Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí. Unese velká láska nevěru?

FOTO: Filmová adaptace Nesnesitelné lehkosti bytí

FOTO: Filmová adaptace Nesnesitelné lehkosti bytíRomán Nesnesitelná lehkost bytí bývá považován za vrchol tvorby Milana Kundery. Vypráví příběh dvou milostných dvojic a zároveň vybízí k zamyšlení nad životem dlouhými filozofickými pasážemi.

FOTO: Filmová adaptace Nesnesitelné lehkosti bytí
Hlavní postavy Nesnesitelné lehkosti bytí, Tereza a Tomáš, ve filmové adaptaci. Zdroj: www.listal.com

Nesnesitelná lehkost bytí vyšla poprvé v roce 1984 ve francouzském překladu, česky pak o rok později v Torontu v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. V České republice se vydání dočkala až roku 2006. V roce 1988 byla zfilmována americkým režisérem Philipem Kaufmanem, ale Kundera s touto adaptací nebyl spokojený a zakázal zfilmování svých ostatních děl.

Milan Kundera patří v současnosti k českým nejvýznamnějším spisovatelům, ačkoliv trvale žije ve Francii. Narodil se v roce 1929 v Brně. Vystudoval FAMU, kde později přednášel světovou literaturu. Po únorovém převratu vstoupil do Komunistické strany, ale již po roce byl vyloučen. V roce 1975 nastoupil jako hostující profesor na univerzitu v Remeši, o pár let později získal francouzské občanství a do Čech se již nevrátil. Za svůj přínos získal v roce 2007 Státní cenu za literaturu. K jeho dílům patří vedle Nesnesitelné lehkosti bytí například Směšné lásky, Život je jinde, Valčík na rozloučenou či Žert.

Román se skládá ze dvou rovin, které se střídají a navzájem prolínají. První z nich tvoří osudy dvou párů – Terezy a Tomáše, Franze a Sabiny. Jejich příběhy jsou prokládány filosofickými pasážemi o lásce a životě, odkazy k myšlenkám filosofů (Nietzschemu a Parmenidovi). Tyto myšlenky nejsou abstraktní, souvisí s konkrétními problémy politické situace, v níž se román odehrává – období okupace a normalizace v Československu.

Když se donchuan skutečně zamiluje

Příběhy čtveřice hlavních postav s velmi různorodými charaktery tvoří dějovou kostru románu. Kundera v románu použil zvláštní vypravěčskou techniku – zdůrazňuje sebe jako tvůrce děje i postav. Připomíná tak čtenáři, že nejde o reálné postavy, ale pouze fiktivní výtvory jeho mysli. Neurochirurg Tomáš je ztělesněný donchuan, užívá si s náhodnými ženami a nehledá stálou partnerku. Jedinou výjimku tvoří malířka Sabina, která je mu kromě milenky i blízkou přítelkyní.

Nežijte jen pro něj, Zdroj: Sxc.hu
Láska s sebou sice přináší i trápení, ale zároveň činí život smysluplným. Zdroj: Sxc.hu

Během pracovní cesty se seznamuje se servírkou Terezou, která pracuje jako číšnice v maloměstském hotelu. Ta se za ním poté vypraví na víkend do Prahy. Tomáš u sebe nikdy nenechává své milenky přespávat, ale v případě Terezy musí udělat výjimku, protože u něj dostane horečku. Následující víkend se k němu Tereza nečekaně nastěhuje a Tomáš si uvědomí, že se do ní zamiloval.

Tereza začne pracovat jako fotografka v pražském deníku. Postupně se dozvídá víc o Tomášově milostném životě. Začíná jí užírat žárlivost a trpí, ačkoliv se jí Tomáš snaží vysvětlit, že jeho milostné avantýry nijak neohrožují lásku, kterou k ní cítí. Těsně před okupací Československa v roce 1968 se vezmou. Tomáš publikuje kritický článek vůči soudobému režimu, kvůli kterému ho vyhodí z nemocnice. Přijímá místo lékaře ve Švýcarsku a společně s Terezou emigrují. Ta ale v cizině žít nedokáže a vrátí se zpátky do Čech. Tomáš zjišťuje, že bez ní nemá jeho život smysl a také se vrátí, ačkoliv už nemůže pracovat jako lékař a musí se spokojit s místem umývače oken.

„Tomáši, všechno zlo v tvém životě pochází ode mne. Kvůli mně jsi se dostal až sem. Tak nízko, že už se nedá jít nikam níž.“
Tomáš jí řekl: „Co blázníš? O jakém nízko mluvíš?“
„Kdybychom zůstali v Curychu, operoval bys pacienty.“
„A ty bys fotografovala.“
„To je hloupé přirovnání,“ řekla Tereza. „Pro tebe znamenala tvoje práce všechno, kdežto já mohu dělat cokoli a je mi to úplně jedno. Já jsem neztratila vůbec nic. Ty jsi ztratil všechno.“
„Terezo,“ řekl Tomáš, „ty sis nevšimla, že jsem tady šťasten?“
„Tvoje poslání bylo operovat,“ řekla.
„Terezo, poslání je blbost. Nemám žádné poslání. Nikdo nemá žádné poslání. A je to ohromná úleva zjistit, že jsi volná, že nemáš žádné poslání.“
Nebylo možno nevěřit jeho upřímnému hlasu.

Tomáš neustále pokračuje ve svých milostných avantýrách a Tereza jimi trpí, ačkoliv si je vědoma, že opravdově miluje jen ji. Nakonec před problémy utečou na venkov. Tomáš tu pracuje jako řidič a Tereza jako pasačka krav – cítí se provinile za to, že Tomáš kvůli ní musel opustit své lékařské povolání. On ji však přesvědčuje, že je konečně opravdu šťastný. Jejich idyla však nemá dlouhého trvání, umírají při tragické autonehodě.

Nepochopená slova zabíjí vztah

Druhý pár tvoří Tomášova bohémská přítelkyně Sabina a její švýcarský milenec Franz. S postavou Sabiny se pojí úvahy o kýči – hranici mezi kýčem a uměním, ale i o kýči jako symbolu doby. Její obrazy jsou na první pohled realistické, ale vždy do nich vkládá něco víc, je v nich „vpředu srozumitelná lež, vzadu nesrozumitelná pravda“. Sabina emigruje kvůli okupaci z rodných Čech na západ, ale ani tam se nedokáže cítit spokojeně. Uniká sice totalitnímu režimu, ale ocitá se ve světě prázdnoty, neustále se potýká s pocitem, že jí ostatní nerozumí. Franz je opakem Sabiny – je klidný, žije spořádaným životem. Pracuje jako historik a je výrazně levicově zaměřený. Fascinují ho revoluce a jedna z věcí, která ho zaujme na Sabině, je její československý původ a tamější bouřlivá polická situace. Franz kvůli Sabině opouští svoji rodinu, ale ona s ním žít nedokáže.

Dějová i myšlenková stránka románu se neustále točí kolem nejrůznějších protikladů – muž a žena, láska a sex, umění a kýč, a nejdůležitější – rozpor mezi lehkostí a tíží bytí. Kundera se snaží ukázat, že je to paradoxně právě tíže, která dává životu smysl – tíže ve smyslu vědomí časové omezenosti lidského života, nutnost činit rozhodnutí a být za ně zodpovědný. Naproti tomu lehkost se rovná prázdnotě, bezvýznamnosti, pouhému proplouvání životem. Proto ji Kundera označuje za nesnesitelnou.

Jejich vztahové problémy jsou založeny na neschopnosti komunikace – nedokážou se spolu dorozumět. Celá kapitola Malý slovník nepochopených slov ilustruje, jak stejným slovům přisuzují zcela odlišné významy. Tato bariéra mezi nimi je dána především odlišným prostředím, ze kterého pocházejí a jejich rozdílným temperamentem. Sabina Franze nakonec opouští a stěhuje se do Spojených států. Franz se účastní protestního pochodu v Kambodži, kde zemře.

Nesnesitelná lehkost bytí je velmi složitým románem se spoustou myšlenkově náročných pasáží, které doplňují jednodušší a snadněji pochopitelnou dějovou linii. Kundera se zabývá problémy seberealizace člověka a hodnoty lidské existence, možnostmi lásky a jejími různými podobami, otázkou svobody – vnější, dané prostředím a dobou, i vnitřní, kterou si určuje každý sám. Svou myšlenkovou bohatostí a originálním zpracováním se Nesnesitelná lehkost bytí zařadila k nejvýznamnějším románům současné evropské literatury.

KUNDERA, Milan. Nesnesitelná lehkost bytí. Brno: Atlantis, 2006. 

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*