevím další zajímavý film, kterého jsem si dřív nevšimla.
Jsem ve finále sestavování programu a zjišťuji, že program obsahuje víc škrtanců než názvů filmů, tak to vzdávám a vybírám si čtyři filmy, o které nechci přijít, a zbytek si nechám na momentálním rozpoložení nebo na náhodě. Vím jistě, že nechci přijít o: Crazy Heart, Petrolejové lampy, které jsem ještě neviděla (ano, ostuda), Single man, Oldboy a cokoliv japonského.
Ledovec
První film, který jsem měla možnost ve Varech vidět, byl Ledovec ze sekce Zaostřeno na belgickou kinematografii. Jednalo se o burlesku. Dříve jsem se s tímto pojmem nesetkala (ano, opravdu jsem akreditovaná), ale zjistila jsem, že se jedná o literárně-dramatický žánr zobrazující komické a fraškovité příběhy se záměrem něco zlehčit nebo někoho zesměšnit. Protože k dosažení tohoto cíle se její autoři mnohdy neštítí ani pokleslých prostředků, má burleska uměleckou cenu jen tehdy, pokud je spojena s nadsázkou, ironií, parodií a satirou. Moc jsem se pobavila a trošku jsem litovala, že jsem střízlivá. Škoda, že film nedávali předchozí den.
Kuky se vrací a nejteplejší kino ve Varech
Ledovec se promítal v kině Lázně III, kde byl příjemný chládek, což při třicetistupňových vedrech nebylo vůbec na škodu. Hlavní hrdinka, šéfka fastfoodu, byla uvězněna v mrazáku a poté ji začalo přitahovat všechno studené, chladné, ledové a sněhové. Druhý den jsem zažila pravý opak. Ve 13:00 jsem se vypravila na film Kuky se vrací do stanového kina Espace Dorleans, do nejteplejšího kina ve Varech. Jan Svěrák přivítal diváky s velkým obdivem, ujistil nás, že ačkoli to tak nevypadá, klimatizace jede na maximum, a pokoušel se nás utěšit, že se ve filmu dočkáme pár chladivých scén.
Jan Svěrák, Foto: Pavel Cizner, Topzine.cz
O ty jsem bohužel přišla, musela jsem se vypotácet ze sálu pro cokoliv k pití a vrátila jsem se na scénu požáru skládky, na kterou Jan Svěrák neupozornil. Bohužel jsem se při promítání moc nesoustředila na roztomilého Kukyho, ale spíš na to, jak mi je díky vedru špatně, ale při další příležitosti to určitě napravím. Svěrákovy filmy mne zatím nezklamaly. První malé varování: vyhýbejte se projekcím v kině Espace Dorleans mezi 12:00 – 16:00. Pokud to však jinak nejde, vemte si s sebou dostatek tekutin!
Hotel Richmond
Ten samý den jsem zhlédla japonský film Malé lži v nejvzdálenějším kině od centra dění u Thermalu, v kině Richmond. Druhé malé varování: doporučuji přijít co nejdříve a vybrat si místo v prvních řadách. Richmond není klasické kino, ale hotel, kde jsou v sále sedačky za sebou ve stejné rovině. Seděla jsem bohužel vzadu a soustředila jsem se spíše na mezery mezi hlavami ostatních diváků než na samotný příběh. Škoda. Pokud ale dobře ovládáte angličtinu, klidně si po cestě dejte pár karlovarských pramenů, oplatek, nebo cokoliv jiného, na anglické titulky lze vidět dobře.
Každopádně jsem ve Varech spokojená a momentálně se psychicky připravuji na večerní premiéru dokumentu Nebe, peklo o sadomasochistických praktikách. Pokud se mi při nebo po projekci nic nestane, budu vás informovat, jak to probíhalo. Snad z toho nebude plynout žádné další malé, natož velké varování…
