Architekt Reynolds v Praze: Nechci, aby mi ekonomie řídila můj svět!

Foto. "Mike Reynolds zavítal také do Prahy a Českých Budějovic."

!Exkluzivně! Do Prahy zavítal v rámci svého evropského turné, kde také přednášel o stavbě svých domů z recyklovaných materiálu zvaných zemělodě (Earthships). Do Malostranské besedy, kde vznikl tento rozhovor, dorazil přesně včas usměvavý muž plný energie, kterou by mu mohl každý závidět. Americký Architekt odpadu z Nového Mexika Mike Reynolds  bude za rok stavět dva domy i u nás v Praze.

FOTO: Architekt odpadu

Vaše stavby zvané zemělodě jste začal stavět hned, jakmile jste dokončil univerzitu. Jak jste přišel na tento nápad stavět z recyklovaných materiálů a jaké okolnosti vás přitom ovlivnily?

Tento nápad se ve mně rodil postupně. V podstatě to začala média, která v té době psala reportáže o tom, v jak velkém množství se vyhazují plechovky od piva, které se povalovaly na mnoha místech – v parcích, v ulicích. Tento problém se rozšiřoval po celé zemi i ve světě. Noviny také upozorňovaly na kácení lesů pro účely stavění. Upozorňovaly na to, že pro naše bydlení kácíme stromy, ale přitom je potřebujeme. V té době jsem byl čerstvým absolventem studia architektury a řekl jsem si, že bychom měli stavět bydlení radši z těchto plechovek od piva než ze stromů. A tak jsem začal experimentovat a udělal jsem most z plechovek od piva. Jedna věc následovala další, až jsem začal používat pneumatiky, lahve a mnoho dalších vyhozených předmětů a začalo to opravdu fungovat. Tyto události tedy vedly k tomu, že jsem začal používat recyklaci. Snažil jsem se jen zužitkovat odpadky jako materiál, což se mi zdálo rozumnější než ničit lesy.

Ve filmu Architekt odpadu říkáte, že jste zjistil, že současná architektura už nadále nemá žádný smysl. Myslíte, že pro vás bylo užitečné studovat architekturu na univerzitě a pomohlo Vám to najít si svůj vlastní směr?

Studium architektury mi ukázalo, že způsob, jakým se architektura v současné době dělá je stejný, jak tomu bývalo dříve, svět se ale přitom změnil. Uvědomil jsem si, že je potřeba dělat něco víc, než architekturu. Potřebujeme, aby architektura poskytla přístřeší a ochranu. Potřebujeme bydlení v podobě jakýchsi strojů, které by nám poskytly přístřeší, vytvořily elektřinu, vodu a samy by třídily odpad. V dnešní době ale architektura poskytuje pouze střechu nad hlavou a energie do domu proudí z jaderných elektráren, voda zase z různých vodních zdrojů a odpadní vody procházejí zase jinými. Architektura představuje pouze dům, který potřebuje dodávat všechny tyto potřeby zvenčí. A proto architekturu, kterou stavíme my, nazýváme biotektura (v angličtině: biotecture – pozn. red.), protože představuje dům, kde se protkává architektura s životním prostředím. A právě fenoménem na této planetě je poskytnout lidem obydlí, které si bude samo vyrábět všechny tyto potřeby, takže se tak stane jakýmsi strojem.

Architektura je do velké míry v zajetí různých předpisů a pravidel mnohem více než jiné oblasti umění, např. umění ve veřejném prostoru. Vy jste také dlouhou dobu v USA bojoval s různými nařízeními, abyste tam tak mohl prosadit stavbu zemělodí. Je současná architektura v nějakém směru autonomní a svobodná?

Není, musíme ji učinit svobodnou. Všechno je kontrolováno mnoha institucemi a vládou, dokonce i ekonomií. Ekonomie vše kontroluje a brání nám tak ve vývoji. V dnešní době se řídíme pouze několika pravidly, ničíme ovzduší a vodu. Jsme v potížích, protože styl, jakým jsme doposud žili a žijeme, pomalu přestává fungovat. To také ukazuje, že tradiční profese architektura už nemůže nadále splňovat svou funkci. Proto způsob, jakým stavím, nenazývám architektura, ale biotektura, což je v tomto světě vlastně nová profese.

Rozsáhlé přírodní katastrofy – zemětřesení na Haiti a tsunami v některých oblastech Asie – Vám paradoxně pomohly prosadit výstavbu zemělodí a jejich globální úspěch, zatímco v USA to byl značný problém. Odjel jste do míst postižených těmito katastrofami, kde jste společně s týmem lidí stavěl nové domovy. Jak jste se rozhodl tuto cestu uskutečnit?

Proběhlo to podobně jako v případě Haiti. Máme svoji internetovou stránku, takže se kdokoli na světě může dozvědět, co zrovna děláme a o co usilujeme: že stavíme obydlí z čehokoli, co leží okolo, s fungujícím vodovodem a hygienickým opatřením. Některé organizace nás tedy požádali, abychom přijeli a pokusili se pomoci lidem v místech, kde došlo k přírodní katastrofě. To jsme také udělali a zároveň jsme viděli, co zde tato katastrofa způsobila. Když ve světě k něčemu takovému dojde, lidé jsou zoufalí a potřebují pomoc, a tak všechna nařízení a omezení přestávají platit. Najednou žádná omezení neexistují a člověk má tedy naprostou svobodu, což byl i náš případ. A to, co se v dnešním světě děje, začíná být také taková katastrofa, jež jsme si přivodili způsobem života, jakým žijeme. Katastrofa je takový výjimečný stav, ruší omezující restrikce, a tak poskytuje svobodu.

Foto."M. Reynolds při stavbě jedné z svých "zemělodí"."
M. Reynolds při stavbě jedné z svých “zemělodí”. Zdroj: portable.tv

Myslíte, že jsou si lidé schopni uvědomit, že ve světě pomalu k takové katastrofě dochází? Jak v tomto ohledu lidé mohou vzdělávat a jsou v tomto smyslu školy tou správnou institucí, kde by se tomu lidé měli učit?

Je nutné se učit vnímat věci okolo sebe a dívat se do budoucnosti. Musíme učit děti ve školách, jak se dívat do budoucnosti, v horizontu roku, deseti let od dneška a pochopit, že naše zdroje na zemi pomalu dochází. Stejně tak, jak piji toto pivo (Ukazuje na pivo, které zrovna pije. – pozn. red.), brzy bude vypité a odkud vezmu další? Stejné je to i se zdroji. Takže si musíme uvědomovat, co používáme, znát biologii a fyziku jako součást našeho života, protože to jsou elementy, na jejichž základě žijeme. Atomová energie tu nebude navždy. Ve světě se postupně vyčerpává uhlí, nafta, voda. Znečišťujeme prostředí a vytváříme mnoho odpadu. Takže naše potomky musíme učit, že země funguje na základě biologie a fyziky a učit je tak to akceptovat.

Pro lidi, kteří při zemětřeseních nebo vlně tsunami ztratili téměř všechno, to muselo být skoro jako zázrak, když jste jim vystavěli nové a funkční domovy. Jste s lidmi, pro které jste tyto domy stavěl stále v kontaktu?

Ano, několikrát jsme se tak již vrátili. Na Haiti jsem už byl od té doby třikrát, protože s těmi lidmi pracujeme a mluvíme s nimi. Nyní nás požádali, abychom znovu přijeli a ještě jim pomohli. Postavili jsme jednu velmi úspěšnou budovu na Haiti, s tekoucí vodou a se sprchou a ještě se tam vrátíme a budeme pokračovat ve výstavbě. Do některých oblastí, v nichž jsme byli, se brzy vrátíme znovu, abychom pokračovali. Se stavěním na Haiti to nebylo jednoduché, a tak už jsme se tam vrátili několikrát. Tahle vlastně pracujeme několik posledních desetiletí. Díky těmto výpravám se stále více učíme jak stavět efektivněji – ve světě, který možná nepůsobí jako přírodní katastrofa, ale skutečně jí je.

Foto."Skleněné láhve jako jeden z materiálů pro stavbu "zemělodí"."
Skleněné láhve jako jeden z materiálů pro stavbu “zemělodí”. Zdroj: activerain.com

Biotektura je jistě dobrou a ekologickou alternativou, jak si poradit s velkým množstvím odpadu ve třetím světě. Zdá se to i jako dobrou alternativa pro USA, kde krajině panují značné vzdálenosti. Ale co v Evropě? Dá se biotektura použít i v evropských městech?

Evropa je samozřejmě starším kontinentem než Spojené státy a její kultura je tradiční. Evropa má své kulturní krásy, ale když postupně dojde palivo, nebudeme dále schopni udržovat naše obydlí bez toho, abychom ničili okolí, musíme způsob výstavby změnit. V určitém smyslu brzdí tato tradice vývoj, protože nyní potřebuje budovy, které by byly spíše jako plavidla, jež by o nás pečovala. Staré budovy jsou skvělé jakožto historické pamětihodnosti, ale nepostarají se o nás. Ochrana historických oblastí je výborná investice a naprosto ji uznávám, ale nyní potřebujeme nové budovy, které by byly jako stroje. Které by se o nás staraly a vyráběly si vlastní energii, elektřinu, vlastní vodu a samy by upravovaly odpadní vody. Zásobování vody a úprava odpadních vod je velmi drahá záležitostí a lidé nad nimi nemají žádnou kontrolu. Pokud by byly všechny tyto potřeby součástí domova, sloužil by dům obyvatelům jako celek, měli by nad nimi kontrolu. Lidé by se v tomto směru mohli dále vyvíjet. Nyní se takto vyvíjet nemůžeme, protože má udržitelné zdroje pod kontrolou vláda a některé korporace. Avšak vyvíjet se potřebujeme, protože tradiční způsoby vytváření těchto zdrojů už přestávají fungovat.

Foto. "Michael Reynolds zavítal také do Prahy a Českých Budějovic."
“Zemělodě” již na světě existují v různých provedeních. Zdroj: earthship.com

Jak se tedy dá biotekturu aplikovat ve městech, která už jsou postavena, ať už v evropských nebo v amerických?

Zrovna pracujeme na jednom projektu v New Yorku. Zdejší budovy pozměníme, zabudujeme solární panely, aby fungovaly na solární energii, aby se zde nemusela používat atomová energie. Postupujeme stejně jako u zemělodí. Domy tedy budou recyklovat vodu, zpracovávat odpadní vody, lidé tam budou moci pěstovat ovoce nebo zeleninu. Toto aplikujeme do šestipatrového domu na Manhattanu. Nemůžeme přestavovat již existující budovy, ale můžeme do nich instalovat princip biotektury, aby tak samy zpracovávaly vodu a fungovaly na solární energii.

Domy, které jste postavil, neustále udržujete a kontrolujete. Jak to s nimi bude do budoucna? Myslíte, že to budou dělat i jiní?

Snažím se na náš server vkládat všechny potřebné informace, aby tak každý mohl zjistit, jak tyto domy postavit. Nemůžu osobně postavit všechny tyto budovy. Proto tedy cestuji po světě a přednáším o tom, abych tak lidem ukázal, jak to funguje. Dokonce i děláme ukázkové domy a měli bychom takový udělat i tady v Praze, což o zemělodích vypovídá nejvíce. Lidé mohou jít dovnitř a vyzkoušet si, jak takové bydlení funguje, že je pohodlné v jakékoli roční době, včetně tekoucí vody, elektřiny. Ukazuje to tak lidem, že se zemělodě opravdu dají stavět a snažíme se je k tomu získat.

Čtěte také: Architekt odpadu postaví v Praze svou zeměloď

Kolik stojí nechat si postavit takový dům?

Některé zemělodě stojí téměř stejně jako standardní dům, ale podstatné je, že k jejich údržbě a provozu nepotřebujete žádné další peníze. Další faktor, který přitom považuji za důležitý je to, že lidé začnou více zvažovat, co opravdu potřebují. Lidé se mnohdy domnívají, že potřebují tamto a ono. Požaduji tedy lidi, aby přemýšleli, zda konkrétní věci či různé vymoženosti opravdu potřebují. Pokud zjednodušíme naše potřeby, bude se to vlastně rovnat ceně, za kterou jsme schopni žít. Neříkám, že bychom měli bydlet v jeskyni nebo v teepee, ale většina lidí ve vyspělém světě zbytečně plýtvá zdroji a přitom by spokojeně mohla žít úsporněji. Lidé pracují třiapůlkrát více než musejí, zbytečně moc spotřebovávají, ale přitom nemají vlastní život. Místo něj mají zaměstnání a stávají se tak z nich otroci. Nemuseli by to dělat, kdyby zjednodušili své potřeby.

Foto.""Zemělodě" mají i zajímavý interiér."
“Zemělodě” mají i zajímavý interiér. Zdroj: earthship. com.

Byla bych já schopná zeměloď postavit?

Myslím, že ano, jste mladá. Jde vlastně o jednoduché zákony biologie a fyziky, a tak je lidé mohou stavět, jak právě ukazuji na našich projektech.

Stejně ale může být dost těžké přesvědčit lidi, že je nutné změnit způsob, jakým stavíme naše bydlení. Mnoho lidí, např. náš prezident, nevěří, že existuje globální oteplování, anebo tuto otázku ignorují…

Lidé se vždy budou dohadovat, zda globální oteplování existuje nebo ne. Nezáleží ale na tom, jestli globální oteplování existuje nebo ne. Ale ceny, které musíme platit za energii, existují. Stejně tak existují také odpadky, znečištění a vysoké ceny jídla. Všechny tyto jevy existují. Takže mě nejde o to, zda globální existuje nebo ne. Vysoké ceny všech těchto potřeb ztěžují život lidem, kteří se tak stávají otroky ekonomie. Snažím se tedy stavět navzdory penězům, za velmi málo peněz. Energii můžeme získat ze slunce, vodu z nebe, odpadní voda se může zpracovávat v našem vlastním domově a nemusíme tak platit za účty. Doma, v zemělodích, můžeme také pěstovat vlastní jídlo a odpadky můžeme použít jako materiál pro vybavení domu. Takže argument, zda globální oteplování je nebo není, tu nehraje hlavní roli. Jde především o to, jak si učinit život jednodušším.

Vaše stavby – zemělodě – mají specifický a zajímavý design. Zajímá Vás obecně v architektuře krása?

Pro mě je to stejné jako s lodí. Pokud máte loď, nejdříve se staráte o to, aby plula. Chcete, aby Vás udržela naživu. Poté, co se přesvědčíte, že Vaše loď funguje, můžete ji zkrášlovat. V současné architektuře se však děje to, že architekti zdobí lodě, které ale neplují, takže nepřináší prospěch. Jsou závislé na dalších zdrojích. Sám mám tedy rád vyzdobování, ale u svých lodí ho nepoužívám. Je pro mě prioritou, aby se o mě můj dům postaral, a to také dělá. Vyzdobit ho můžu později.

Řekl jste, že současná architektura už není nadále užitečná. Existuje nějaký současný architekt, který Vás inspiruje, máte nějakého současného architekta rád?

Inspirují mě především stromy. Stromy mají listy a jsou schopny fotosyntézy. Dokážou zpracovat energii ze slunce, mají kořeny, které absorbují vodu a jakožto odpadky z nich padají listy. Umějí samy vytvořit oxid uhličitý, který potřebují. Stromy fungují jako jakési stroje, které si vyrábějí vlastní energii a jsou tak naprosto samostatné, což mě neskutečně inspiruje.

Foto."České turné "Architekta odpadu" pořádalo občasné sdružení EKOFILM."
“Architekt odpadu” navštívil Prahu i České Budějovice. Zdroj: M. Manev, ekofilm.cz

Jak vypadá váš běžný pracovní den? Máte v brzké budoucnosti nějaké nové plány?

Tento týden jsem tady, v České republice. Potom pojedu na pět týdnů do Kanady, kde budu každý den stavět a rekonstruovat, což se snažím dělat tak polovinu ze svého času – stavím budovy. Zbylý čas dělám buďto nákresy, nebo cestuji a přednáším. Tyto turné nedělám pořád, protože to bych se z toho asi zbláznil. Takže svůj čas rozděluji mezi přednášení a psaní (o zemělodích napsal pět knih – pozn. red.) a stavění domů. Jezdím stavět na Haiti, do Sierry Leone, do Kanady. Budu stavět také tady v Praze. To mi dodává témata, o kterých přednáším. Jinak by to bylo pouhé mluvení a teoretizování. Mluvím o věcech, které jsem vyzkoušel, že fungují a které mi tedy dodávají témata, aby toto mé „mluvení“ mělo smysl.

Máte nějakou neekologickou neřest?

(Smích). Dělám v zásadě všechno, co chci. Jím všechno, piju a bavím se. Vlastně si nic neodepírám. Jen se domnívám, že by každý měl mít přístup k udržitelným zdrojům. Potom by měl každý vše, co potřebuje a ekonomie by se stala pouhou hrou. Dnes je však ekonomie to, co nám umožňuje cokoli vlastnit a takhle by to být nemělo. Žijeme život, který se stává hrou ekonomie. Lidé tak můžou ztratit domov, jídlo a možnost postarat se o rodinu. V tom, o co se snažím, jde tedy nejen o životní prostředí, ekologii či globální oteplování, ale především o lidi – aby mohli žít svůj život.

Jak se vám líbil film Architekt odpadu? Je něco, co tam třeba nebylo, ale chtěl byste to říci?

Natočit tento film nebyl můj nápad, pouze jsem k tomu dal souhlas. Jsem ale rád, že se tak stalo. Oliver Hodge (režisér filmu Architekt odpadu – pozn. red.) je dobrý umělec, který odvedl dobrou práci. Film se tak dostal k veřejnosti, aby ukázal, jak je obtížné se vymanit z dogmatu o tom, jak by dnes lidé na zemi měli žít. Také ukázal, že existuje nějaká nová alternativa a že je nutné, aby nová alternativa přišla, protože směr, kterým se pohybujeme, nevypadá dobře. Evropská města se skutečně dostala do potíží – mají problémy s odpadními vodami, s energií a vodou. Lidé platí extrémně vysoké účty za veřejné služby. Jsou závislí na penězích, což pro ně není bezpečné. A domnívám se, že je nutné poskytnout lidem bezpečí. Kdyby byli v bezpečí a zajištěni, mohli by dělat věci, které by normálně rádi dělali – hráli by třeba více na hudební nástroje, sportovali, byli k sobě navzájem milejší… Kdyby byl každý zajištěn, prakticky by nebyl důvod, proč by lidé mezi sebou měli bojovat. Jde tu o to, žít si svůj vlastní život.

Čtěte také: Film o architektovi, který staví domy z plechovek a pneumatik zaplnil kino světozor

Na světě vždycky budou lidé, kteří mají rádi drahé, až předražené věci…

To je v pořádku, pokud je to k dispozici. Ukazuji lidem velmi drahé domy a jak je drahé v těchto domech žít. Můžou být bohatí a takto bydlet. Ale ukazuji jim také velmi levné domy. Jinak řečeno, biotektura není jen pro chudé, lidi ze střední vrstvy či bohaté. Je pro každého, protože každý potřebuje střechu nad hlavou, vodu, jídlo a energii. Nezáleží na tom, kolik máte peněz. Západní svět je velmi bohatý, avšak lidé žijící v něm musí také hodně pracovat. Někteří lidé ale nejsou schopní vydělat tolik peněz, takže jednoduše hladoví. V některých chudých zemích, jako je třeba Haiti, žijí lidé ve stanech. Co to je za právo, že někteří lidé žijí ve stanech a někteří plýtvají? Každý by měl mít přinejmenším přístup k udržitelným zdrojům. A poté, pokud chtějí hrát hru jménem ekonomie, klidně, ať si koupí rolls-royce. To je každého možnost volby. Avšak mít střechu nad hlavou, vodu, jídlo, elektřinu a přiměřené hygienické podmínky, by mělo být základní právo pro všechny na této planetě. Svět by byl lepším místem, kdybychom místo nafty bojovali za toto právo.

Co tomu říkali vaše rodiče, když jste začal se stavěním biotektury, zemělodí? Líbilo se jim to?

Myslím, že můj otec mě hodně ovlivnil. Byli jsme chudí, a tak všechno schovával a nikdy nic nevyhodil. Neměl dost peněz, a tak všechny věci zpracovával a používal. A když nic nemáte, pomáhá vám to využít potenciální hodnotu daných předmětů. Ve světě, ve kterém žijeme, musíme mít zaměstnání, musíme je případně i vymýšlet. Dnešní svět pořád drží lidí zaneprázdněné jejich zaměstnáním a vyděláváním peněz. Současná světová ekonomie tedy vytváří odpadky. V dřívějším světě a ve světě mého otce nebyly odpadky, protože tam nebyly ani peníze. Myslím, že současná ekonomie je tím nejhorším, je naším nepřítelem, protože zabíjí lidi. Proto by se měl význam ekonomie pro lidi a jejich životy snížit. V současnosti totiž ekonomie platí za pána světa a má na této planetě ohromnou moc. Snad pokaždé, když si pustíte televizi nebo rádio, mluví se tam o ekonomii. Je nutné, aby se snížil její význam. Nechci, aby ekonomie řídila můj svět.

Ve vyspělém světě existuje mnoho věcí, které nemáme pod kontrolou. Vlády, prezidenti či premiéři se snaží učinit ekonomii nejdůležitější. Chtějí, aby lidé podporovali ekonomii, ale ti naopak potřebují, aby na ni nebyli tolik závislí. Měli by spíše podporovat a učit lidi, aby byli samostatní a měli udržitelné zdroje.

Když před pár lety vypukla krize, mnoho lidí ztratilo své domovy a lidé by neměli ztratit své domovy kvůli ekonomii. Jsme závislí na ekonomii. Myslím, že bychom mohli žít svobodněji, kdyby se pro nás snížil její význam.

Rozhovor vedla a z angličtiny přeložila Kristýna Kopřivová.

Mike Reynolds

  • Proslavil se stavěním levných domů zvaných zemělodě (Earthships) s vlastním zdrojem energie, vody i tepla.
  • Roku 1969 absolvoval studium architektury na Univerzitě Cincinnati.
  • V roce 1990 mu byla Radou architektů v Novém Mexiku na pár let odebrána licence architekta, kterou později opět získal.
  • Celosvětový respekt mu přinesla jeho stavební činnost v zemích postižených přírodními katastrofami – zemětřesením na Haiti, vlnou tsunami v Asii.
  • Širší veřejnosti se dostal do povědomí dokumentem „Architekt odpadu“.
Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Kristýna Kopřivová

Narodila se v listopadu roku 1987 v Oslo. Žije v Praze. Do rubriky Umění přispívá od listopadu 2010. Studuje Fakultu Humanitních Studií Univerzity Karlovy (a v roce 2010 University of Greenwich v Londýně), kde se věnuje především psychologii a teorii a kritice současného umění. Ráda píše, cestuje, chodí na kulturní akce, do galerií apod., poslouchá hudbu, lyžuje a snowboarduje… Kontaktovat ji můžete na adrese: kristyna.koprivova@topzine.cz.

1 Comment on Architekt Reynolds v Praze: Nechci, aby mi ekonomie řídila můj svět!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*