5 fotek 
Londýnská galerie Tate Modern tento týden otevírá exkluzivní retrospektivní výstavu jednoho z nejvýznamnějších malířů 20. století, Joana Miróa. Poprvé v historii na ní navíc bude společně k vidění pět Miróových obřích triptychů. Expozice bude v Tate modern až do 11. září.
A star caresses the breast of negress, 1938, Zdroj: Tate Modern, London
Londýnská galerie moderního umění zahajuje tento čtvrtek velkolepou výstavu věnovanou dílu španělského surrealistického malíře, Joana Miróa. Nese název „Joan Miró: Únikový žebřík“ a je to první retrospektivní výstava takovýchto rozměrů věnována Miróovi po téměř padesáti letech. Ta poslední se uskutečnila v roce 1964.
Návštěvníci budou mít příležitost zhlédnout na 150 maleb, kreseb, soch či plastik napříč celým šesti dekádám umělecké tvorby tohoto plodného autora. Díla, jež jsou nyní v Tate Modern k vidění, jsou na výstavu dovezena ze soukromých i muzejních sbírek všech koutů světa. Většina z nich dokonce nebyla na území Velké Británie ještě nikdy k vidění.
Farma
Expozice začíná malířovými nejranějšími pracemi, tedy díly, která vznikala, když mu bylo přibližně 24 let. Do této první fáze spadá i věhlasná malba s názvem Farma (1921—1922), jež bude na výstavě také k vidění.
Miróovo mistrovské dílo, Farmu, vlastnil jeden čas i sám Ernest Hemingway, Zdroj: National Gallery of Art Washington
Jejím majitelem byl nějaký čas i spisovatel Ernest Hemingway. Ten od Miróa obraz zakoupil v době, kdy oba žili v Paříži, a to i přesto, že byl ve vážné finanční tísni. Odhadl ale Miróův talent a obrovský potenciál. Po smrti Hemingwaye pak Farma putovala do sbírky National Gallery of Art ve Washingtonu, které dílo velkoryse věnovala spisovatelova žena.
Miró a politika
Dále se výstava zaměřuje na politické aspekty a silnou národní identitu, jíž se Miró snažil alespoň implicitně a prostřednictvím symbolismu demonstrovat. Jeden z kurátorů expozice, Matthew Gale, uvedl pro britský deník Guardian, že v jeho díle z válečných období je patrný „jasný nádech militantnosti a revolty proti politickým záležitostem“.
Miróova politická přesvědčení a nechuť k režimu diktátora Franca ostatně ale nejsou žádným tajemstvím a v jeho dílech můžeme sledovat jasnou snahu o reflexi hrůz občanské i druhé světové války.
Joan Miró: Matador, 1969, Zdroj: Tate Modern, London
Jelikož je výstava uspořádána chronologicky, následují abstraktní a expresionistické práce převážně z let padesátých, šedesátých a sedmdesátých. Tvorba z tohoto období je charakteristická zejména svým až pollockovským ražením, což je pro návštěvníky jen důkazem jeho zájmu a obdivu k mladým expresionistickým autorům, jako je právě Jackson Pollock nebo Mark Rothko.
Velkolepé triptychy poprvé spolu!
Vůbec ale nejzajímavější a nejexkluzivnější záležitostí, jíž tato výstava nabízí, je pět Miróových triptychů, které budou vůbec poprvé v historii vystaveny společně. Každý z obrazů, které triptychy tvoří, dosahuje monumentálních rozměrů a pro účel jejich první komplexní expozice byla vybudována i speciální místnost. Ta je ve tvaru osmiúhelníku.
Jedná se o malby vskutku impozantní, neboť každá z nich má na šířku více než 10 metrů. Jak ale tvrdí další z kurátorů, Marco Daniel, zapůsobí ale i mimořádně emocionálně. Následně ještě dodává že: „Pohled na ně diváka opravdu fyzicky strhne. Je to skutečně úžasný zážitek.“
Joan Miró: Malba, 1927
Triptychy také celou výstavu zdárně uzavírají, neboť poslední z nich Joan Miró vytvořil na samém sklonku svého života, v 80 letech.
Z Londýna do Barcelony
Přestože se kurátoři Tate Modern snažili postihnout celých šedesát let tvůrčí činnosti tohoto malíře, je to výstava překvapivě podrobná. Byla navíc pečlivě připravována po několik let a spolu s Tate Modern se na ní podílí ještě Fundació Joan Miró.
V říjnu expozice zamíří z Londýna do Barcelony a z Barcelony následně do již zmíněné National Gallery of Art ve Washingtonu. Washingtonští návštěvníci se na ni mohou těšit ale až v květnu 2012.
