×
TOPZINE.cz

Mocenský souboj Evropy s Osmany? Orhan Pamuk dobývá Bílou pevnost

FOTO: Hagia SofiaKdyby nebylo Nobelovy ceny, možná by se k nám jeho tvorba dostávala stejně sporadicky jako literatura dalších asijských autorů. Naštěstí si jediný turecký laureát Nobelovy ceny za literaturu od svého ocenění drží příjemný poměr jednoho titulu za rok. Jaká je pátá kniha Orhana Pamuka vycházející v českém překladu?

FOTO: Mešita
Mešita v Istanbulu, Foto: Jana Samcová

Píše se 17. století, Evropu za třicetileté války plení švédská vojska a východní země se zmítají v područí Osmanů. Přesto začíná být citelně znát, že muslimský Istanbul začíná ve vzájemném soupeření s křesťanskými centry ztrácet. Sultán Mehmet IV. však mnohem více pozornosti věnuje svému zvěřinci a milovanému lovu než politickému dění v zemi. Nutná transformace říše tak zatím má jen velmi mělké kořeny.

Do tohoto Istanbulu je v pozici otroka chyceného na jedné z italských obchodních lodí přivlečen mladý vzdělanec. Aby se vyhnul manuální práci, prezentuje se jako lékař a také několik jemu svěřených pacientů úspěšně vyléčí. Jeho znalosti a dovednosti jej nakonec přivádí až na práh muslimského učence Hodžy, který se na mnoho let stane jeho pánem a jediným společníkem. Vztah italského zajatce s jeho muslimským vlastníkem, jenž se mu navíc nepříjemně podobá, však zdaleka není harmonický. Jenže jeden bez druhého by byli ničím.

Já jsem ty a ty jsi já

Podobnost obou mužů je přímo děsivá, zdaleka však není v knize bez rozmyslu. Pamuk se touto symbolickou analogií obou mužů, jež se po celý román projevuje především v jejich fyzické podobě a chování, snaží předestřít čtenáři paralelu obou světů, které hrdinové znázorňují.

Zatímco na počátku je mladý Benátčan, mimochodem vypravěč celého příběhu, jehož jméno však není ani jednou zmíněno, ostatně podobně jako pravé jméno Hodžovo („Hodža“ znamená učitel, vzdělanec), zcela pohroužen v myšlenkách na návrat do vlasti, Hodža většinou místních pohrdá a ve svém zajatci vidí způsob, jak poznat svět „těch jiných“.

Sultán Mehmet IV. na dobové malbě Zdroj: wikipedia.org

S postupujícími řádky se však rozdílnost mezi oběma muži vytrácí. Hodžovo nadšení získat pro vědu i mladého sultána Mehmeta IV. se pohupuje dolů a nahoru jako osmanská galéra a s jeho náladami kolísá i míra nenávisti a spřízněnosti mezi oběma muži. Když tedy v jedné chvíli čtenáři splynou docela, není to rozhodně stylistickou nešikovností spisovatele, ale důkazem, že za společná léta se prakticky staly jedinou osobou, dvěma substancemi jednoho já.

Trochu jiný historický román

FOTO: Bílá Pevnost, kniha Orhana Pamuka

Orhan Pamuk čerpá z historických událostí 17. století poměrně věrně, Bílá pevnost ovšem zdaleka nereprezentuje nejčistší podobu historické fikce. Mnohem výrazněji než na dějinné soukolí se Pamuk soustředí na vývoj vztahu obou hlavních hrdinů, Hodži a Benátčana. Vláda Mehmeta IV., drobné palácové potyčky, mor nebo tažení do Evropy jsou pouze pozlátkem této studie, která přes zřejmou zakotvenost v době zůstává vysoce nadčasová.

Třebaže od 17. století vteklo do Černého moře už mnoho vody, svět samotný se zase tolik nezměnil. Západní civilizace brojí proti islámským zemím podobně jako dříve proti Osmanům, muslimské velmoci se zase mermomocí snaží vyrovnat vyspělosti západních zemí. V obou společnostech zůstává patrný strach z neznámého, nenávist k cizímu, ale zároveň nepřiznaná potřeba vzájemné nezbytnosti. Podobně jako ve vztahu Hodži a vypravěče.

Od Bosporu až na kraj světa

Bílá pevnost je Pamukovou třetí knihou, z česky vydané bibliografie zatím nejranějším titulem. Autor v ní kombinuje líbivý lesk historických románů s filosofickou rovinou střetávání kultur. Rovinou, která ani pětadvacet let po vydání originálu nezestárla a stala se podstatným strůjcem spisovatelova pozdějšího úspěchu. Přestože místy si autor ještě pomáhá jednoduchými berličkami udržujícími čtenářovu zvědavost, nemá to Orhan Pamuk v Bílé pevnosti vůbec zapotřebí. Jeho příběh není strhující jízdou krvavými tureckými dějinami, ale osobitým vhledem do života dvou mužů, kteří sice pocházeli z odlišných částí světa, přesto si byli až příliš podobní.

Český název: Bílá pevnost
Název originálu: Beyaz Kale
Autor: Orhan Pamuk
Překlad: Petr Kučera
Obálka: Pavel Růt
Počet stran: 198
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 210 x 150 mm
Vydalo: Argo, Praha 2010
Doporučená cena: 258 Kč

Hodnocení: **** (80%)



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..