Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

Minifest mafiánských filmů představuje zrestaurovanou verzi Kmotra, Kmotra II a Neúplatných

Radek Lang

Radek Lang

9. 1. 2011

Během ledna mají diváci po celé České republice možnost zlédnout zrestaurované a zdigitalizované klasické filmy mafiánského žánru. Kmotr, jeho druhé pokračování a Neúplatní se v rámci Minifestu mafiánských filmů budou promítat ve dvanácti různých kinech.

„Co je to za film, který se nemohl v 70. letech promítat v Československu pro své údajné glorifikování zločinu a násilí, přestože kniha, na jejímž základu byl natočen, byla běžně k dostání v knihkupectvích? Může být téměř tříhodinový film ještě zábavný? Jak mohl dopadnout film, do kterého obsadil režisér obtížného a nespolehlivého herce, jehož poslední filmy byly propadáky, místo Franka Sinatry, který se o roli sám hlásil? Je to ještě gangsterka, když rekvizity pro film dodávala továrna na psí žrádlo?“ ptá se s úsměvem Petr Jirásek z kina Světozor, které přehlídku mafiánských filmů uvádí. Mluví samozřejmě o mistrovském epickém díle Francise Forda Coppoly Kmotr (1972) s Marlonem Brandem v hlavní roli.

Jak se zrodil žánr mafiánského filmu?

V padesátých letech dvacátého století několik významnějších členů Cosy Nostry ze strachu z likvidace vystoupilo před vyšetřovací komise, porušili omertu a stali se z nich udavači. Nejznámějším (a nejdůležitějším) z nich byl v roce 1953 Joe Valachi. Na základě jeho výpovědi byla odhalena vnitřní struktura newyorského syndikátu. Cosa Nostra, tvořená syndikátem rodin, s jasně danou hierarchií, pravidly a tradicemi, tak prostřednictvím udavačů poodhalila své každodenní fungování a historii.

Al Pacino (vpravo) a John Cazale, Kmotr II

Inspirační zdroj pro mediální zpracování tedy nabyl konkrétní podoby. I díky tomu v roce 1969 Mario Puzo vydal knihu Kmotr, jíž se prodalo 21 milionů výtisků. Později přiznal, že se nikdy před napsáním románu s žádným reálným mafiánem nesetkal, čerpal mimo jiné ze zmíněných zdrojů. Na filmovém scénáři podle této knihy spolupracoval s režisérem Francisem Fordem Coppolou.

Proč byl Kmotr tak úspěšný?

Amerika v době uvedení snímku byla uprostřed války ve Vietnamu a celková atmosféra ve společnosti byla napjatá. Reakce publika po uvedení Kmotra tak do jisté míry nebyla překvapivá: spousta lidí si přála, aby se objevil nějaký don Corleone a dal věci do pořádku. Myšlenka pevně a úzce sevřené rodiny, připravené bránit své teritorium i za použití násilí, jíž vedl starostlivý a tvrdý patriarcha, vzbuzovala neobyčejný zájem a soucítění.

Kmotr se tak i díky zmíněnému společenskému klimatu stal velice úspěšným. Zachránil skomírající hollywoodský průmysl a svými (v té době enormně vysokými) tržbami pomohl Hollywoodu znovu se postavit na nohy. Náklady na výrobu činily 6,2 milionů dolarů, zisky se během dvanácti let vyšplhaly přes neuvěřitelných 300 milionů dolarů.

O čem Kmotr a jeho pokračování jsou?

První díl se soustřeďuje především na ilustraci struktur, tradic, pravidel a fungování mafie. Druhý díl (Kmotr II, 1974) pak dovoluje střídáním časových linek zrcadlit i historii (a budoucnost) rodiny s přesahem na celou problematiku sicilsko-americké mafie (od emigrace ze Sicílie až k mafiánským kořenům v Americe a zrodu pravé mafiánské rodiny včetně jejích typických hodnot). Kmotr a Kmotr II se tak stávají komplexní a bohatou kronikou této problematiky z nejrůznějších úhlů pohledu (včetně nastínění všech zásadních historických událostí: od založení Las Vegas až po války mafiánských rodin, situace na Kubě, otázky obchodu s drogami atd.).

Neúplatní

Velmi podstatnou entitou ve filmu je rodina. A to nejenom ta podnikatelská – zločinecká organizace, jíž se říká rodina, ale především pokrevní rodina, která s tou podnikatelskou přímo souvisí. Právě propojení rodiny s kultem vůdců (kmotr jakožto primární osobnost, k níž zbytek rodiny vzhlíží) a s respektováním základních etických hodnot, jako je úcta, vážení si svých blízkých a uznávání tradic a pravidel, tvoří z filmu kult.

Legendární hlášky z legendárních filmů

„Udělám mu nabídku, kterou nebude moci odmítnout,“ jste mohli slyšet z úst kmotra Vita Corleona v prvním dílu. „Vím, že jsi to byl ty, Fredo. Ranil jsi mě. Ranil jsi mě!“ řekl Michael Corleone ve druhém dílu. „Nikdy bys neměl nenávidět své nepřátele. Ovlivňuje to tvůj úsudek,“ pronesl Michael v závěrečném dílu trilogie.

Kmotr totiž fakticky extrahuje ty nejvznešenější etické hodnoty a na základě rodinných vazeb jim přisuzuje nejvyšší prioritu. Když se potom podobný model chování dodržuje i prostřednictvím manipulace s lidmi, úplatkářství a násilí, získává tím sám o sobě tento kult mrazivý a nebezpečný punc váženosti. Jako by snímek svým divákům říkal: v rámci našeho kontroverzního světa jsme čestní, ctižádostiví, spravedliví, úspěšní, mocní, společně semknutí, ale i nebezpeční.

Kmotr těží z  dlouhých statických záběrů zasazených do bohatě dekorovaných interiérů a laděných do temných barev a stínů. Světlem se v nich kouzlí a vzbuzuje magický pocit tajemna. Dopomáhají tomu i konfrontace komorních interiérových scén a rozlehlých exteriérových lokalit (s velkým počtem komparzistů).

Don Vito Corleone (vpravo)

Celý koncept ilustrace mafie na pozadí rodiny a vznešených etických hodnot (v součinnosti s násilím) bravurně dokreslují herci, jimž je – díky důrazu kladenému na delší statické záběry – dáván větší prostor. Al Pacino, Marlon Brando nebo Robert De Niro (v Kmotrovi II) hrají přesvědčivě a znamenitě. Mytizaci jejich postav tak nic nebrání. Diváci je téměř uctívají.

Neúplatní mění úhel pohledu na organizovaný zločin

Film režiséra Briana De Palmy z roku 1987 je zasazen do období prohibice, kdy se policejní tým ve hvězdném obsazení (Kevin Costner, Sean Connery a Andy Garcia na straně spravedlnosti, Robert De Niro pak jakožto Al Capone) snaží polapit Al Capona. Pohled na tuto problematiku očima zákona je vítaným zpestřením žánru (ve Zjizvené tváři ze třicátých let a v Masakru na svatého Valentýna z let šedesátých byl Capone nahlížen z pohledu zločince). Rozšiřuje jeho rozmanitost a utváří komplexnější soubor filmových pohledů na realitu organizované kriminality.

V jakých kinech můžete minifest navštívit?

Praha, kino Aero
Praha, kino Světozor
Boskovice, kino Panorama
Děčín, kino Sněžník
Frýdek-Místek, kino Vlast
Hradec Králové, kino Centrál
Kadaň, kino Hvězda
Jablonec nad Nisou, kino Radnice
Ostrava, kino Luna
Teplice, kino Květen
Uherské Hradiště, kino Reduta
Veselí nad Moravou, kino Morava

Vzhledem k tomu, že je ve filmu subjektem vyprávění postava policisty (policistů) a jeho vnitřní svět, divák soucítí a sympatizuje s ním (na rozdíl od Kmotra nebo Bonnie a Clyde (1967), kde je subjektem vyprávění zločinec a divák soucítí s ním).

Přesvědčte se na vlastní oči

Během ledna můžete ve vybraných kinech po celé České republice navštívit Kmotra, Kmotra II a Neúplatné. Ponořte se do žánru gangsterského a mafiánského filmu v té nejlepší kvalitě (filmy půjdou zrestaurované a zdigitalizované ve vysokém rozlišení s prostorovým zvukem)!

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Minifest mafiánských filmů představuje zrestaurovanou verzi Kmotra, Kmotra II a Neúplatných