Pražské Národopisné muzeum (Musaion) představuje od 29. dubna ve svých prostorách snímky hastrošů a plašičů z mnoha koutů České republiky. Dokazují, že na cestách mezi poli a sady lze potkat leckoho. Třeba i známé osobnosti.
Strašák statečně snášející svůj nelehký úděl Foto:Rudolf Šmíd
Se strašákem se nejspíš někdy setkal každý z nás, ať už šlo o toho pravého či lidského. Kdo by nevěděl, že se jedná o objekt lidské tvořivosti primárně určený k plašení divé zvěře a ptactva nebo v druhém případě o osobu, která se svým vzezřením tomuto předmětu náramně podobá. Řeknete si, že v tom není žádná věda a já vám teď povím, že dnes si to myslíte naposled.
Strašáky se zabývá i věda
Terriculologie (terriculus; latinsky strašák), tak se nazývá vědní disciplína, do jejíž tajů vás zasvětí výstava fotografií Hastroši, plašiči a animisté aneb Úvod do terriculologie, jež nyní probíhá v pražském Musaionu. Jedná se o Národopisné muzeum a toto místo není zvoleno náhodou, neboť kam jinam zařadit strašáky než do lidového folkloru. Počátky jejich historie se datují snad již od dob lidské existence. Prošli za ta léta nemalým vývojem, vzniklo množství různých druhů (hastroši, plašiči a animisté) a o tom všem vypovídá výstava.
Autorem snímků a doprovodných textů je Rudolf Šmíd, sociolog, fotograf a zakladatel strašákové vědy. Touto tematikou se zabývá již šestnáct let. Nejprve pořizoval zaběry etno-uměleckých objektů, avšak postupem času si uvědomil, že život hastrošů se příliš neliší od toho lidského. Stárnou, radují se i smutní.
Vzorem tohoto hastroše by mohl být Bob Marley Foto: Rudolf Šmíd
Snímky jsou pořízeny s citem, který jako by odhaloval i kus duše těchto na oko neživých zjevení. K vidění je jich tu pěkná řádka a s jednotvárností se tu rozhodně nesetkáte. Mezi lány obilí a vinicemi se totiž nevyskytují jen pohádkové bytosti, jako je například Šípková Růženka, ale i celebrity, mezi něž se řadí Coco Chanel nebo již zmíněný Michael Jackson.
Úloha hastrošů v běžném životě
Kdekomu možná stále zůstává rozum stát nad tím, proč se výstava pořádá, ale pro odpověď nemusíme chodit daleko. Strašáci odvádí se stoickým klidem i za nepříznivých podmínek po mnoho roků velmi tvrdou práci. Vždyť bez nich by naši předci neměli takříkajíc co do huby vzít a my se jim ničím neodvděčili. Někomu občas řeknete, že vypadá jak hastroš, což může být nejen urážkou pro dotyčnou osobu, ale i pro nebohého strašáka. A to se snaží v současné době Musaion změnit. A kdo ví, třeba se jednou dočkáme i samotné organizace pro ochranu strašáckých práv.
Hastroši, plašiči a animisté aneb Úvod do terriculologie
Datum: 29.4. – 5.6.2011 a 7.10. – 20.11.2011
Místo konání: Národopisné muzeum (Musaion), Letohrádek Kinských, Kinského zahrada 98, Praha 5