3 fotky 
Architektovo břicho, tak se jmenuje výstava, která nyní probíhá v galerii Kostka v Meetfactory. Výstavu, jejíž název evokuje zajímavý film britského výtvarníka a režiséra Petera Greenwaya z 80. let, spojuje dílo mladých českých umělců: Filipa Smetany a Isabely Grosseové.
Prostorové prvky ve filmech na výstavě Architektovo břicho v Meetfactory. Zdroj: meetfactory.cz
V rámci projektu UmakArt: You Make Art se během léta v pražském centru současného umění Meetfactory představuje několik workshopů a výstav s různými umělci. Diváci tak zde mohou s jednotlivými autory diskutovat o umění a dané výstavě, anebo něco vlastního vytvořit. Nyní prostor galerie Kostka hostí výstavu Architektovo břicho představující dva mladé tvůrce: Filipa Smetanu a Isabelu Grosseovou.
Zpočátku by se mohlo zdát, jako by zde autoři mísili dvě nepříliš spolu související umělecké dimenze. Grosseová pracuje se samotným prostorem, jeho tvarem a půdorysem. Ty potom odkrývají nepatrné, vzájemné vztahy uvnitř galerie a vytváří tak samotné dílo, jež je divákovi předkládáno. Smetana jako médium používá film, a to hned několik filmových klasik, v kterých pak nalézá architektonické prvky. U obou tvůrců je však důležité, jak funguje pozadí jejich díla.
Prostorové prvky ve filmech na výstavě Architektovo břicho v Meetfactory. Zdroj: meetfactory.cz
I zde je patrná autorova tendence uvažovat konceptuálně, přitom ho však zajímají spíše mentální obrazy a děje než promyšlenost a výřečnost díla jako konceptu. Netrvá na tom, aby divákovi byla podsouvána tvůrcova myšlenka, ale nechává mu svobodu, aby o předloženém artefaktu přemýšlel podle sebe a vlastních pocitů. Stěna, jež se skládá z mnoha obrazovek s různými záběry známých filmů sice na diváka vizuálně útočí, dohromady ovšem utváří koncept vyvolávající pocit prostoru.
Víno a průvodce jako součást konceptu
Autorčin koncept také pracuje s médiem televize a též si hraje s prostorem – rozbíjí však slavný obraz Réneho Magritta a vyvstávají tu tak na obraze různé pohybové scény a situace. Dále k výstavě náleží hranatá nádoba, z níž obvykle Japonci pijí saké. Obsluha vám do ní nalije víno, abyste tak mohli „ochutnat“ prostor, v kterém se nacházíte a k němuž zároveň dostanete vizuálního průvodce. Na vašem stavu střízlivosti pak záleží, jakým způsobem budete vnímat spojitost mezi obrázkovým průvodcem a výstavou.
Výstava jako konceptuální dílo
Výstava v prostoru galerie ve výsledku působí jako koncept jednotně a celistvě, než že by díla autorů vyvolávala paradox. Nenabízí však nějaké jednotné východisko, jak by měl divák prostor a dílo vnímat a co si o něm myslet – to záleží zcela na něm. Ačkoli celé umístnění výstavy působí jako jeden koncept, kde jsou dílčí prvky v úzké souvislosti, nenabízí se tu nějaké vodítko, které by říkalo, co a jak spolu souvisí a jak má tuto malou výstavu chápat. Vizuální podněty v prostoru zaměstnají divákovy smysly a ten pak dostává svůj prostor, aby na něj individuálně dílo zapůsobilo. Někoho tedy vystavené podněty mohou na určitou chvíli zcela zaměstnat, někdo se nenechá těmito prvky zaujmout; koncept prostoru však patrně nějaký dojem zanechá.
Mnozí se možná budou autorovými záměry cítit poněkud zmateni či nezasaženi, a právě proto mohou návštěvu Galerie Kostka spojit s komentovanou prohlídkou, již vedou samotní autoři či kurátoři výstavy. Sama jsem měla tu možnost se s nimi potkat a probrat dojmy z výstavy a současného umění vůbec.
Architektovo břicho
Vystavující umělci: Isabela Grosseová, Filip Smetana
Galerie Meetfactory
30. června – 17. července
Vstup zdarma
